Pomůže evropské zemědělství krajině?
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) je v souhrnném pohledu na farmaření nových členů po roce 1989 velmi lakonická: "Zemědělství je charakterizováno nízkými vstupy a nízkou produktivitou, stejně jako vysokou druhovou rozmanitostí ve srovnání s patnáctkou dosavadních členů."
Užitečné pastviny
Příčinou náhlého poklesu investic do zemědělství byla na začátku 90. let minulého století ekonomická restrukturalizace a nedostatek kapitálu. Následoval pokles množství používaných pesticidů a umělých hnojiv, načež došlo k obnovení druhově bohatých travních porostů. Navracení zkolektivizované půdy původním majitelům mnohdy také pomohlo rozdělování polí a obnovení mezí s jejich přírodními obyvateli. Vznikaly nové rodinné farmy s jinou filozofií hospodaření. Někteří farmáři se specializovali na chov zvláštních plemen skotu nebo ovcí, na agroturistiku a rekreaci či na ekologické zemědělství.
 |
||
| Ilustrační foto: AFIS photo
|
Zemědělská krajina ale také zpustla, ať už z důvodů nedostatku financí na investice či prodělečného hospodaření, prodání půdy spekulantům nebo přílišného spasení pastvin. Podle EEA opuštění půdy mívá u intenzivního farmaření následky pozitivní: zvýší se biodiverzita; zatímco po zastavení extenzivního hospodaření (velká plocha, málo hnojení a postřiků, pastviny) dochází z pohledu ekologů spíš k negativním dopadům na druhovou rozmanitost. V Lotyšsku například opuštění zemědělských ploch člověkem přineslo užitek ptákům, ale mnoho druhů lučních rostlin mizí. Také chybějící investice do protierozních opatření (např. větrolamů) mohou v budoucnu způsobit problémy, pokud se opět zintenzivní hospodaření.
I zvířata znečišťují
Zemědělství zatěžuje životní prostředí skleníkovými plyny, jako jsou metan a oxidy dusíku. Emise těchto plynů tvoří 10 % skleníkových plynů uvolněných v Evropě. Metan vzniká při střevní fermentaci skotu, ovcí a koz. Díky snížení chovu skotu a ovcí klesly emise metanu ve střední Evropě od začátku 90. let až o 46 % (v evropské patnáctce to bylo pouze 9 %). U oxidů dusíku nejsou k dispozici data o jejich emisích v zemědělství, předpokládá se však, že klesly díky omezení hnojení umělými dusíkatými hnojivy. Emise oxidů dusíku zůstávají na podobné úrovni jako v roce 1990 a pravděpodobně nepřekročí v roce 2010 limity dané Kjótským protokolem.
Třetím plynem nepříznivým pro životní prostředí je čpavek. Vypařuje se z chlévské mrvy, padá s dešti na zem a způsobuje okyselení a eutrofizaci povrchových i spodních vod (vysoká koncentrace živin způsobující nadměrný růst řas a sinic). Únik čpavku po roce 1990 klesl v nových zemích EU o 40-50 %, také díky poklesu chovu skotu. Na čpavek se vztahuje takzvaný Gothenburský protokol neboli Úmluva o přeshraničním znečištění ovzduší na dlouhé vzdálenosti, který většina nových členských zemí v současnosti splňuje. Vypouštění čpavku lze dál omezovat zlepšením nakládání s hnojem včetně jeho zaorávání do půdy, zakrytím nádrží s výkaly a odlišným systémem krmení zvířat. Tradiční je problém s nitráty a fosfáty při nepřiměřeném hnojení umělými i přírodními hnojivy, zvláště na zranitelných půdách. EEA tvrdí, že tento problém není příliš rozšířený, pouze lokálně při nedostatečném vymáhání práva může dlouho přetrvávat. Data o množství pesticidů ve vodách nemá EEA k dispozici.
Obavy z reformy
Jaká je budoucnost zemědělství v desítce nových zemí? EU očekává vyšší produkci vepřového a významnou expanzi v produkci drůbeže. Časem lze také očekávat intenzivnější hospodaření v nížinách, pokud se pozemků ujmou zkušení farmáři např. z Nizozemí, kteří už teď jeví zájem o zdejší půdu, několikanásobně levnější než v jejich domovině.
Světová unie pro ochranu přírody se dokonce domnívá, že peníze na rozvoj venkova v nové desítce povzbudí intenzivní zemědělství a zničí tradiční krajinu. Přestože přistupující rolníci dostanou ve formě přímých dotací třetinu peněz ve srovnání s farmáři ze starých zemí, ti s většími pozemky vydělají na novém statutu, pokud zintenzivní hospodaření a vyhoví poptávce západního agrobyznysu po produkci plodin ve velkém objemu. Na druhou stranu, komisař pro zemědělství a rybolov Franz Fischler neustále připomíná důraz reformy Společné zemědělské politiky (SZP) na kvalitu, a nikoli na kvantitu pěstování, na vyšší podporu ekologicky hospodařícím farmářům a novým přístupům k využití krajiny.
Zoltan Waliczky z Královské společnosti na ochranu ptáků se obává zejména dopadu rozšíření unie na ptáky: "Největší hrozba, které musí čelit běžní i vzácní ptáci, je rozšíření SZP do přistupujících zemí." Podle něj průzkumy po pádu socialistických režimů ukazují nárůst ptačích druhů typických pro zemědělskou krajinu, ale s příchodem dotací se trend obrátí. Vlaštovky jsou příkladem opačným - po zrušení mnoha kravínů a vepřínů jich v Čechách výrazně ubylo.
Článek je převzat z tištěného EkoListu červen 2004.
reklama
