https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prirodovedci-nesouhlasi-se-zamerem-rozdrobit-prirodni-rezervaci-udoli-oslavy-a-chvojnice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přírodovědci nesouhlasí se záměrem rozdrobit přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice

7.4.2016 09:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hluboce zaříznuté údolí řeky Oslavy tu vytvořilo kaňon s příkrými stráněmi a nevšedními věkovitými porosty.
Hluboce zaříznuté údolí řeky Oslavy tu vytvořilo kaňon s příkrými stráněmi a nevšedními věkovitými porosty.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice patří mezi největší u nás, což je podle ochránců přírody její velká výhoda. Ministerstvo životního prostředí ohlásilo záměr zredukovat přírodní rezervaci na dvě národní přírodní rezervace. Proti tomu však protestují vědci a ochránci přírody. Chráněná území se podle nich nemají zmenšovat a drobit.
 

S rozlohou 2309,8 hektarů se přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice řadí mezi největší u nás. Hluboce zaříznuté údolí řeky Oslavy tu vytvořilo kaňon s příkrými stráněmi a nevšedními věkovitými porosty. V mnoha ohledech se jedná o unikátní stanoviště: při inventarizaci tu botanikové napočítali na 800 druhů rostlin (například dvouhrotec zelený, jazýček jaderský a koniklec velkokvětý), místo je také domovem řady zákonem chráněných živočichů (mlok skvrnitý, jasoň dymnivkový, přástevník kostivalový). Za hlavní kvalitou celého území je jeho rozloha, která poskytuje komplexní ochranu nejrůznějším společenstvům živočichů a rostlin. To se ale má nejspíš změnit.

Stávající přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice bude podle již ohlášeného záměru Ministerstva životního prostředí zrušena a nahrazena dvěma národními přírodními rezervacemi – NPR Soutok Oslavy a Chvojnice (421 ha) a NPR Divoká Oslava (336 ha). Mezi hlavní důvody změny stojí, že přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice zahrnovala rozsáhlé území, ve kterém leží značné množství chat a dalších objektů. Péče o takto rozsáhlé území byla značně komplikovaná. V návrhu na vyhlášení NPR jsou zahrnuty nejcennější partie z původní přírodní rezervace. Současně nejsou do návrhu zahrnuty člověkem výrazně pozměněná stanoviště a území, která jsou intenzivně využívána k rekreaci (chatové oblasti). Dalším, administrativním důvodem je, že Údolí Oslavy a Chvojnice jsou zároveň Evropsky významnými lokalitami v rámci Natury 2000 a jejich nejcennější části mají být chráněny právě formou národní přírodní rezervace.

Nicméně rozloha chráněného území klesne na necelou třetinu o více než 1500 hektarů, převážně lesa. Jak upozorňuje entomolog Lukáš Čížek: „Lesy, které se ocitnou bez ochrany, se stanou nebo zůstanou běžnými hospodářskými porosty, de facto plantážemi. Lesy uvnitř obou nástupnických NPR v naprosté většině přejdou nebo budou směrovány k přísnému, bezzásahovému režimu, který zkázu mnoha unikátních obyvatel rezervace dokoná.“

Proti záměru protestují přírodovědci nejrůznějších oborů, svůj nesouhlas vyjádřilo i několik odborných organizací, jmenovitě pak Česká společnost pro ekologii, Česká botanická společnost Česká společnost entomologická. V tiskové zprávě varují před neuváženým postupem při územní ochraně vysoce cenné přírodní oblasti. „Hlavním problémem je, že rezervaci se po desetiletí nedostávalo potřebné péče. Velká část cenných lesostepí a stepí zarostla lesem. Na mnohá místa zase byly vysazovány jehličnaté monokultury,“ říká David Storch, předseda České společnosti pro ekologii, která se záměrem Ministerstva nesouhlasí. Řešením je podle něj náprava situace, nikoli zmenšení chráněného území. „Chráněná území musejí být co největší, aby v nich ohrožené organizmy měly šanci přežít.“

Vytýčení nových rezervací ale dle řady odborníků nebere ohled na rozšíření mnoha ohrožených i zákonem chráněných organizmů, které mají rezervace chránit. Ministerstvo podle nich ignorovalo dostupné informace i odborné názory znalců území. „Jedním z hlavních cílů připravované rezervace má být péče o chráněného a kriticky ohroženého motýla jasoně dymnivkového, jenomže plocha, na které jasoni žijí, v rezervaci vůbec nebude!“ říká entomolog a ochránce přírody Václav Křivan z ČSOP Chaloupky, který státní ochranu přírody na problém opakovaně upozorňoval. Podobně mají zmenšené rezervace chránit řeřišničník skalní. „Místo nejbohatšího výskytu této silně ohrožené rostliny se ale do nových rezervací také nedostalo,“ upozorňuje botanička Ester Ekrtová.

Krasec dubový. Ke svému životu potřebuje staré a osluněné duby.
Krasec dubový. Ke svému životu potřebuje staré a osluněné duby.
Foto | Václav Křivan / ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice

Přírodovědci nesouhlasí ani s plánovanými způsoby péče. „Říční kaňony bývají díky přirozené pestrosti stanovišť centry přírodní rozmanitosti. Srovnání leteckých snímků z 50. let a ze současnosti ale ukazuje, že krajina v těchto územích velmi rychle zarůstá. Unikátní stepi a lesostepi plné ohrožených druhů zarůstají hustým lesem, který je biologicky podstatně chudší,“ vysvětluje Karel Prach z České botanické společnosti, která se rovněž vyjádřila proti realizaci záměru.

Většina lesů v nových rezervacích má být ponechána samovolnému vývoji. Ten vede k hustému lesu. Mohlo by se zdát, že přísnější režim zlepší ochranu území. S tím ale nesouhlasí Jan Farkač z České společnosti entomologické. „Jeden z našich nejkrásnějších a nejohroženějších brouků, zákonem chráněný krasec dubový potřebuje k životu staré, osluněné duby,“ říká. „Ale staré duby v hustém lese nejsou osluněné, v konkurenci mladších stromů navíc rychle hynou.“ Na špatně nastavený režim podle něj doplatí také mezinárodně chránění brouci tesařík obrovský a páchník hnědý. Rozloha ploch, na kterých má být v rezervaci o staré duby pečováno, je podle něj zcela nedostatečná.

„Zarůstání otevřených lesů a bezlesí je významnou příčinou ochuzování naší přírody,“ upozorňuje Lukáš Čížek, jeden z autorů článku, který problém rozebírá v dubnovém čísle časopisu Vesmír. „Je nezbytné lesy prosvětlit, pást v nich. A vůbec pečovat o rezervace tak, aby to vyhovovalo ohroženým organizmům, které v nich žijí. Zní to jako samozřejmost, ale velmi často se to neděje,“ upozorňuje Čížek.

Místo potřebné péče chce ale ochrana přírody vytvořit uniformní území převážně s lesy ponechanými samovolnému vývoji. Zároveň se dobrovolně vzdává možnosti ovlivňovat podobu podstatné části jednoho z nejvýznamnějších kaňonů u nás tím, že přírodní rezervaci o rozloze 2310 ha chce nahradit dvěma malými národními přírodními rezervacemi (celkem asi 757 ha). Podle Čížka jsou tyto snahy nepochopením příčin ochuzování naší přírody a z pohledu ochrany přírodní rozmanitosti jsou záměrem nesmyslným a nebezpečným. Jeho hlavním výsledkem bude zánik mnoha populací ohrožených, reliktních a navíc často zákonem chráněných druhů rostlin a živočichů.

Ústí Chvojnice do Oslavy, pohled od Ketkovského hradu.
Ústí Chvojnice do Oslavy, pohled od Ketkovského hradu.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

K dané situaci se vyjádřilo i Ministerstvo životního prostředí. „Návrh na vyhlášení národní přírodní rezervace v dané lokalitě vychází z nařízení vlády, kterým byl schválen národní seznam Evropsky významných lokalit,“ říká tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. „U této Evropsky významné lokality jsou stanoveny dvě kategorie zvláště chráněných území, které mají zajistit jejich ochranu, a to národní přírodní rezervace (NPR) a přírodní rezervace (PR). Národní seznam přesně neurčuje, kterou část EVL bude pokrývat kategorie NPR a kterou PR. Návrh na vymezení NPR v této lokalitě doporučila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, po diskuzi s MŽP a krajskými úřady, příslušnými k vyhlášení PR.“

Roubíčková dále uvádí, že na základě tohoto odborného návrhu Ministerstvo životního prostředí v současné době plní povinnost vyhlásit zde národní přírodní rezervace tak, aby byla splněna lhůta pro zajištění ochrany EVL daná zákonem o ochraně přírody a krajiny, v té části EVL, která svoji biologickou hodnotou odpovídá kriteriím pro zařazení území do této kategorie zvláště chráněných území a jejím cílům ochrany danými zákonem. „Výběr lokalit, kde má být vyhlášena NPR zohlednil i stávající a dlouholetý způsob užívání, kdy zde nejsou realizovány žádné hospodářské zásahy,“ říká tisková mluvčí MŽP. „Zajištění ochrany další části území EVL není součástí tohoto aktuálního procesu. Neznamená to tedy, že by MZP rušilo dosavadní ochranu, která je v lokalitě vyhlášena. O ochraně celého území EVL se ještě povede diskuze.“

MŽP dále doplňuje, že v průběhu dubna proběhne se zástupci ekologických organizací jednání, které by mělo celou věc posunout dál a sporné otázky vyjasnit.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist