Praha zprovoznila unikátní spadiště odpadních vod. Se spirálovitou skluzavkou Fotogalerie
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) ve starém spadišti se z dopadajících odpadních vod tvořil aerosol podobně, jako když vzniká mlha pod vodopádem. V případě odpadních vod je nicméně aerosol toxický a poškozuje kanalizační síť. Řešením je nová spirálovitá konstrukce, kdy při nízkém průtoku padá voda přímo, ale při vyšším stéká po spirálově umístěných stupních a na konci tak ani při velkých deštích nevzniká aerosol. Projektant před samotnou stavbou funkčnost nové konstrukce vyzkoušel na fyzikálním modelu s pomocí výzkumníků ČVUT.
Pražská kanalizační síť má velké výškové rozdíly a odpadní vody je nutné přivést na úroveň Vltavy do Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Právě k tomu slouží nová šachta, která vznikla v Libni místo původního spadiště. Celkově je hluboká 36 metrů, voda padá z výšky 27 metrů. Řešení je výsledkem spolupráce Pražské vodohospodářské společnosti a.s. a projekční kanceláře KO-KA s.r.o.
Předseda představenstva PVS Pavel Válek řekl, že toto spadiště je největší a nejvýznamnější v Praze. Stavba započala v srpnu 2016 a je součástí celkové rekonstrukce kanalizačního sběrače v ulici Nad Novou Libní, která stála celkem 158 milionů korun bez DPH.
Vodovodní síť je v Praze dlouhá zhruba 3500 kilometrů. PVS je stoprocentně vlastněná Prahou a stará se o vodohospodářskou infrastrukturu. Do postupné obnovy kanalizační sítě město každý rok investuje přes dvě miliardy korun. Distribuci vody mají na starosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které většinově vlastí firma Veolia a magistrát v ní před časem získal 49 procent akcií za 1,75 miliardy korun. Součástí dohody je opce na odkup zbylých 51 procent akcií v roce 2028, kdy firmě skončí smlouva s PVS na pronájem vodovodní infrastruktury.
reklama
předchozí 
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korun