Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku

Africký mor prasat potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku. Uhynulé kusy našli v blízkosti Jindřichovic a Nového Města pod Smrkem. Od objevení nákazy v Česku se už mor potvrdil na Frýdlantsku u 16 divokých prasat, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jeden případ prasečího moru potvrdila laboratoř na počátku května u divočáka uloveného ve zhruba 50 kilometrů vzdálené oblasti Ralska na Českolipsku.

Po nálezu prvního nakaženého kusu loni 1. prosince veterináři vytyčili uzavřené pásmo II o rozloze téměř 200 kilometrů čtverečních, ze kterého pocházejí všechny nálezy uhynulých nakažených prasat. Zasahuje do 28 katastrálních území. Na základě mimořádných opatření je zakázaný přesun domácích prasat do uzavřeného pásma s výjimkou přesunu zvířat na jatka. Na oblast navazuje uzavřené pásmo I, které zahrnuje 531 kilometrů čtverečních a 65 katastrálních území. "Nové nálezy nemají žádný vliv na platnost již dříve vydaných mimořádných veterinárních opatření na Frýdlantsku," doplnil Vorlíček.

Od 4. května platí ale přísná opatření také na území zhruba 230 kilometrů čtverečních na Českolipsku, pásmo infekce tam SVS vymezila, když laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Vymezená oblast zahrnuje 14 katastrálních území v bývalém vojenském prostoru Ralsko a sahá až za Máchovo jezero. Žádný další nález tam zatím podle Vorlíčka nebyl.

V souvislosti s novým ohniskem museli na Českolipsku porazit několik desítek prasat. "Nebyl tam žádný velkochov, ale byl tam jeden soukromý chovatel, který měl 40 malých vietnamských prasat. Šlo o fyzickou osobu, všechna je proto také musel nechat porazit," řekl ČTK ředitel liberecké veterinární správy Roman Šebesta. Veterinární správa podle něj připravuje úpravu opatření podobnou jako na Frýdlantsku. Dnes ale nedokázal odhadnout, kdy změny nastanou.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Virus je velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, podle Šebesty ale mohou být přenašeči nákazy.

---

reklama

---