Proč Rusko nechce ratifikovat Kjótský protokol?
Na 9. konferenci OSN o klimatických změnách, která již od minulého týdne probíhá v italském Miláně, byly ale naděje na ratifikaci protokolu ruskou delegací značně zpochybněny. Pouze za jeho podpory je ale možné splnit podmínky pro závaznost protokolu a jeho začlenění do mezinárodního práva.
Reakce Moskvy jsou stále přinejmenším nejednoznačné a osud protokolu je tak na vážkách. Ačkoliv poradce ruského prezidenta pro oblast průmyslu Andrej Illarianov minulý týden prohlásil, že důvodem pro odstoupení Ruska od protokolu je omezení jeho ekonomického růstu, skutečné důvody jsou pravděpodobně poněkud jiné. Podle názoru některých politologů je váhavý postoj Ruska jen hrou o čas a peníze.
Na dotaz novinářů ohledně konečného rozhodnutí o Kjótském protokolu náměstek ruského ministra hospodářství prohlásil: "Tuto otázku jste měli položit Japonsku a Evropské unii a zeptat se jich, kdy s námi začnou mluvit ekonomickým jazykem."
Emisní limity pro Rusko byly totiž stanoveny ve chvíli, kdy ještě existoval mohutný a energeticky neefektivní sovětský průmysl. Od roku 1990 poklesly emise skleníkových plynů o celých 38,5 % (v roce 1999) a ačkoliv v posledních pěti letech došlo k oživení průmyslu, je dnešní Rusko stále schopné vykazovat přebytky úspor, se kterými by mohlo výhodně obchodovat. Řada velkých ruských podniků dokonce lobovala pro ratifikaci protokolu, protože v něm viděly jednoduchou možnost jak modernizovat některé stárnoucí provozy.
Graf vývoje emisí skleníkových plynů v Rusku jasně ukazuje, že od roku 1990 tyto emise neustále klesají, byť stále pomaleji. Údaje o emisích jsou v milionech tun ekvivalentu CO2. Zdroj: Třetí národní sdělení Ruské federace, Moskva 2002
Ve chvíli, kdy ale od ratifikace ustoupily Spojené státy, které by byly hlavním potencionálním kupcem, nemá tyto přebytky Rusko komu nabídnout a ekonomický zisk by byl pouze minimální. Suma, kterou by obchodováním s emisemi získalo, se tak najednou změnila o několik řádů a Rusko by se navíc pravděpodobně v budoucnu muselo podřizovat některým omezením plynoucím z platnosti protokolu.
"Je jasné, že Spojené státy tvrdě pracují na tom, aby Rusko, země bohatá na ropu, Kjótský protokol neratifikovalo," tvrdí Sunita Narain, který stojí v čele Centra pro vědu a životní prostředí v Dillí. Rusko proto raději vyčkává a podle jednoho z diplomatů v Římě "rozhodnutí nemůžeme čekat před americkými prezidentskými volbami v příštím roce" a nemalou roli zde hrají také březnové prezidentské volby v Rusku.
reklama
