Předvolební anketa EkoListu: odpovědi KDU-ČSL
Článek je součástí předvolebního informačního servisu EkoListu. Podívejte se rovněž na:
|
S prací našich ministrů jsme spokojení. Kdybychom tedy obsazovali zmíněné resorty v příští vládě, navázali bychom na ni. Ministrem životního prostředí by zůstal Libor Ambrozek a dopravy Milan Šimonovský. Jedním z případných kandidátů KDU-ČSL na post ministra zemědělství je poslanec Jan Grůza, předseda naší odborné komise pro zemědělství. Řešit ale nyní otázku personálního složení vlády je dost předčasné. Prioritou bude nepochybně jednání o programovém směřování příští vlády, až potom otázka, kdo v ní bude konkrétně zasedat.
Samozřejmě. Nebýt odporu ČSSD a jejího ministra financí Sobotky, už na začátku roku 2004 bychom předložili její koncepci a dnes už jsme mohli být ve fázi schvalování příslušné legislativy. Sociálně citlivou ekologickou daňovou reformu máme ve stádiu koncepce připravenou a její přijetí podpoříme. Ekologická daňová reforma spočívá ve snížení přímého zdanění a nákladů na práci a adekvátně tomu zvýšené zdanění spotřeby. Snížení zdanění práce zvedne zaměstnanost, zdanění spotřeby znečišťujících zdrojů sníží znečištění.
Budoucnost vidíme v kombinované nákladní dopravě. Přesunout náklady na železnici pomůže zpoplatnění silniční dopravy efektivním systémem elektronického mýta. České dráhy se musí stát moderním a flexibilním podnikem, schopným nabídnout výrobcům a obchodníkům zaručené a spolehlivé služby. Na zefektivnění železniční dopravy průběžně pracujeme – provedli jsme organizační reformu Českých drah, pokračujeme v budování železničních koridorů a modernizaci nádraží, apod.
Obecně nevidíme důvod, proč by letecký benzin měl být od spotřební daně trvale osvobozen. Letecká doprava je ale specifická tím, že v evropských poměrech jde téměř výhradně o dopravu mezinárodní. Česká republika si tady nemůže hrát na vlastním písečku a zdanit letecký benzin sama – tím bychom docílili jediného – krachu našich leteckých společností. Otázka spotřební daně na letecký benzin je typickým příkladem problému, který je nutné řešit na celoevropské úrovni.
V žádném případě. Spalování není využitím odpadu, ale jeho likvidací. Podporujeme recyklační průmysl a tedy i dovoz vytříděných druhotných surovin. Česká republika nikomu ale nebude sloužit jako smetiště nebo překladiště odpadů. Všechny žádosti o dovoz odpadů do spaloven z jiných zemí jsme také striktně zamítli.
Do vládního nařízení o Programu odpadového hospodářství ČR jsme prosadili velmi ambiciózní cíle recyklace. Ještě v minulém volebním období jsme ve spolupráci s ekologickými organizacemi prosazovali v zákoně o odpadech nárůst povinné recyklace nevratných PET lahví na osmdesát procent. Zálohování nevratných lahví by bylo nejefektivnějším nástrojem ke splnění této povinnosti, rozhodnutí o jeho zavedení by ale zůstalo na původcích těchto obalů. Přestože jsme nakonec byli ve sněmovně přehlasováni, budu zvýšení recyklace nápojových obalů i nadále prosazovat.
Omezovat v žádném případě. Chceme (a také jsme to opakovaně navrhli a podpořili) rozšířit účast veřejnosti v rozhodování o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a také účast dotčených obcí v rozhodování podle atomového zákona.
Ano, ochrana klimatu je prioritní výzvou nejenom pro příští vládu, ale i pro všechny další. Systém obchodování s povolenkami je třeba nastavit tak, aby byl vůbec efektivní, tedy aby docházelo k celkovému snižování emisí CO2. Republika jako celek ale nemá problém s celkovými emisemi CO2 a se splněním kjótských závazků. Naším problémem je efektivita. Máme opravdu velké emise přepočítáno na jednoho obyvatele. K jejich snížení pomůže mj. právě již zmiňovaná ekologická daňová reforma.
Vyvlastňování soukromého majetku je tak drastický zásah do soukromého vlastnictví, že jsme k němu maximálně ostražití. Například v případě průmyslových zón si vyvlastňování nedovedeme představit vůbec. Jako mechanismus musí vyvlastnění ve veřejném zájmu v naší legislativě existovat. Ale vždy až jako naprosto poslední možnost a s velmi striktně vymezeným určením toho, co je vlastně ve veřejném zájmu. Tady musí platit vůči administrativě jakási „presumpce viny“ – soukromé vlastnictví je institutem, který ctíme a jakékoli jeho narušení tak drastickou formou jakou je vyvlastnění (samozřejmě za adekvátní náhradu) musí být velmi důkladně zdůvodněné.
Samozřejmě. KDU-ČSL moje kroky při vyhlašování soustavy Natura 2000 v ČR vždy podporovala a podporuje. Natura 2000 není žádným zásadním omezením, ve většině případů znamená de facto potvrzení stávajícího způsobu hospodaření v těch konkrétních lokalitách. Navíc je novou příležitostí, například pro rozvoj podnikání v cykloturistice, zážitkové turistice, agroturistice, pro podporu místních řemesel (viz značení místních produktů, které už běží v Krkonoších, Beskydech a na Šumavě), apod.
reklama
