Přehrady na Labi znovu aktuální
Pohyblivé jezy místo hrází
V roce 1997 byla investorem společnost HydroČEZ, letos požádalo na Městském úřadu v Děčíně o zahájení územního řízení Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC). Místo vysokých hrází v Malém Březně, které navrhoval HydroČEZ, hovoří dnes ŘVC o tzv. "pohyblivých jezech". Cílem úprav má být "zlepšení plavebních podmínek" v úseku Labe od Střekova ke státní hranici, což znamená vzdutí hladiny až na ponor 1,4 m. V tomto úseku je totiž Labe "pouze" regulováno, čili tu hladina kolísá. To na několik měsíců v roce vylučuje možnost přepravy nákladů po vodě a znamená to značné ztráty pro lodní přepravce. Nejčastějším argumentem loďařů je, že pokud budou moci plout celoročně, budou konkurovat relativně ekologickou lodní dopravou přepravě po silnici. "To je nesmysl," oponuje Marian Páleník z Přátel přírody. "Konkurovat silniční dopravě nikdy nemohou. Její výhodou je rychlost, které lodní doprava nikdy nedosáhne. Mohou konkurovat železnici, která vede prakticky stejnou trasou, ale už dnes je nevyužitá," dodává Páleník.
Problém, na který upozorňují zejména ekologické organizace, ale i profesionálové ze Správy CHKO Labské pískovce, je zejména v tom, že na tomto úseku Labe žije řada ohrožených druhů živočichů a rostlin. "Takovým příkladem je třeba drobnokvět pobřežní," říká Šárka Tomanová z děčínské pobočky Dětí Země. Drobnokvět roste na štěrkopískových pobřežních náplavách podél řeky. Ty po jarním tání zaplaví voda, a když v dalších týdnech vyschnou, vyrostou tam rostlinky drobnokvětu, vykvetou, vysemení se a dají tak vzniknout další generaci. Děti Země se podle Tomanové obávají, že trvalé zaplavení území nebo výrazná změna režimu toku řeky zabrání této ohrožené rostlině ve zdejší lokalitě v existenci.
V živočišné říši je takovým symbolem sporu bobr evropský. Jedna z jeho mála populací na českém území žije právě zde. "Kdyby se v civilizované zemi objevil ve městě bobr," říká Marian Páleník, "stal by se z něj symbol, atrakce pro turisty. Tady to nikoho nezajímá."
Podle Pavla Bendy ze Správy CHKO Labské pískovce je skutečně ve vlivu případných staveb na životní prostředí problém. "Správa ještě nemohla zaujmout definitivní stanovisko," vysvětluje Benda, "protože investor nám dosud nedodal zdaleka kompletní dokumentaci projektu. Například ve studii EIA naprosto chybí biologické hodnocení, které je pro nás pochopitelně prakticky nejdůležitější." Podle ing. Bendy došlo v posledním návrhu ŘVC, který má pracovní název "varianta 1999", k výraznému kompromisu směrem k požadavkům ochrany přírody oproti původním návrhům ze 70. let. "Stále jsou ale rizika tak velkých dopadů na přírodu, které by byly prakticky neodstranitelné," obává se Benda.
"Absurdní je, že rada městského zastupitelstva v Děčíně souhlasila se stavbou, i když kompletní EIA nemohla mít k dispozici," říká Šárka Tomanová z Dětí Země. Rada města Děčína totiž schválila plán ŘVC na svém zasedání 7. října s tím, že dokumentace musí být doplněna o tři studie. Radě chyběla již zmíněná biologické studie, studie nakládání s odpadem, vznikajícím při stavbě a konečně také studie, která by ukázala, co změna režimu toku vody v řece udělá s podzemními a termálními vodami.
ŘVC slibuje umělé udržování kolísání hladiny, aby se přiblížilo co nejvíce při-rozenému režimu řeky. Podle Tomanové ale takové opatření s velkou pravděpodobností nepomůže. "Vypustíte-li z hráze v noci vodu, aby klesla hladina a přes den ji necháte zase stoupnout, bude to k ničemu. Za noc rostlina drobnokvětu asi nedokáže zaklíčit, vyrůst, vykvést a vysemenit se."
Konečné řešení?
Všichni oponenti investičního záměru ŘVC ovšem upozorňují na nebezpečí, že "varianta 1999" není cílovým stavem, o který investorovi jde. "Už slyším ty argumenty - když už to stojí, investujeme několik málo dalších prostředků a zvedneme tak hladinu na 2,8 m. A budeme tam, kde jsme byli před tím, než ministr Skalický odmítl návrh HydroČEZu," varuje Marian Páleník.
Zakázaný nesouhlas?
Před zmíněným jednáním městské rady 7. října se dohodla děčínská pobočka Dětí Země s Dopravním podnikem města Děčína (DPmD) na vylepení plakátů, vyzývajících občany k podávání připomínek k záměru postavit obě vodní díla. DPmD skutečně plakátky vyvěsil, ovšem městem cestovaly v autobusech pouze sedm dní, namísto původně sjednaných šestnácti. Po sedmi dnech DPmD plakátky odstranil a vrátil Dětem Země peníze zaplacené za objednanou reklamu s tím, že "se neslučují se stanoviskem městské rady k uvažované stavbě." Rozhodl o tom člen vedení DPmD a městský radní za ČSSD Miroslav Šefara. Vzhledem k tomu, že v té době (21. 9.) žádné "stanovisko městské rady" neexistovalo a vzhledem k tomu, že Miroslav Šefara sám podniká v lodní dopravě, šlo o krok velice povážlivý. Bude například sociálnědemokratický radní Šefara podobným způsobem posuzovat, zda se se "stanoviskem městské rady" shoduje propagace jednotlivých politických stran v předvolební kampani? Krok radního Šefary vyvolal nesouhlasné stanovisko prakticky všech jeho kolegů na děčínské radnici. DPmD vrátil Dětem Země všechny peníze, které za vylepení plakátů zaplatily a 7. října proběhlo dokonce smírčí jednání mezi Šefarou a zástupci sdružení. "Dohodli jsme se, že když napříště budeme prosazovat nějaký názor, který by nebyl v souladu se stanoviskem radních, svoje argumenty budeme zveřejňovat společně s nimi," řekla po jednání Šárka Tomanová.
Za odlišný názor vyhazov?
S alternativním řešením "zlepšení plavebních podmínek" na tomto úseku Labe přišel ing. Jaroslav Kubec, dnes už bývalý zaměstnanec ŘVC. Podle něj, by se celý problém mohl řešit pomocí tzv. "prahové varianty". Zjednodušeně řečeno jde o to, že na úseku Střekov - státní hranice klesá dno Labe v průměru o 45 cm na 1 km koryta řeky. To je téměř dvakrát prudší sklon, než na německé straně na úseku státní hranice - Magdeburg (25 cm/1 km). Problém, který z toho vyplývá je, že v korytě dané šíře na české straně proudí voda příliš rychle na to, aby mohla získat požadovanou hloubku, či výši hladiny 1,4 m. Zpomalením proudu vody by se hladina zvedla a zároveň by zůstalo zachováno přirozené kolísání hladiny. Podle návrhu ing. Kubce by se na dně řeky v určitých rozestupech postavily jakési nízké prahy, mezi nimiž by se postupně zmenšila dosavadní rychlost klesání dna a tak by se tok řeky zpomalil. "Neříkám, že považuji všechny požadavky Dětí Země za oprávněné," řekl Jaroslav Kubec EkoListu, "ale naprosté většině požadavků bychom s naší variantou vyhověli."
Navíc je podle Kubcových výpočtů "prahová varianta" výrazně levnější. "Naše maximum jsou 3 mld. korun," říká ing. Kubec. Oficiální údaj o výši nákladů na vybudování "varianty 1999" zní 6,3 mld. korun. "To není určitě konečná částka. Můj odhad je 7 mld., možná dokonce až 10 mld. korun," říká Kubec. Proč tedy ŘVC Kubcovu variantu zavrhlo a prosazuje možnost o tolik dražší a mnohem kontroverznější?
Podle ing. Kubce ŘVC podlehlo tlaku Ministerstva dopravy a spojů ČR (MDS), které je zřizovatelem ŘVC. "Variantu 1999 prosazuje pouze pan ředitel, odborní pracovníci ŘVC se s ní nikdy neztotožnili," tvrdí ing. Kubec.
Podle MDS však Kubcova varianta není zdaleka tak ekologická, jak její autor říká. Z vyjádření, které nám poskytl tiskový odbor MDS, vyplývá, že prohrábkami dna by se narušil biotop některých živočichů a struktura dna, navíc by prý Kubcovo řešení vedlo ke zúžení koryta a k růstu počtu zabahněných ploch. Podle MDS by také nevedla tato varianta ke kýženému zvýšení počtu dní v roce, kdy je možné plout s loďmi po řece o tolik, o kolik je třeba.
Ředitel ŘVC Kadlec s námi bohužel odmítl hovořit telefonicky, proto máme také jedinou verzi důvodu výpovědi, kterou dostal ing. Kubec od ŘVC. "Důvodem bylo, že jsem navštívil pana náměstka ministra dopravy bez vědomí pana ředitele a také několik dalších drobností, jako, že jsem se nezapisoval do knihy návštěv. To ovšem nedělám naprosto programově, protože myslím, že člověk má být placen za něco jiného, než za to, jak dlouho v jaké kanceláři sedí," říká Jaroslav Kubec.
reklama
