Problémy s podnebím trápí svět

Červenec a srpen letošního roku byly obzvlášť štědré na tzv. extrémní klimatické události. Po celém světě se v letošním létě lidé museli tváří v tvář střetávat s nepřízní přírody. Velice často to byla setkání opravdu drsná.

Povodně různou měrou zasáhly nejenom východ našeho území (viz zpráva na straně 4), ale i naše nejbližší sousedy. V Polsku si vyžádaly 4 mrtvé, na Slovensku více než desetkrát tolik (podle posledních zpráv 48) obětí.

Velká voda ovšem zasáhla země, ležící na všech světadílech. Na rusko čínské hranici poničil vodní živel na 2000 domů jako by chtěl být jen lehkým odrazem katastrofálních povodní v Číně. Rozvodněný veletok Jang-C'tiang zaplavil území o rozloze 210 000 km2. Rozbouřené vody napáchaly škody za 20 miliard dolarů (167 miliard j(anů). O život příšlo při této velké vodě, nejhorší v Číně od roku 1954, 3004 obyvatel. Čínská vláda musela sáhnout k takovým opatřením, jako je vědomé vypouštění vody z přehrad do vesnic, aby uchránila po proudu ležící velká města. V minulých dnech navíc musela čínská vláda přiznat, že v zaplavených oblastech vypukla epidemie takových chorob, jako břišní tyfus a úplavice. Podle čínské státní tiskové agentury Nová Čína stoupl výskyt infekčních onemocnění o 52 procent.

Nejhorší záplavy za posledních 10 let si prožila i povodněmi pravidelně stíhaný Bangladéš. Přívaly vody připravily o přístřeší přes 30 miliónů lidí a vyžádaly si 420 mrtvých. Bangladéš přišla díky velké vodě o 385 000 tun obilí. Téměř 1200 obětí si vyžádaly i povodně v indickém Uttarpradéši, kde se ze svých koryt vylily řeky Rapti a Ghagra.

Záplavy způsobené prudkými dešti postihly i západní Afriku. V Etiopii muselo opustit svá obydlí na 70 tisíc lidí a voda, která opustila koryto řeky Baro zaplavila a zničila úrodu na více než 3 tisících hektarech půdy.

V Turecku se utopilo 26 lidí, kteří se snažili v moři a řekách ochladit před krutými vedry, 71 Turků zahynulo po pádu ze střechy, kde se chtěli na čerstvějším ovzduší vyspat. Podobně vražedná vedra zastihla i jih USA (129 mrtvých), Francii, Španělsko či Chorvatsko.

V Chorvatsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kanárských ostrovech a na Floridě vinou veder vypukly požáry, které zničily tisíce hektarů lesa.

Klimatologové varují, že toto nakupení extrémních, tzv. epizodických, událostí, není náhodné. Letošní červenec je například nejteplejším měsícem na Zemi od roku 1880, kdy se průměrné teploty začaly sledovat. Překročil poslední teplotní rekord - z července loňského roku.

Ekologické organizace i vědci varují před táním ledovců v Arktidě i Antarktidě, které může mít za následek zvednutí hladiny světového oceánu. Dopad by mohl být nepředstavitelný. Stačí zmínit 2 000 obětí vlny tsunami, která zasáhla pobřeží Papui - Nové Guineje.

Jak vyšlo najevo ze studie francouzské laboratoře Villefranche-sur-Mer, ohřívá se i voda ve Středozemním moři. Vědci zjistili, že voda v hloubce 2000 až 2600 m je teplejší o 0,13 stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru. Následkem toho se výrazně změnilo druhové složení fauny v této oblasti.

"Je nepochybné, že lidská činnost zasahuje do klimatických procesů," řekl nám vedoucí oddělení všeobecné klimatologie ČHMÚ Vít Květoň. "Nemůžeme ale s určitostí říct, k čemu to nakonec povede. Ti, kdo rozhodují proto na naše varování často nedbají. Problém je v tom, že ve chvíli, až si budeme moci být výsledkem jistí, bude pozdě."

Při své návštěvě v Austrálii vyzvala průmyslový svět k boji proti klimatickým změnám americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. "Cena za nápravu škod, způsobených oteplováním by byla větší, než cena prevence," řekla.

"Nejde jen o globální oteplování, ale o trvalou udržitelnost života. Lidé se zkrátka budou muset naučit žít skromněji a šetrněji k přírodě," říká Vít Květoň.

Smrtící vedra v posledním desetiletí

počátek července 1988 - horké počasí v Řecku způsobilo smrt 31 osob a kolem 500 lidí bylo hospitalizováno;

červenec 1988 - vysoké teploty v Číně připravily o život 444 lidí;

červen 1990 - vlna rekordních veder a mimořádného sucha v USA - teploty až 49,5°C (Phoenix, Arizona) způsobily několik úmrtí z přehřátí. Ve stejném období zasáhlo horké počasí i Mexiko (až 46°C). Dehydratace zavinila smrt 18 osob. Na řadě míst se vydávala pitná voda na příděl;

červen-červenec 1990 - mimořádně suché a horké počasí v jižní Evropě. V řeckých Aténách teploty 40°C za naprostého bezvětří vyvolaly stav ekologické katastrofy;

počátek června 1991 - na následky vysokých teplot zahynulo v Pákistánu 418 lidí;

květen-červen 1994 - teploty až 49,1°C na severu Indie (Rádžasthán) si vyžádaly životy přes 160 lidí;

červenec 1994 - vedra v kombinaci s vysokou vlhkostí v Itálii zavinila smrt 7 osob;

červen 1995 - vlna veder v Indii (přes 45°C) připravila o život 520 lidí; nejvíce postižen nejlidnatější stát Indie Uttarpradéš - 45°C a 227 obětí;

červenec 1995 - horka na jihozápadě USA - teploty přesahující 40°C. V Palm Springs (Kalifornie) bylo naměřeno až 52°C a v Lake Havas City (Arizona) 50,5°C. Na středozápadě a severovýchodě země zemřelo 752 osob. Jen v Chicagu (Illinois) zahynulo na následky horka 436 lidí. Teploty 37°C si v Itálii vyžádaly několik obětí, ve Španělsku (přes 40°C) téměř 30 mrtvých;

srpen 1995 - horka na severovýchodě a jihovýchodě USA připravila o život 738 osob;

květen-červen 1996 - vedra (až 50°C) v Pákistánu si vyžádala přes 250 mrtvých;

červen 1996 - teploty 40°C a vysoká vlhkost vzduchu připravila v Itálii o život 7 lidí;

květen 1998 - vlna veder, při kterých teploty dosáhly více než 48°C, zasáhla Indii a vyžádala si 800 mrtvých;

červenec 1998 - velmi horké počasí, které postihlo území USA, připravilo o život více než 129 osob;

srpen 1998 - rekordní tropická vedra, provázená v Řecku a Chorvatsku mohutnými požáry, sužují velkou část Evropy. Několikanásobně zvýšené hodnoty škodlivého přízemního ozónu, vyvolané horkem, vedly v několika evropských zemích k vyhlašování poplachů a omezování dopravy. Na Kypru, kde teplota vzduchu dosáhla 43°C, během jediného týdne zemřelo na následky přehřátí 48 osob.