Projde zákon o obchvatu Plzně?

S návrhem nesouhlasí vláda. Ministr Kužvart dokonce prohlásil, že je v rozporu s několika zákony a s Ústavou. Občanské iniciativy a někteří poslanci upozorňují, že přijetím zákona může být stavba obchvatu úplně zablokována.

Stavbu plzeňského obchvatu a související správní řízení prohlašuje zákon za veřejný zájem. Zároveň definuje jako jedinou možnou variantu obchvatu tzv. SUK2 (vyplývající z nařízení vlády č. 104/1994), proti které se postavili ekologičtí aktivisté. Ti, jako účastníci řízení, se proti územnímu rozhodnutí, které počítá s variantou SUK2, odvolali k Vrchnímu soudu, který jim již jednou dal za pravdu. Poslanec Libor Ambrozek (KDU-ČSL) při jednání sněmovny upozornil, že Vrchní soud by mohl zrušit stávající územní rozhodnutí, a dokonce by se mohla trasa SUK2 ukázat jako zcela neprojednatelná, tedy neuskutečnitelná. Pak by podle Ambrozka bylo nutné změnit územní plán. Tyto změny by se ale dostaly do rozporu právě s inkriminovaným zákonem. "O vybrání jiné projednavatelné verze obchvatu bychom museli rozhodnout novou novelou zákona," uzavírá Ambrozek. Což by podle něj celý proces výstavby ještě zpomalilo.

Právě urychlené řešení neúnosné dopravní situace v Plzni je podle autorů Václava Brouska (ODS), Milady Emmerové (ČSSD), Jaroslava Lobkowicze (KDU-ČSL) a Jiřího Maštálky (KSČM) hlavním cílem zákona. Jak EkoListu sdělil jeden z navrhovatelů, poslanec Brousek, nejde jim o prosazení jedné z variant obchvatu. "Spíše by to měl být bič na úředníky, aby pracovali rychleji a kvalitněji," zdůrazňuje Brousek. Podle Jana Rovenského z Dětí Země Plzeň (jednoho z účastníků řízení) se ale v zákoně jasně píše, že bude obchvat uskutečněn právě jedinou variantou na základě rozhodnutí vlády č. 104/1994 (počítá se SUK2).

Zvláštní je, že poslanec Brousek změnil názor na účel svého zákona. Ještě v důvodové zprávě k návrhu se mluví zcela jinak: "Zakotvení trasy dálničního obchvatu na úrovni zákona má za cíl ukončit neustále probíhající diskuse o stavbě dálnice... Stanoví-li trasu obchvatu zákon, pak by další zpochybňování jeho trasy mělo mít pro výkon státní správy význam již jen irelevantních podání nebo názorů."

Na otázku zda dojde k zablokování výstavby obchvatu, když spolu s přijetím zákona Vrchní soud rozhodne ve prospěch odpůrců SUK2 a zruší územní rozhodnutí, nedokázal Brousek odpovědět. Podle něj je třeba zákon řádně projednat, tak aby se mohl stát precedentem pro vznik obecné právní normy o veřejně prospěšných stavbách. "Je potřeba na tom opravdu pracovat, tak abychom získali moderní evropský zákon, běžný v řadě zemích," podotýká Brousek.

V dalších paragrafech navrhovaný zákon zkracuje na polovinu všechny lhůty ve správních řízeních týkajících se obchvatu. "Chceme dosáhnout urychlení a racionalizace práce úředníků," vysvětluje Brousek. Podle lidovce Ambrozka však takové urychlení povede pouze k dalším chybám správních orgánů a potažmo tak k možnosti podání dalších žalob odpůrci zmiňované trasy. "Délka správních lhůt může dokončení obchvatu urychlit či oddálit o několik měsíců, zatímco každá nezákonnost, které se úřady mohou v časové tísni dopustit, znamená v případě odhalení soudem i několikaleté zdržení," varuje Ambrozek.

Tvůrci zákona navrhují ještě v několika dalších bodech omezit možnost účelového zdržování projednávání. Mimo jiné se zaměřili na zjednodušení způsobu vyvlastnění pozemků. "Řadě vlastníků dotčených pozemků nejde o kvalitu životního prostředí, ale o vlastní zájmy. Snaží se vytlouct, co se dá," vysvětluje tuto pasáž Brousek. Podle Ambrozka je však v tomto bodě návrh zákona v rozporu s Ústavou, podle níž má vlastnické právo všech subjektů stejný zákonný obsah a ochranu. "Práva účastníků řízení ve věci plzeňského obchvatu mají být výrazně omezena ve srovnání s právy účastníků řízení o obchvatech jiných měst," tvrdí Ambrozek.

Proti zákonu bylo v prvním čtení pouze devět poslanců. Jako jediný z ODS hlasoval proti předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Hlasování komentoval slovy: "Považuji tento výsledek téměř za konec této Poslanecké sněmovny a za porušení všeho rozumného v tomto sále."

Složitý spor o trase vedení obchvatu dálnice D5 kolem Plzně se táhne již bezmála 10 let. Proběhla řada řízení, byla vydána všemožná vyjádření a rozhodnutí. Bylo navrhováno několik tras. Dnes se mluví o dvou:

1) SUK2 - trasa vedoucí dál od Plzně a procházející sporným vrchem "Valík". V roce 1995 bylo pro SUK2 vydáno územní rozhodnutí. V roce 1997 dal Vrchní soud za pravdu odvolání účastníků správního řízení a územní rozhodnutí zrušil. Odpůrci trasy SUK2 se odvolali i proti novému územnímu rozhodnutí, které ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v roce 1999. Rozhodnutí soudu ovlivní další vývoj.

2) KUO - původní kratší varianta, která prochází okrajem Plzně. Jako vhodnější variantu ji prosazují ekologičtí aktivisté. Trase SUK2 mimo jiné vyčítají, že nevhodně zasahuje do významného krajinného prvku vrchu "Valík" a mohla by ohrozit zdroj pitné vody pro Plzeň, řeku Úhlavu.