Potraviny nacestují tisíce kilometrů, píší Hospodářské noviny
Nejzcestovalejší byla sklenka medu, píše Pospěchová. Její obsah urazil přes jednadvacet tisíc kilometrů. Na etiketě je to shrnuto do stručného sdělení "směs medů ze zemí ES a zemí mimo ES". "V tomhle případě je to med z Argentiny, Chile, částečně taky z Číny a Česka," popsal pro HN Ladislav Špaček z firmy Medokomerc, která sklenky s obrázkem rozkvetlé louky pro český trh připravuje.
Rozinky na své cestě z Chile nacestují přes 12 tisíc kilometrů, nudlová polévka vyrobená ve Vietnamu musí urazit 9000 kilometrů, irské hovězí na guláš nacestuje přes 2000 kilometrů. Petra Pospěchová ve svém článku upozorňuje i na to, že z českých obchodu zmizela roční období. Po celý rok můžeme nakoupit v podstatě jakékoliv potraviny. „Roční období zmizela z českých obchodů relativně nedávno. Podíl dovezených potravin narostl až po našem vstupu do Evropské unie. A to raketově. V roce 2000 byla víc než polovina zeleniny, kterou Češi snědli, tuzemská. Loni už to bylo dovážené zeleniny 90 procent,“ píše Petra Pospěchová.
Je to mimo jiné i kvůli tomu, že se zdokonalily skladovací postupy. Ovoce a zelenina se skladují při nízkých teplotách, ve speciálně namíchané atmosféře nebo za působení plynů, které zpomalí proces zrání. Kvůli pomalejšímu zrání se také plody „podtrhují“, tedy sklízejí dřív, než jsou úplně zralé, píší Hospodářské noviny. Chuť, vůně a obsah živin je u těchto potravin horší, než u těch, které jsou skladovány postaru. Například výzkum rakouské spotřebitelské asociace z roku 2003 dokázal, že v řadě případů "čerstvá" zelenina dovážená přes půl kontinentu obsahuje méně živin než mražená, píší Hospodářské noviny.
Podle Hospodářských novin narůstá i množství potravin, které se do ČR dováží. Ve statistikách se ale dají dohledat případy, kdy se stejné množství daného zboží vyveze a obdobné zase do Česka dorazí odjinud. V únoru letošního roku třeba z českých drůbežáren na Slovensko putovalo 56 500 živých kuřat, samic. Ve stejném období Slováci do Česka dovezli 56 056 živých kuřat, taktéž samiček.
Více informací se dočtete v článku Rozinky z Chile, kopr z Izraele, holandská rajčata a salát ze Španělska z 11.12.2009
reklama
Online diskuse
Absurdity - 16. 12. 2009 - Honza SmolaTo aljanMoc se obávám, aljane, že je to trochu složitější a že svůj podíl viny na této situaci nese tak trochu každý z nás. Všichni raději koupíme levnější med odněkud z tramtárie, naž abychom podpořili naše včelaře koupí jejich dražšího medu. Jen je pro mě nepochopitelné, jak může být cena potravin dovážených přes půl planety nižší než naše domácí produkce. Obávám se, že nákupem takto levných komodit podporujeme nelidské zacházení a sdírání z kůže zemědělců v Africe, Asii či J. Americe. Prahneme obecně po levnějším zboží a nezáleží nám, za jakou cenu bylo vyrobeno. A nejde tu jen o potraviny. Je naivní věřit, že současná politická garnitura má zájem řešit problémy naší země či této planety. A je lhostejno, jde-li o modrého, zeleného, oražového, červeného či hnědého. Jediné, oč tu běž, je snaha urvat pro sebe co největší výhody. Za této situace tedy nezbývá nic jiného, než aby každý jeden z nás zodpovědně zvažoval, jakému zboží dá přednost, co bude ve svém životě preferovat a koho bude svým rozhodnutím podporovat. Nečekejme, až to za nás vyřeší ONI. To bychom se totiž nikdy nedočkali. |
