Postoje správ národních parků k výhradám obcí
 |
|
|
Pohled na Jablonec nad Jizerou v ochranném pásmu KRNAPu
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Radek Drahný, Správa KRNAP
Takto obecně tvrdit výše uvedené je velice zjednodušující. Musíme se na vše dívat v souvislostech a v kontextu platných zákonů. Samozřejmě je pravda, že na území NP platí určitá omezení. Můžeme polemizovat, zda to je dobře či nikoliv. Představte si dnešní situaci, kdy se řada obcí chce rozrůstat, zabírá zbytečně krajinu pro stavbu satelitů, přesto že uvnitř obcí stojí rozvaliny objektů, které přímo volají po likvidaci. Ano, chápu, že obce, které leží v chráněném území se mohou cítit omezeny tím, že v daném územní správa NP dbá na smysluplné nakládání s životním prostředím. Na druhou stranu si nemyslím, že existuje jakýkoliv důvod domnívat se, že správa NP omezuje čerpání dotací EU. Naopak v Krkonoších se domnívám, že právě existence NP, spolupráce s místními obcemi, tvorba společných projektů je na relativně vysoké úrovni. V případech, kdy se jedná o možnosti čerpání prostředků z fondů EU, Správa Krkonošského národního parku vždy postupuje velmi vstřícně a bez zbytečného prodlení.
Tomáš Rothröckl, Správa NP Podyjí
Obce jsou součástí ochranného pásma národního parku mimo jiné i z důvodu jejich mimořádně dochovaného krajinného rázu, dochované urbanistické struktury i velkého množství zachovalých objektů lidového stavitelství. Ráz obcí je jedním z určujících momentů „genia loci“ zdejší krajiny.
Správa rozhodně nechce bránit rozvoji obcí, pouze na základě zákonného zmocnění chrání dochované přírodní a estetické hodnoty sídel a volné krajiny. Obce by spíše měly své polohy v zachovalém prostředí využít jako základu pro speciální segmenty turistického trhu (vinařská turistika atd.). Dobrým příkladem mohou být současné aktivity města Znojma, obce Hnanice, Lukova i některých dalších.
Poloha obcí v ochranném pásmu národního parku naopak v některých případech přístup k financím ať už ze státních či unijních fondů usnadňuje. Například možnost „dosáhnout“ na dotace při budování některých prvků infrastruktury (např. kanalizace, ČOV, vodovod) z národních či operačních programů EF, nebo např. při čerpání prostředků z Programu rozvoje venkova (EAFRD) pro zemědělské podnikatele a obce je naopak vyšší. Je to dáno jednak jasným zvýhodněním obcí národních parků a jejich ochranných pásem ve výši dotace (v případě výstavby ČOV a kanalizace např. o 20% oproti ostatním), popřípadě bonifikací při bodovém hodnocení jednotlivých projektů právě z důvodu lokalizace v regionu zvláště chráněného území.
Jana Slonková, Správa NP Šumava
V roce 2007 vznikla na Šumavě, na principech Místní agendy 21, pracovní skupina udržitelného rozvoje regionu. Jejími členy se stali zástupci Správy, mikroregionů, neziskových organizací i soukromého sektoru za metodického vedení Národní sítě zdravých měst a obcí ČR. Cílem bylo sladit zájmy všech zainteresovaných stran a zajistit vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu na území Biosférické rezervace Šumava, a to s využitím možnosti zvýhodnění Regionu NP Šumava při čerpání evropských dotací. Spolupráce Správy, zástupců mikroregionů a krajů má v posledním roce konkrétní výsledky. Ze všech jednání, seminářů a workshopů jasně vyplynul požadavek řešit společně stanovené problematické oblasti rozvoje regionu komplexně. Vznikla potřeba tzv. Integrovaného plánu rozvoje území jako fyzicko-geografického regionu. Vzhledem k roztříštěnosti stávajících operačních programů jde o první pokus integrovaného financování rozvoje regionu napříč resorty. Od roku 2009, ve spolupráci Správy, místní samosprávy, MŽP a SFŽP, připravujeme Masterplán Šumava – Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národního parku Šumava. Jde o pilotní projekt, který by měl ověřit přínosy integrovaného přístupu pro další velkoplošná chráněná území v ČR a zefektivnit čerpání evropských dotací.
Handrij Härtel, Správa NP České Švýcarsko
Správa NP na spravovaném území dodržuje (a vymáhá dodržování) zákona o ochraně přírody a krajiny. Jsou-li nějaká omezení, tak pouze zákonná. Nedomníváme se, že by naše Správa bránila v čerpání unijních dotací. Pozn.: striktně vzato na území NP, kde má Správa NP příslušné kompetence v oblasti péče o krajinný ráz, se nacházejí pouze místní části jedné obce (Mezná, Mezní Louka), ostatní obce leží vně hranic NP a naše kompetence tam přímo zasahovat např. do výstavby, ochrany krajinného rázu apod. jsou velmi omezené nebo žádné.
Je pravda, že čerpání peněz z určitých dotačních titulů je pro malé obce, které se většinou v okolí NP nacházejí, obtížnější, ovšem to je dáno nastavením pravidel příslušných dotačních titulů a nesouvisí s kompetencemi Správy NP - přesto se i v této věci Správa NP snaží zájmy obcí podporovat např. v roli zprostředkovatele dialogu mezi obcemi a MŽP. Příkladem může být i jednání ministra ŽP se starosty obcí na toto téma, které proběhlo na Správě NP v Krásné Lípě v pátek 18.9.2009.
Některé obce si stěžují, že správy zacházejí za svoje kompetence a hovoří do věcí, kterým správa nerozumí. Jaký je na to váš pohled?
Radek Drahný, Správa KRNAP
Kompetence jsou jasně vymezeny zákony. V případě Správy KRNAP v minulosti opravdu byly případy, kdy Správa - pochopitelně v dobré víře - zasahovala do věcí, které jí nepříslušely. Zejména ve stavebních aktivitách v některých částech v ochranném pásmu NP. V loňském roce jsme si však s obcemi z naší iniciativy vyjasnili kompetence a nyní Správa KRNAP komentuje dění ve vyjmenovaných částech ochranného pásma národního parku pouze z hlediska ochrany přírody a navíc byly vymezeny silně urbanizované oblasti, kde Správa Krkonošského národního parku dopředu deklaruje bezproblémové a kladné vyjadřování. Na druhou stranu je třeba říci, že v mnoha případech se stalo, že místní stavení úřady, které nebyli "silné", si Správu KRNAP v minulosti braly jako rukojmí. Pakliže něco nechtěly povolit, tak stavebníka alibisticky odkázaly na to, že to musí přeci povolit Správa KRNAP, přestože rozhodnutí bylo plně v jejich kompetenci. Správa KRNAP pak byla nucena suplovat roli hlídače. V odkazu na výše uvedené vyjasnění kompetencí s obcemi je však tato dřívější praxe minulostí.
Tomáš Rothröckl, Správa NP Podyjí
Kompetence Správy jsou přesně vymezeny právními předpisy, především zákonem č. 114/1992 Sb.,ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády Česká republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany. Ze strany obcí se mnohdy jedná o účelové argumentace, Správa NP Podyjí ani nemůže překračovat své kompetence, jelikož pokud by došlo při řešení jakéhokoliv případu k překročení kompetencí, nadřízený správní orgán by při případném odvolání sporný právní akt zrušil právě z důvodu překročení kompetencí. Je velmi jednoduché kohokoliv napadat z překročení kompetencí, mnohem složitější je poté předložit skutečnosti, které tomuto stavu nasvědčují. Ostatně ze své praxe si nepamatuji případ, kdy by rozhodnutí správy bylo z tohoto důvodu zrušeno.
Jana Slonková, Správa NP Šumava
Na každého psa se hůl najde.
Handrij Härtel, Správa NP České Švýcarsko
Může k tomu dojít, ovšem většinou je to důsledek požadavku obcí nebo jiných zainteresovaných stran na Správu NP, aby se k určitému problému vyjádřila (např. vyjádření k záměru "ekologizace" provozu teplárny v Krásné Lípě, vyjádření k problematice tzv. optimalizace regionální železniční sítě apod.); v těchto případech Správa NP vždy hájí zájmy ochrany přírody a vystupuje v roli "odborného poradce".
Národní park je území se zvláštním režimem, který má svůj důvod. Daří se Vám místním obyvatelům vysvětlit, proč je potřeba v tomto území speciální režim?
Radek Drahný, Správa KRNAP
V zásadě ano. Kdo je ochoten vidět důkazy, tak argumenty akceptuje. Je nám jasné, že lidé do Krkonoš nejezdí jen proto, že jsou Krkonoše národním parkem. Jezdí sem proto, aby si odpočinuli a nabrali energii v krásné přírodě. Zachování těchto hodnot je i posláním národního parku.
Tomáš Rothröckl, Správa NP Podyjí
Ne vždy. Spousta místních občanů se cítí obecně existencí NP a jeho ochranného pásma omezována a není ani ochotna akceptovat „zvláštní režim“ a to i přesto, že je tento režim nijak zvlášť neomezuje. Na stejnou otázku položenou návštěvníkovi parku a místnímu obyvateli (např. o hospodaření v lesích, zákazu vstupu do1.zóny, nutnosti ochrany krajinného rázu apod.) zpravidla dostáváme úplně opačnou odpověď. Správa se snaží komunikovat běžnými prostředky v zájmu změny vnímání tohoto stavu (články v tisku, informační zpravodaj, účast našich pracovníků na zastupitelstvech jednotlivých obcí, přednášky, výchovné programy ve školách apod.). Nepochybně je zde prostor k větší efektivitě této komunikace, který musíme využít. Je také nasnadě, že náprava tohoto stavu není příliš rychlá.
Jana Slonková, Správa NP Šumava
Myslím si, že místní obyvatelé rozumí důvodům vyhlášení národního parku i potřebě speciálního režimu. Možná nevíte, že 60 % zaměstnanců Správy žije na jeho území.
Handrij Härtel, Správa NP České Švýcarsko
Máme k dispozici několik anketních šetření, ze kterých vyplývá, že lidé většinou chápou poslání NP a nalézají pochopení i pro naše aktivity např. v oblasti péče o les a některá omezení vyplývající ze statutu národního parku (např. omezení vstupu do některých vybraných lokalit z důvodu hnízdění vzácných živočichů apod.).
Správa NP se této problematice podle nás věnuje poměrně intenzivně (informační panely a letáky na téma péče o les, řada akcí pro veřejnost, články v novinách atd.), i když v oblasti práce s veřejností je obecně stále co zlepšovat, a to i na úrovni celé státní ochrany přírody (pozn.: důkazem, že si správy národních parků v České republice i Ministerstvo životního prostředí uvědomují důležitost propracované PR a MR strategie, je vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců všech správ NP a ministerstva, která připravuje mj. osvětovou kampaň zaměřenou právě na vysvětlování nutnosti ochrany přírody a existence národních parků široké veřejnosti).
Může podle Vás být sousedství národního parku pro místní obyvatele ekonomickým přínosem? Umožňuje park obyvatelům pohodlný život?
Radek Drahný, Správa KRNAP
ad 1) viz výše - re: studie MŽP, ad 2) Jsem přesvědčen, že existence NP nemá vliv na pohodlný život místních obyvatel. Na druhé straně jediným "nepohodlím" může být to, že v nejvyšší sezóně, kdy jsou hory plné turistů (které láká právě nálepka národního parku), jsou rohlíky a ostaní pečivo ve zdejší obchodech často vyprodány velice brzy.
Tomáš Rothröckl, Správa NP Podyjí
Jednoznačně ano. Existence národního parku jako významné atraktivity v regionu je např. přínosem pro četné podnikatele (restaurace, ubytování, cestovní ruch). Bez existence parku by zdaleka tolik lidí do Podyjí nepřijelo. Umožňovat, či zajišťovat obyvatelům „pohodlný“ život není účelem existence národního parku. Prosperita jednotlivých obcí (nejen v regionech národních parků) je výsledkem především dlouhodobé tvrdé práce jejích občanů a zastupitelstev. Národní park svojí existencí může pouze přispět ke zvýšení „lukrativnosti“ prostředí jednotlivých obcí i celého regionu.
Jana Slonková, Správa NP Šumava
V roce 2007 zpracoval Dr. Hubert Job, profesor geografie na Katedře geografie a regionálního výzkumu ve Würzburgu pro NP Bavorský les, analýzu ekonomických přínosů s názvem „Národní park Bavorský les – regionální hospodářský činitel“. Tato studie prokázala, že investice do regionu se významným způsobem zúročují (časopis Šumava, podzim 2008). Jsme přesvědčeni, že integrovaným přístupem je možné skloubit zvyšování kvality života místních obyvatel a zájem ochrany přírody. Naším záměrem je kvalitně pečovat o své návštěvníky a přispívat k rozvoji regionu v souladu s pravidly ochrany přírody.
Handrij Härtel, Správa NP České Švýcarsko
Existence národního parku dle našeho názoru může být pro místní obyvatele ekonomickým přínosem, zejména v oblasti turistického ruchu a s ním spojených služeb (vč. daní do obecních pokladen). Národní park je celosvětově známá "marketingová značka", jejíž obchodní potenciál umí šikovný podnikatel v cestovním ruchu dobře využít a prodat.
K otázce (ne)pohodlnosti života obyvatel národního parku: je individuálně velmi závislá i na dalších faktorech nesouvisejících přímo s existencí národního parku (vzdělání, dostupnost zaměstnání v regionu, infrastruktura v obcích apod.). Velmi také záleží na tom, co si kdo pod pojmem „pohodlný život“ představuje. Zvýšený zájem turistů o návštěvu národního parku, popř. realizace těžebních opatření při péči o lesy může někomu život znepříjemnit (vyšší hluk, více odpadů, zvýšený provoz odvozních kamionů po silnicích apod.), někomu naopak zpříjemnit (vyšší tržby místních podnikatelů, pracovní příležitosti pro místní obyvatele apod.).
Je něco, co je důležité dodat a na co jsme se nezeptali?
Radek Drahný, Správa KRNAP
My ochranáři bychom byli rádi, kdybychom nemuseli využívat regulačních nástrojů, které nám dává legislativa. K tomu však potřebujeme pomoc společnosti. Uvědomění si důležitosti poslání národního parku je zcela zásadní. Pokud zničíme hodnoty, které stojí za to chránit, nic je nenahradí. Zdá se mi, že v Krkonoších je většina lidí, kteří toto chápou. Velmi dobrým příkladem bylo projednávání plánu péče o Krkonošský národní parku. Společné diskuze se starosty a místními obyvateli se Správou Krkonošského národního parku, myslím, byly obohacující. Na obou stranách byla vidět snaha o nalezení kompromisu. Kompromisu, který zajistí smysluplný a plnohodnotný život místních lidí, spokojenost návštěvníků a na straně druhé velkou podporu ochraně krkonošské přírody. Jsme na dobré cestě. Tvoříme koncepční dokumenty, které nejsou namířeny proti místním lidem, ve snaze efektivně chránit zdejší unikátní přírodu. Bez ústupků na obou stranách toho však nelze dosáhnout. Krkonoše v tomto směru dávají dobrý příklad ostatním chráněným územím, národním parků, CHKO-čkám, že je možné skloubit ochranu přírodních fenoménů a život i rozvoj regionu.
Tomáš Rothröckl, Správa NP Podyjí
Je toho mnoho, věřím, že bude více dalších možností představit hodnoty NP Podyjí a popsat více souvislostí v rámci regionálních vazeb. Pokud jde o otázku, na kterou jste se nezeptali, tak možná: Jak reagujete na líbivou demagogii některých představitelů zdejších obcí? (To, prosím, ponechejme v rovině řečnické otázky).
reklama
