Praha spustila novou linku Ústřední čistírny odpadních vod Video
Stávající vodní linka, která čistí pražské odpadní vody, nesplňuje ekologické požadavky české ani evropské legislativy, zejména pokud jde o obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Funguje tak na základě výjimky, bez které by městu hrozily vysoké finanční sankce od EU. Po zprovoznění nové linky, která limity splňuje, budou oba provozy fungovat paralelně. Stará linka by se měla začít modernizovat v roce 2021.
Nová linka, která zvládne vyčistit polovinu odpadních vod z hlavního města, kombinuje mechanické, chemické a biologické čištění. Biologická fáze je závislá na bakteriích, které se ve vodě navážou na nečistoty a stáhnou je ke dnu. Podle ředitele provozní divize Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) Jiřího Rosického se nyní budou 99 dní bakterie pěstovat a poté by měla linka fungovat na sto procent. Do konce roku 2019 bude nicméně stále fungovat ve zkušebním provozu a zodpovědnost za případné závady a jejich odstranění ponese sdružení dodavatelských firem SMP CZ, Hochtief CZ, Degremont, WTE Wassertechnik.
Ve zkušebním provozu bude linku na základě smlouvy s dodavatelem provozovat firma Pražské vodovody a kanalizace (PVK), která má do roku 2028 pronajatou pražskou vodohospodářskou infrastrukturu a provozuje starou vodní linku. Poté podle rozhodnutí radních provoz nové linky přejde pod PVS. Společnost se podle Rosického už nyní na převzetí připravuje.
Stavba nové linky měla původně vyjít na 5,8 miliardy korun, nakonec se prodražila o téměř 300 milionů. Důvodem jsou dodatečné práce kvůli nutnosti rozšířit protipovodňovou ochranu z původní pětileté na dvacetiletou vodu. Požadovala to pojišťovna, která jinak nebyla ochotna novou stavbu pojistit.
Podle Rosického bylo také nad rámec původního zadání nutné například přidat technologii, která umožňuje skrápět hladinu čištěných vod v lince vodou v případě, že se na ní začne tvořit pěna. Podle vodohospodářů se to v poslední době děje častěji kvůli většímu množství vláknitých bakterií, které ve vodě žijí. Podle Rosického, který na stavbu za PVS dohlížel, jsou náklady nad rámec původního rozpočtu v rozmezí pěti až deseti procent běžné. V případě nové linky šlo o necelých šest procent.
Město původně počítalo s tím, že velkou část nákladů pokryje z evropských fondů. Evropským institucím se nicméně nelíbila smlouva, kterou má Praha uzavřenou s firmou PVK. Město tak evropské peníze nezískalo stavbu hradí ze svého rozpočtu a z poplatků za vodné a stočné.
Nová linka je prvním a největším krokem celkové modernizace ÚČOV. Následovat bude modernizace staré vodní linky, která by se měla dostat na podobnou úroveň technologií jako nová. Po roce 2024 začne modernizace technologie nakládání s kaly, které při čištění vznikají. S těmi se dá nakládat různě, například pálit, kompostovat či skládkovat. Možnost skládkování však právě v roce 2024 skončí.
Čistírna vod na Císařském ostrově slouží od roku 1966. V 80. a 90. letech byla rekonstruována, čímž se navýšila její kapacita.
reklama
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korun