Prášily nebyly pozvány k jednání o Šumavě. Uvažují o svém vlastním parku
Obec Prášily se na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) loni v listopadu obrátila s žádostí, aby obec byla přizvána k projednávání zákona o Šumavě. „Žádnou odpověď jsme dodnes nedostali,“ říká starosta Prášil Libor Pospíšil. Ministerstvo odpovídá, že se starostou obce Prášily jednal telefonicky ředitel odboru kabinetu ministra Vladislav Dykast, který byl tímto jednáním pověřen přímo panem ministrem. Se starostou Prášil se měli dohodnout na tom, že s ohledem na pokročilý stav projednávání a široké spektrum různých názorových skupin zastoupených u kulatého stolu se počet účastníků už nebude dále rozšiřovat o zástupce obce Prášily. "Není to pravda. S námi nikdo nejednal a ani nejedná," reaguje na vyjádření ministerstva Libor Pospíšil.
Prášilští proto přemítají o vlastním parku. „Je to pouze idea, o které jsme uvažovali v případě schválení špatné varianty zákona o Národním parku Šumava,“ upřesňuje Libor Pospíšil. Národní park Prášily by však nemohl být pravým národním parkem, protože ten se vyhlašuje zákonem. Co se myslí tím špatným zákonem? Za takový by starosta považoval zákon, který by umožnil překročení principu bezzásahovosti na významné ploše prášilského katastru.
„Samozřejmě, že národní park nemůžeme sami vyhlásit,“ upřesňuje Libor Pospíšil. „Spíše bychom chtěli – pokud k tomu dojde – , aby existovala alternativa smysluplného a skutečného národního parku. I když pouze jenom na papíře“. A dodává, že obec nemá zpracovaný žádný návrh nebo jinou podobu. „Vše je pouze v našich ‚hlavách‛“.
Přitom pokud by něco jako ‚Národní park‛ Prášily vznikl, nešlo by vůbec o nějaký malý parčík. Prášily jsou sice relativně malou obcí co do počtu obyvatel, ale co se týče rozlohy patří obec k těm největším. Prášily, které celé leží v národním parku, tvoří jeho jednu šestinu, což je asi 11 tisíc hektarů. „Myslím, že pro malý ‚národní park‛ je tato výměra dostačující,“ říká Pospíšil.
Jednání s ministerstvem se zúčastnil Svaz šumavských obcí, který sdružuje některé šumavské obce. Prášily ale členem svazu nejsou. Požadavek k novému uspořádání parku má obec jasný. „Obec Prášily požaduje na svém katastru trvale bezzásahové I. zóny, ve kterých bude možná jen měkká turistika a vědecké činnosti,“ stojí v dopise, který starosta Pospíšil poslal ministerstvu v lednu tohoto roku.
reklama
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
Prášilskejm - 23. 2. 2012 - plkTo je to v čem se velice pletete do I. zón nesmíte vstupovat. Nesmíte opustit chodník který jimi vede. A že by někdo povolil rozšíření stávajících cest I. zónami, tak to se stává ve velmi vyjímečných případech. Podívejte se třeba na původní solnou stezku z Březníku na Modrý Sloup. Není to tak dlouho co byl návrh na její úplnou likvidaci a dnes tam jako turista stále nesmíte. Tlakem veřejnosti byla raději vytvořena stezka po hřebeni Špičníku a jistě jste tam už někdy šel v létě po dešti.A pokud Prášily budou požadovat na svém katastru většinu bezzásahových I. zón, tak se tam těžko budou dělat nějaké nově stezky. Vezměte si jen jak veliký je to problém obnovit původní lávkovou cestu kolem Černého jezeza. |
