Potraviny nacestují tisíce kilometrů, píší Hospodářské noviny
Nejzcestovalejší byla sklenka medu, píše Pospěchová. Její obsah urazil přes jednadvacet tisíc kilometrů. Na etiketě je to shrnuto do stručného sdělení "směs medů ze zemí ES a zemí mimo ES". "V tomhle případě je to med z Argentiny, Chile, částečně taky z Číny a Česka," popsal pro HN Ladislav Špaček z firmy Medokomerc, která sklenky s obrázkem rozkvetlé louky pro český trh připravuje.
Rozinky na své cestě z Chile nacestují přes 12 tisíc kilometrů, nudlová polévka vyrobená ve Vietnamu musí urazit 9000 kilometrů, irské hovězí na guláš nacestuje přes 2000 kilometrů. Petra Pospěchová ve svém článku upozorňuje i na to, že z českých obchodu zmizela roční období. Po celý rok můžeme nakoupit v podstatě jakékoliv potraviny. „Roční období zmizela z českých obchodů relativně nedávno. Podíl dovezených potravin narostl až po našem vstupu do Evropské unie. A to raketově. V roce 2000 byla víc než polovina zeleniny, kterou Češi snědli, tuzemská. Loni už to bylo dovážené zeleniny 90 procent,“ píše Petra Pospěchová.
Je to mimo jiné i kvůli tomu, že se zdokonalily skladovací postupy. Ovoce a zelenina se skladují při nízkých teplotách, ve speciálně namíchané atmosféře nebo za působení plynů, které zpomalí proces zrání. Kvůli pomalejšímu zrání se také plody „podtrhují“, tedy sklízejí dřív, než jsou úplně zralé, píší Hospodářské noviny. Chuť, vůně a obsah živin je u těchto potravin horší, než u těch, které jsou skladovány postaru. Například výzkum rakouské spotřebitelské asociace z roku 2003 dokázal, že v řadě případů "čerstvá" zelenina dovážená přes půl kontinentu obsahuje méně živin než mražená, píší Hospodářské noviny.
Podle Hospodářských novin narůstá i množství potravin, které se do ČR dováží. Ve statistikách se ale dají dohledat případy, kdy se stejné množství daného zboží vyveze a obdobné zase do Česka dorazí odjinud. V únoru letošního roku třeba z českých drůbežáren na Slovensko putovalo 56 500 živých kuřat, samic. Ve stejném období Slováci do Česka dovezli 56 056 živých kuřat, taktéž samiček.
Více informací se dočtete v článku Rozinky z Chile, kopr z Izraele, holandská rajčata a salát ze Španělska z 11.12.2009
reklama
Online diskuse
Absurdity - 17. 12. 2009 - fafnirvíte Arahateona každá hůl má dva konce.Kdyby se všichni drželi toho,že každý má kupovat jen to domácí,tak by první začala řvát agrární komora,a dopadlo by to na všechny,jakty pokrokové farmáře tak poctivé sedláky.Ono je to tak,že něco kolem poloviny výroby surového mléka vyvážíme,zejména do Německa a Rakouska.Totéž vejce,ale týká se to spousty komodit.Další věc,že z názvu většiny výrobků těžko usoudíte místo,kde byl vyroben.Třeba Danone má v čechách své závody,Nuselská mlékárna,která už dávno není v Nuslích se tuším jmenuje Dr Halíř(nezaručuji,jen jsem slyšel,) a jak se jmenuje ta v Kyjích ani netuším.Zrovna tak vyvážíme olomoucké tvarůžky a spoustu dalších potravin.Je třeba znovu zdůraznit,že kdyby spotřebitelé nakupovali jen zboží místní provenience,tak první,kdo by to kromě spotřebitelů pocítil,by byli zemědělci.A druzí spotřebitelé,protože ceny by začaly neúměrně růst.A ještě jedno,základním zlem jsou dotace.Jakékoliv.Protože jdou z daní k zemědělci,který prý o to sníží cenu.Jednak cestou zůstane nemalá část u obsluhy té dotace,jednak zemědělec a výrobce rozhodně cenu o dotaci nesníží.Vždy bude chudák brečet ,jak je odírán, a že chce více. Jo a to víno,jako patriot bych měl upřednostňovat to pražské Trojské,z vinice sv.Kláry,protože tam,podle legendy přežilo to jediné původn Burgundské od doby KarlaIV,kdežto to ostatní poničil v celé Evropě révokaz.Ale já přece jen raději jezdím na víno do Wachau,Burgenlandu,Tokaje,Piedmontu,a dá li třeba Pán Bůh,tak se cestou do Compostely dostanu do Alicante,a tam si vychutnám opravdu dobré těžké červené Alicante. |
