Projekty Sapard jsou pro potravináře nerealizovatelné
Programy Sapard jsou přitom prioritně postaveny pro podporu konkurenceschopnosti domácího potravinářského průmyslu, zejména pro nákup nových technologií. Finanční spoluúčast žadatele o podporu je povinná, EU však hradí 25 až 75 procent prokázaných nákladů. Potravináři by tak mohli získat asi 780 milionů korun. Minulý týden ale proběhlo podle Koberny setkání PK s představiteli agentury Sapard, kde většina představitelů potravinářských podniků konstatovala, že na podporu z EU nedosáhnou. "Objevil se totiž problém, který nebyl do poslední chvíle příliš známý - a to je podmínka, podle které může být projekt Sapard financován pouze v případě, kdy není příslušný subjekt zastaven vůči bance za úvěr. To je ale pro potravináře velmi významné omezení, protože většina podniků je bankám kompletně zastavena, i proto, že banky požadovaly několikanásobně vyšší zástavy než ukládá zákon," konstatoval Koberna.
Pokud se PK podle jeho slov nedohodne na nějakém řešení s ministerstvem financí nebo zemědělství, podpora potravinářství v ČR formou Sapard se mine účinkem. Banky přitom podle Koberny odmítají zástavy snížit. Jednotliví úředníci by si totiž takové rozhodnutí museli vzít na vlastní odpovědnost, a to většina z nich neudělá. PK proto požaduje, aby byla vypracována alespoň metodika závazného postupu úředníků bank v případě programů Sapard.
Obdobný problém je i v absenci pravidel při stanovování analýz dopadu jednotlivých projektů Sapard na životní prostředí. Podle původních předpokladů měly být takové analýzy součástí žádosti o podporu pouze v případě, kdy takový dopad byl reálný nebo kdy to vyžadovalo stavební povolení, v současné době ale musí být analýza těchto dopadů součástí každého projektu. "Máme závažné obavy, že proces vyjádření ministerstva životního prostředí může prodloužit žádosti o projekty na takovou dobu, že žádost již přestane být aktuální. Nevíme, zdali budou příslušné formuláře někde běhat dva, tři nebo šest měsíců, takže i tady by podle PK měla být zpracována metodika, která by minimálně stanovila, do kdy je nutné analýzu dopadů projektu na životní prostředí zpracovat," zdůraznil Koberna.
Ačkoli by podle zákona měla v současné době činit výše zástavy 1,2 násobku poskytovaného úvěru, řada potravinářských podniků má proti čerpaným úvěrům zastaveno 3,5 násobku úvěrů. Výší zástavy vyjadřují obvykle banky bonitu, důvěryhodnost klienta. Potravinářství se tedy v ČR příliš nevěří.
reklama
