Polemika o klíněnce pokračuje

V první části článku jsme psali o článku profesora Povolného, který zastává názor, že jírovcům žádné nebezpečí od klíněnky nehrozí. Marek Mráz na to reagoval následovně:

Profesor Rudolf Zahradník, předseda Akademie věd České republiky uvádí mimo jiné ve své knize Myšlení jako vášeň: "Mnozí si myslí, že vhodnou dobou pro vyjádření udatnosti je bolševismus nebo nacismus. Tvrdím, že i ta nejbožštější demokracie s bujně či přebujele kvetoucím liberalismem trvale vyžaduje jistou udatnost. Totéž pochopitelně platí ve vědě. A nezáleží na tom, že jste teprve student. Pokud jste opravdu přesvědčeni o správnosti svých argumentů, pak je musíte vhodným způsobem obhájit i proti tvrzení profesorské autority."

Nebudu tedy polemizovat s panem profesorem Povolným, jestli hrozí nebo nehrozí jírovcům vyhynutí. Na toto téma se vášnivě přou jiní odborníci.

Jsem přesvědčen, že stromům živořícím ve špatném životním prostředí, zejména zaasfaltovaným, zasoleným, žijícím v exhalacích výfukových plynů, bez dostatku vláhy, hrozí nebezpečí uhynutí, že pro takové stromy bude klíněnka jírovcová tou pověstnou poslední kapkou... Jeví se potřebné jírovce převést přes kritické období několika let, než se na škůdce zadaptují a namnoží přirození nepřátelé. Dle mých výzkumů přirozených nepřátel každým rokem přibývá a je jen otázkou času (cca 5 let) než jejich počet dosáhne cca 85% parazitace škůdce. Potom nebudou další zásahy proti škůdci nutné.

Mezi přirozené nepřátele patří hmyzí mykózy, virózy bakteriózy, ptáci, lumčíci a zejména drobné vosičky z nadčeledi Chalcidoidea, o jejichž existenci a přesné determinaci jsem napsal podrobnou práci.

To, jestli jírovce uhynou, ukáže čas. Pokud to budou stromy někde v oboře, bude to jistě škoda, se ztrátou plodů (kaštanů) pro dančí zvěř se budou myslivci muset vyrovnat. Na místě jírovců vyrostou rychle jiné dřeviny. Ale uhynou-li významné aleje, nebo jen jejich části, nebo pouze několik stromů ve vnitroblocích, v parcích, na křižovatkách měst, bude to škoda nevyčíslitelná. Už proto, že na rozdíl od jiných dřevin, jako např. bříza nemají jírovce typ pylu, který by trápil alergiky. Jírovce jsou také jedny z dřevin, které ještě dokáží přežívat v tak exponovaných místech, jako jsou městské aglomerace. Lze předpokládat, že na jejich místech na mnoha místech již jiné stromy nevyrostou.

Můžeme si dovolit omyl a neposkytnout jírovcům pomoc? Kdo ponese zodpovědnost za úhyn takových nenahraditelných stromů? Rakouské úřady před časem rozeslaly do všech vídeňských domácností leták s podrobnou informací o hrozícím škůdci, o způsobu a nutnosti boje proti němu, včetně popisu chemické ochrany a návodu, jak může každý občan pomoci. Pokud bych se měl přidržet slov pan prof. Povolného, jednalo se o "klasickou ukázku zneužití odborného problému k manipulaci veřejnosti...." Kromě toho vynakládají úřady v Rakousku milióny šilinků na ochranu 15 000 vybraných stromů před tímto škůdcem.

Další téma, kterým se článek v minulém EkoListu zabýval, bylo použití správného insekticidu pro hubení klíněnky. Marek Mráz se vyjadřuje k tomu, proč je podle něj výhodnější Karate než jiné přípravky, působící na bázi inhibitorů tvorby chitinu (např. Dimilin):

Již jsem se zmínil o miniaturních vosičkách z rodu Chalcidoidea. Právě ony se vyskytují v korunách jírovců v době aplikace a působení přípravků typu Dimilin 48SC a jsou tímto přípravkem společně se škůdcem hubeny. Kromě toho tento insekticid společně s pylem odnášejí včely do úlů, kde ho zapracovávají do medu a dalších včelích produktů a krmí jimi svoje potomstvo.

Z toho tedy vyplývají další ekologická rizika pro spotřebitele a chovatelská rizika pro včelaře. Přípravek totiž působí dlouhodobě.

Ekologickou metodou v boji proti škůdci u vybraných stromů je vedle pečlivého hrabání listí a jeho likvidace použití vhodného pyrethroidního přípravku na kmeny jírovce do výše prvních větví v době výletu škůdce ze spadaného listí od 10. do 25. dubna v závislosti na nástupu jarních teplot a nadmořské výšce. Pyrethroidní přípravky patří dnes mezi nejužívanější insekticidy v domácnostech. Použití KARATE 2,5 EC je povoleno Státní rostlinolékařskou správou při ochraně lesních dřevin a okrasných rostlin.

Podrobnou brožuru obdržíte na adrese Nadační fond - Národní centrum pro trvale udržitelný rozvoj, Černého 17, 635 00 Brno.

Marek Mráz
Autor je zakladatelem Nadačního fondu - Národního centra pro trvale udržitelný rozvoj.