Před povodněmi má chránit Opavu i nová nádrž u Stěbořic, povodí chystá projekt

Protipovodňovou ochranu Opavy má posílit plánovaná nádrž u Stěbořic na vodním toku Velká. Při silných deštích zadrží část vody a zpomalí její odtok směrem k území pod nádrží, zejména k opavským částem Zlatníky a Jaktař. Stavbu připravuje Povodí Odry, které nyní pracuje na projektové dokumentaci. Začít by se podle současného plánu mohlo v roce 2028. ČTK to řekla mluvčí povodí Šárka Vlčková. "Nádrž Stěbořice doplňuje protipovodňové opatření na horním toku řeky Opavy. Bude plnit více účelů, a to od krajinného prvku s mokřady, tůněmi a zásobárnou vody v prostoru stálého naplnění pro zvěř a hasičské sbory po podporu krátkodobé rekreace," uvedla mluvčí. Její hlavní funkcí podle povodí ale bude protipovodňová ochrana. Všechny povodně až po stoletou vodu výrazně utlumí. "Zajistí zlepšení protipovodňové ochrany městských částí Zlatníky a Jaktař. Stavba nádrže by měla být zahájena v roce 2028 a měla by být dokončena kolem roku 2030," doplnila.

Hráz má být dlouhá přibližně 170 metrů a vysoká nejvýše 8,5 metru. Celkový objem nádrže se plánuje zhruba na 835 000 metrů krychlových. Stálá vodní plocha obsáhne asi sedm hektarů. Okolo 600 000 metrů krychlových bude vyhrazeno pro zachycení povodňové vody. "Nádrž tak bude mít význam také v období sucha. Počítá se se stálou vodní plochou, díky níž bude možné udržovat průtok v toku Velká i v době, kdy je vody méně. Zařízení však nebude sloužit jako zdroj pitné vody pro domácnosti," dodal mluvčí Opavy Roman Konečný.

Stěbořická nádrž je součástí širšího systému protipovodňových opatření na horní Opavě. Jeho největší plánovanou stavbou je přehrada v Nových Heřminovech. Na ni mají navázat úpravy řeky a ochranné stavby v Zátoru, Branticích a Krnově. Systém doplňují také menší nádrže, hráze a měřicí stanice sledující srážky a průtoky.

Jednotlivá opatření mají chránit různé části povodí a jejich účinky se mají vzájemně doplňovat. Plánovaná nádrž u Stěbořic tak má vedle zpomalení povodňové vlny pomoci také se zadržováním vody v krajině. Území ničivé povodně zasáhly v letech 1997 a 2024. V obou případech si vyžádaly škody v desítkách miliard korun.

Opava v roce 2024 patřila mezi nejpostiženější města v Moravskoslezském kraji. Voda tam zaplavila na 7000 nemovitostí. Škody podle odhadů přesáhnou 12 miliard korun. Voda zaplavila velkou část města, několik městských částí a také oblasti podél řeky Opavy v centru. Patří k nim i sídliště Kateřinky s 12.000 obyvateli.

---

reklama

---