Přehrady na Labi: ano, či ne?

Je nutno dokončit EIA

Názor MŽP na plánovanou výstavbu vodních děl na Labi představuje ing. Dana Lídlová z Odboru ochrany vod MŽP ČR:

Jaké je stanovisko MŽP k plánu Ředitelství vodních cest ČR vybudovat na Labi dvě nová vodní díla - Malé Březno a Prostřední Žleb v nejnovější variantě, tj. tzv. "variantě 1999"?

Z hlediska dopadů do ekosystému řeky a přilehlého okolí je otázka zlepšení splavnosti Labe výstavbou vodních děl řešena v Českoněmecké komisi pro životní prostředí a v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe.

Při volbě způsobu zlepšení splavnosti je třeba požadovat minimální zásahy do ekosystému řeky i přilehlého okolí vzhledem k cílovému řešení. Přitom je třeba zajistit, aby negativní dopady byly v maximální míře kompenzovány ekologickými úpravami mimo plavební dráhu a podél břehů. V současnosti je dokumentace posuzována podle EIA (metodika posuzování vlivu staveb na životní prostředí, upravená zákonem č. 244/1992 Sb. - pozn. red.) a v případě jejího schválení a následné realizace stavby bude nezbytné všechny stupně projektové dokumentace zpracovávat společně s ekology. Přitom je třeba brát v úvahu, že řeka Labe a její okolí tvoří nadregionální biokoridor evropského významu.

Při rozhodování o výstavbě plavebních stupňů je však třeba vycházet i ze skutečnosti, že vodní tok Labe je podle zákona o vnitrozemské plavbě (č. 114/1995 Sb.) dopravně významnou využívanou vodní cestou, která je rovněž uvedena pod označením E 20 v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, která byla podepsána a ratifikována i ČR.

Případná kanalizace úseku řeky od Střekova po státní hranici by fakticky zlikvidovala poslední relativně přirozený úsek Labe od Chvaletic dále po proudu...

Tento úsek Labe byl pro plavbu upraven poměrně tvrdou regulací na střední vodu v letech 1870 - 1890. Za více než sto let se zde však z náletů uchytila vegetace, která způsobila oživení břehů i tehdejších stavebních úprav, (výhonů) tak, že koryto vypadá jako řeka v přirozeném stavu s vysokým stupněm biologické diverzity. Na druhou stranu je však třeba poznamenat, že náletové dřeviny brání průchodu velkých vod. Pokud by stavba vodních děl byla realizována, je třeba zachovat nejcennější ekosystémy a vhodnou úpravou příbřežních zón vytvořit podmínky pro jejich další rozvoj.

Souhlasíte s argumentem, že vodní díla přinesou regionu tolik potřebná pracovní místa, a že jsou podstatnou součástí zaměstnanostní politiky severních Čech?

Pracovní místa by přinesla především výstavba obou vodních děl. To však není dostatečný důvod pro jejich realizaci. Později může dojít ke zvýšení počtu pracovních příležitostí spolu s rozvojem severočeských přístavů i s rozvojem plavby. Další pracovní místa by pak mohla být důsledkem zvýšení konkurenceschopnosti českých výrobků, které by mohly být zatíženy nižšími dopravními náklady. Jen na závěr dodávám, že dokumentaci, předkládanou ŘVC v tomto roce k posouzení, náš odbor dosud neobdržel.

Pro ekologičtější dopravu

Postoj ŘVC přiblížil v písemném rozhovoru s EkoListem ředitel firmy ing. Vladimír Kadlec.

Jaké jsou výhody stavby dvou nových vodních děl na Labi v Prostředním Žlebu a Malém Březně?

Zlepšení plavebních podmínek na českém regulovaném toku Labe pod Střekovem je nutné pro rozvoj vodní dopravy, která je součástí dopravní infrastruktury ČR s návazností na vhodné plavební parametry německého úseku.

Český úsek Labe od Střekova po státní hranici je v současné době z hlediska plavby nespolehlivý a znehodnocuje plavebně spolehlivou labsko-vltavskou vodní cestu Střekov - Chvaletice - Mělník - Třebenice. Německý úsek Labe je již od roku 1993 postupně upravován regulační metodou pro zajištění ponoru plavidel 140 cm po dobu 345 dnů v průměrně vodném roce.

Ing. Vladimír Kadlec, ředitel RVC. Foto: Jakub Kašpar/EkoList

Je prokázáno odbornými posudky a studiemi, že z důvodu vyššího spádu dna řeky na českém úseku Labe nelze zajistit tuto požadovanou plavební hloubku pouze regulačními úpravami. Výstavba dvou nových vodních děl u Prostředního Žlebu a Malého Března, doplněná prohrábkou konců zdrží, je optimální řešení, příznivé z hlediska vlivů na přírodu, garantuje stanovené parametry zlepšení plavebních podmínek a je realizovatelné v časových termínech v souladu s úpravami německé části Labe. Toto optimální řešení bylo vybráno a schváleno 26. 4. 1999 ministerstvem dopravy a spojů (MDS) pro další postup přípravy této stavby.

Současně bylo rozhodnuto o podání žádosti na finanční podporu této stavby z prostředků EU programu ISPA, kde při splnění rozhodujících podmínek je možnost získat až 75 % nákladů na výstavbu. Projekt je vodohospodářsky komplexní a bezpečně garantuje stanovené plavební hloubky vzdutí jezů.

Jako další výhody této stavby je třeba ještě uvést:

a) Odstraní se ekologicky nepříznivý stav tohoto úseku Labe z počátku tohoto století, kdy došlo k obklopení řeky silničními a železničními komunikacemi.

b) Nedojde k výraznému ovlivnění stávající úrovně prostředí v regionu, ani bezprostředního okolí upravovaného toku.

c) Záměr respektuje předchozí zásadní výhrady a jedná se o technické řešení a minimálním zásahem do břehových ekosystémů a do hydrogeologických poměrů.

d) Případné místní nepříznivé vlivy na životní prostředí budou minimalizovány souborem technických a organizačních opatření.

e) Celoročně zajištěnými plavebními hloubkami se stane vodní doprava spolehlivou součástí dopravní infrastruktury ČR v návaznosti na ekonomický a hospodářský rozvoj, výrobní a podnikatelské oblasti a s jistotou vložení a využití investiční činnosti vlastního i zahraničního kapitálu.

Jednáte o záměru se správami CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří? Podali jste již žádost o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny?

ŘVC postupuje při přípravě stavby na základě rozhodnutí MDS v souladu s ustanovením zákona č. 244/1992 Sb. (EIA) a všech dalších souvisejících zákonů a vyhlášek. Dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí byla předložena MŽP ČR, které pověřilo RNDr. Petříčka vypracováním posudku. Tato dokumentace byla rovněž předána všem příslušným orgánům státní správy k vyjádření. Posudek vypracování biologického hodnocení vlivu stavby byl zadán firmě P-EKO z Ústí nad Labem. Zpracování bude předloženo do konce roku 1999 a jako součást dokumentace zahrnuto do posudku. ŘVC vytváří prostor pro vyjádření veřejnosti, ekologických hnutí, podnikatelské sféry a jednotlivců k této stavbě a je připraveno všechny konkrétní připomínky a požadavky projednat, zhodnotit a zahrnout do přípravy této stavby.

Jaké výhody nebo nevýhody by měla tzv. "prahová" varianta, kterou navrhoval ing. Jaroslav Kubec?

Řešení zlepšení plavebních podmínek na českém regulovaném toku Labe pod Střekovem, navrhující vzdouvací prahy v kombinaci s regulačními úpravami řeky Labe v celém úseku je prezentováno bez ohledu na výhrady správce toku, provozovatelů - rejdařů, odborníků z ČVUT Praha, vědecké rady ministra dopravy, sekcí vodní dopravy Svazu zaměstnavatelů v dopravě a investora. Tyto výhrady, které vyplynuly z postupného rozboru a posouzení všech výše uvedených stran je zde možno shrnout stručně do těchto bodů: Toto řešení vyžaduje velký rozsah regulačních staveb a prohrábek. Masivní prohrábky dna v mnohem větší délce úpravy zvýší výrazně náklady na průběžnou údržbu plavební dráhy. Regulační stavby v téměř celé délce úseku při minimálních průtocích zúží hladinu a zvětší zabahněné plochy.

Vzdouvací prahy jsou provizorním řešením, které by stejně v budoucnosti bylo nahrazeno jezovou konstrukcí. Je nebezpečí zhoršení plavebně bezpečnostních podmínek, zejména při vyšších vodních stavech je riziko nasednutí plavidel na vzdouvací práh při zaplouvání do horní rejdy v důsledku vysokých hodnot podélné i příčné rychlosti proudění vody.

V letním období bude docházet k ohrožování dna řeky. Zaklesnutí hladiny v některých místech až o 62 cm bude mít negativní vliv na horizonty spodní vody a způsobí v letním období zasušení dna řeky.

Otázku po důvodech výpovědi ing. Jaroslava Kubce odmítl ing. Kadlec komentovat s tím, že jde o vniřní záležitost firmy.