Potraviny nacestují tisíce kilometrů, píší Hospodářské noviny
Nejzcestovalejší byla sklenka medu, píše Pospěchová. Její obsah urazil přes jednadvacet tisíc kilometrů. Na etiketě je to shrnuto do stručného sdělení "směs medů ze zemí ES a zemí mimo ES". "V tomhle případě je to med z Argentiny, Chile, částečně taky z Číny a Česka," popsal pro HN Ladislav Špaček z firmy Medokomerc, která sklenky s obrázkem rozkvetlé louky pro český trh připravuje.
Rozinky na své cestě z Chile nacestují přes 12 tisíc kilometrů, nudlová polévka vyrobená ve Vietnamu musí urazit 9000 kilometrů, irské hovězí na guláš nacestuje přes 2000 kilometrů. Petra Pospěchová ve svém článku upozorňuje i na to, že z českých obchodu zmizela roční období. Po celý rok můžeme nakoupit v podstatě jakékoliv potraviny. „Roční období zmizela z českých obchodů relativně nedávno. Podíl dovezených potravin narostl až po našem vstupu do Evropské unie. A to raketově. V roce 2000 byla víc než polovina zeleniny, kterou Češi snědli, tuzemská. Loni už to bylo dovážené zeleniny 90 procent,“ píše Petra Pospěchová.
Je to mimo jiné i kvůli tomu, že se zdokonalily skladovací postupy. Ovoce a zelenina se skladují při nízkých teplotách, ve speciálně namíchané atmosféře nebo za působení plynů, které zpomalí proces zrání. Kvůli pomalejšímu zrání se také plody „podtrhují“, tedy sklízejí dřív, než jsou úplně zralé, píší Hospodářské noviny. Chuť, vůně a obsah živin je u těchto potravin horší, než u těch, které jsou skladovány postaru. Například výzkum rakouské spotřebitelské asociace z roku 2003 dokázal, že v řadě případů "čerstvá" zelenina dovážená přes půl kontinentu obsahuje méně živin než mražená, píší Hospodářské noviny.
Podle Hospodářských novin narůstá i množství potravin, které se do ČR dováží. Ve statistikách se ale dají dohledat případy, kdy se stejné množství daného zboží vyveze a obdobné zase do Česka dorazí odjinud. V únoru letošního roku třeba z českých drůbežáren na Slovensko putovalo 56 500 živých kuřat, samic. Ve stejném období Slováci do Česka dovezli 56 056 živých kuřat, taktéž samiček.
Více informací se dočtete v článku Rozinky z Chile, kopr z Izraele, holandská rajčata a salát ze Španělska z 11.12.2009
reklama
Online diskuse
Absurdity - 17. 12. 2009 - arahatale Fanfire, tak to přece není - těžko v Čechách pěstovat chilské víno....mluvím o výrobcích, které lze prokazatelně vyprodukovat u nás. Ať už se to týká jogurtů, másla, mléka apod. Psal jsem o tom, že málokterý člověk rozlišuje nad tím, že je rozdíl, když si koupí mlíko od našeho výrobce nebo dejme tomu německé....Na jiném místě (v článku, že ministerstvo připravuje podpůrnou kampaň pro české výrobky) jsem psal, že znám příklad pekaře, jemuž - aby mohl dodávat své pečivo do řetězce - diktují podmínky až do té míry, že uvažuje o propuštění několika lidí. Psal jsem o tom, že velké řetězce mají nástroje k tomu, aby si podobné podmínky diktovaly a k tomu, aby dokázaly míru rozvoje regionálních ekonomik. Píšete-li, že nejraději kupujete přímo od sedláků - je to NEJLEPŠÍ způsob, jaký může zákazník u nás zvolit. Ne každý tuto možnost má a ne každý nad tím přemýšlí. Myslím, že za likvidací tradičních českých plodin (zelí, okurky) stojí právě řetězce a hloupost kupujících. Není to také o tom, že koupí českých výrobků podporuju neschopné české výrobce (jak píše Aleš). Oni tu možnost BÝT KONKURENCESCHOPNÍ prostě nemají. ps. - nejlepší víno je z jižní Moravy! :-) |
