Předvolební debata – řešilo se klima, jádro a limity
 |
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
„Po dnešku prognózovat cokoliv na politické scéně je víc než hazardérství. Osobně bych si přál, aby tam Ladislav Miko vydržel,“ řekl Vilém Žák. Podle něho dělá Miko coby ministr zajímavé a správné kroky. Ani Petr Štěpánek se nechtěl pustit do spekulací, připomenul, že stejný problém jako ministr Miko bude řešit asi víc členů vlády. „Pan Miko by měl prověřit možnosti volna, které v komisi dostal,“ dodal Štěpánek. Soňa Křítková konstatovala, že současný ministr je opravdovým odborníkem a pokud by jej měl někdo nahradit, pak by to opět měl být odborník. Konkrétní tip však neprozradila. Laudát upozornil, že s odchodem současných ministrů by mohly padnout nejrůznější dohody, které tito ministři zprostředkovali. „Nemyslím si ale, že by nějaký ministr do voleb stihl udělat nějaké zásadní kroky, snad s výjimkou pana Janoty, ministra financí,“ míní František Laudát. „Stav ve sněmovně je teď takový, že žádné radikální zákony, ať už zleva nebo zprava, nemají šanci projít,“ tvrdí Laudát. Podle něj je současný stav dvou největších politických stran v lidském i odborném úpadku.
Podle Štěpánka současná sněmovna v očekávání voleb již rezignovala na projednávání zákonů. Nyní je podle něho situace vhodná k tomu, aby se znovu pustila do práce a projednala a přijala zákony, které již delší čas ve sněmovně čekají, například novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.
Jak jednotlivé strany ve svých programech přistupují k tématu klimatických změn? Podle Křítkové je důležité, aby každý stát měl vlastní strategii, jak se s tímto globálním problémem vypořádat. „Jako jedinci toho mnoho nezmůžeme, je to hlavně na vládních rozhodnutích,“ myslí si Křítková. Podle ní KDU-ČSL podporuje přijetí legislativy umožňující dlouhodobé snižování CO2, rozvoj obnovitelných zdrojů a jaderné energie a investice do vývoje alternativních paliv.
„Myslím, že zelení poměrně jasně naznačili směr programem Zelená úsporám. Obchodování s povolenkami není primárně pro průmysl ani korporace, ale příležitost pro společnost. Podle nás by všechny zisky z obchodování s povolenkami měly jít do restrukturalizace energetiky a ekonomiky,“ říká Petr Štěpánek. Podle něj by měla jít podpora do obnovitelných zdrojů energie, aby byla ČR do 10 – 20 let schopna plně využít potenciál OZE, který má. „Mělo by se přistoupit k odpisu zásob uhlí za limity těžby. Těžba uhlí je ekonomickou příležitostí jen pro těžaře, ale ekonomicky neuvěřitelně znejisťuje celé regiony,“ řekl Petr Štěpánek.
„ODS vidí cestu v energetických úsporách, podpoře jádra a v logistice dopravy, tedy budování dopravní infrastruktury a využívání mýta a elektronického řízení průjezdu městy,“ řekl Vilém Žák.
„TOP 09 se chce zapojit do mezinárodního úsilí do snižování emisí. Rádi bychom se ale vyvarovali nějakým unáhleným rozhodnutím. Všichni víme, kam vedlo bezostyšné zavádění biopaliv a jaké to mělo dopady na floru a faunu nebo země třetího světa,“ říká Laudát. „Co se týče energetiky, tak bohužel bude nutností rozvoj jaderné energetiky. Zásoby uhlí za limity těžby – trváme na to, že majetková práva občanů jsou téměř nedotknutelná. Na druhou stranu si dokážeme představit, že dojde k nějaké krizi a bude muset být učiněno nějaké rozhodnutí. V žádném případě by na to ale neměli občané doplatit,“ řekl František Laudát. Podle něho není ochrana přírody tématem jen levicových stran, ale jde o „tvrdou konzervativní hodnotu nezbytnou pro naše přežití“.
Jan Rovenský z Greenpeace si z publika vyžádal vyjádření Viléma Žáka k tomu, jaký je postoj ODS ke klimatickým změnám. Rovenský poukázal na to, že ve volebním programu sice zmínky o tomto tématu jsou, zároveň někteří představitelé ODS – například Martin Říman – zpochybňují, že klimatické změny existují. „Oficiální stanovisko ODS je, že klimatické změny existují, je otázka, jaký je podíl vlivu člověka. Globální oteplování je nezpochybnitelný fakt. Je potřeba učinit kroky k adaptaci tomuto fenoménu,“ řekl Vilém Žák.
Rovenský se dále zajímal o postoj ODS k přílepku zákona, díky kterému nebudou muset po roce 2013 energetické společnosti, zejména tedy ČEZ, nakupovat většinu povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Podle odhadů budoucích cen povolenek tak připravili stát o téměř 70 miliard Kč budoucích příjmů. Jak bude ODS k přidělování povolenek přistupovat do budoucna? „Přílepek byl schválen a já neumím prognózovat, jak se situace kolem emisního obchodování bude vyvíjet dál. Postoj ODS je daný tím, jak proběhlo hlasování ve sněmovně,“ řekl Vilém Žák s tím, že jeho osobní pohled na věc „je trošku jiný“.
Podle Křítkové je otázka, zda schválením zmiňovaného přílepku nedošlo k porušení ústavy. „Přílepek o emisních povolenkách je u zákona o spotřebních daních. KDU říká, že takto to nejde, tyhle přílepkový srandy nejsou správné,“ říká Křítková.
 |
||
|
Debata Respekt Institutu "Jak volit udržitelně v letošních volbách?"
|
||
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Zástupci stran se vyjadřovali k dotazu, zda jsou strany pro odpis zásob hnědého uhlí za limity těžby. TOP 09, ODS a KDU-ČSL se shodují na tom, že je potřeba nechat otevřenou možnost prolomení limitů pro případ, že nastane nějaká energetická krize. „Nikdo neumí říct, co bude za deset dvacet let a v jaké budeme situaci,“ říká Laudát. Petr Štěpánek zmínil, že došlo k nepochopení smyslu územních limitů těžby. „Limity byly součástí rozvojového a současně útlumového plánu těžby. Byly to limity, kam až mohou těžaři těžit. Těžaři znali limity dvacet let a měli s tím počítat. Odpisem zásob nemohou nikomu vzniknout ekonomické škody, naopak to přinese jistotu místním obyvatelům, kteří budou moci investovat do vlastního majetku,“ říká Petr Štěpánek. Podle něj byly limity výsledkem celospolečenské dohody, na které se podíleli i samotní těžaři.
Jan Rovenský následně požádal Viléma Žáka, zda by mohl komentovat názorový obrat ODS k otázce limitů. Podle loňského krajského volebního programu ODS jsou limity těžby nepřekročitelné a strana slibovala navržení odpisu zásob. „Já zastupuji ODS na celostátní úrovni a nebavíme se o ničem jiném, než o zásadním rozhodnutí odpisu zásob uhlí. Překročení limitů je možné jen v případě energetické nouze. Pokud budeme mít zabezpečenou energetiku, můžeme zásoby odepsat,“ řekl Žák.
Z pléna zazněla otázka, zda by strany podpořily financování technologie typu zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS; carbon capture and storage). Podle tazatelky je u nás pouze ČEZ schopný takový projekt realizovat, podmiňuje to prý finanční podporou.
Podle Žáka je CCS komplikovanou technologií, která má řadu zastánců, ale i odpůrců. „Je pořád velkou otázkou, zda je CO2 tím hlavním prvkem změn klimatu. Je známa celá řada dalších látek – sloučeniny dusíku nebo metan – které mají násobně větší účinek než CO2,“ říká Žák. Žák by nicméně pro podporu pilotního projektu CCS podmíněně byl.
Křítková připomněla, že majoritním vlastníkem ČEZu je stát. „Při rozhodování o nějakém projektu CCS by záleželo na akcionářích. Muselo by to asi být podpořeno nějakými audity a výzkumy,“ říká Křítková.
Laudát nepovažuje technologie typu CCS za šťastný přístup. „Je to vytloukání klínu klínem, s důsledky, které ještě nejsou dořešené. Je otázka, zda by to nebylo podobně šetrné jako získávání uranu pomocí kyanidu. Nejsem si ani jist energetickými náklady na stavbu takového zařízení,“ říká Laudát.
Podle Štěpánka není ukládání oxidu uhličitého udržitelné řešení. „Je to jako když molekulární biologové říkali, že do tří let bude rýže, která nakrmí svět. Jako experiment je CCS jistě zajímavý, ale praktické řešení to není,“ říká Petr Štěpánek.
Debatu pořádal Respekt Institut, Zelený kruh a Glopolis. Debatu moderoval redaktor Respektu Adam Šůra.
reklama
