Průzkum: Češi věří bezpečnosti jádra. I po Fukušimě

Česká společnost si oblíbila ochranu životního prostředí - třídí odpady, kupuje úsporné zářivky a přemýšlí o změnách klimatu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos Tambor. Lidé dokonce vyjadřují ochotu méně jezdit auty nebo zaplatit víc za ekologičtější výrobek. Jedna jistota zůstává neměnná a to důvěra v bezpečnost jaderné energetiky.

Ta se nezměnila ani v aktuálním výzkumu, který probíhal na konci dubna a začátku května. Tedy až po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. „Dvě třetiny lidí považují jádro za bezpečné, především muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé,“ říká Tomáš Macků ze společnosti Ipsos Tambor. Ten připomněl, že již přede dvěma lety podporovalo jadernou energii kolem 55 % obyvatel. „Názor obyvatel se po Fukušimě výrazně nezměnil,“ dodává Macků. Podle výzkumu by také 26 % obyvatel chtělo, aby bylo v budoucnosti více jaderných zdrojů.

Zároveň ale lidé významně favorizují obnovitelné zdroje. Ty by se v budoucnu měly rozvíjet nejvíc, alespoň podle 78 % oslovených respondentů. Rozvoje by se mělo dočkat i spalování odpadů pro výrobu energií, to má podporu 43 % obyvatel. Na dalším místě je jádro spolu se zemním plynem, těch má být více podle 26 %. Naopak utlumit by se mělo využívání ropy (61 %) a uhlí (51 %).

Mladý český člověk

Ipsos Tambor se v on-line dotaznících ptal více než tisíce lidí, výzkum by tedy podle sociologů měl skutečně odrážet postoje celé populace. Ukazuje se, že Češi si všímají hlavně odvozu odpadů a jeho třídění a že jim vadí hluk a znečištěné ovzduší z dopravy. Také se shodují na tom, že budoucnost patří obnovitelným zdrojům.

Zajímavé je, že podle výzkumu zřejmě neplatí heslo mládí vpřed. Lidé ve věkové kategorie 18 - 25 let totiž nevykazují výrazně ekologické chování, vedou jen v kategoriích výrobků netestovaných na zvířatech a v zájmu o fairtrade. Jinak jsou spíš v opozici, dávají přednost balené vodě před vodou z kohoutku, dováženým potravinám před lokálními a jsou nejméně ochotni vydat více za ekologicky šetrné výrobky a šetřit energii.

Podle Tomáše Macků jsou Češi poměrně konzervativní, chtějí čisté životní prostředí, ale nesmí je to příliš namáhat. Odpady třídí, když ale nemají specializované nádoby například na baterie, vyhodí je do popelnice. „Ochota měnit své chování jde jen do určité míry. Pokud má zaplatit více peněz nebo změnit své návyky je český člověk opatrný,“ říká Macků. Podle něj je vysoce nepravděpodobné, že by se česká společnost okamžitě změnila, což se týká nejen oblasti životního prostředí.

Zemský ráj

První část výzkumu se zaměřila na spokojenost se stavem životního prostředí. Ta ukazuje stálé trendy: lidé jsou v místě bydliště nejvíce spokojeni s dostatkem zeleně (sečtené kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni 81 %) a likvidací komunálního odpadu (81 %), nejméně s hustotou dopravy a hlukem z automobilové dopravy (49 %). Spokojenost s čistotou ovzduší, vod a také s hlučností je střední, kolem 60 %. Nejvíce se líbí lidem v menších městech, do 20 000 obyvatel je spokojenost vysoká, pak se trend láme a u 100 000 města je už spokojena jen polovina obyvatel.

Jako kraj s nejlepším životním prostředím v očích jeho obyvatel vychází Vysočina, následovaná Jihočeským, Královéhradeckým a Libereckým krajem. Nejhůře vnímají prostředí lidé v Praze, Ústeckém kraji a na severu Moravy. Vedle Moravskoslezského dopadl špatně i kraj Olomoucký. „Lidé vykazovali nejnižší spokojenost s likvidací komunálního odpadu, dobře nedopadla ani čistota ovzduší a vůbec nejhůře hodnotili kraj z hlediska hlučnosti,“ vysvětluje Markéta Pavelková důvody nízkého hodnocení.

Léky na baterky

Druhá část výzkumu se zaměřila na odpady. Podle výzkumu se nejvíce třídí PET lahve (do kontejnerů je dává 88 % obyvatel), sklo (86 %) a plasty (78 %). Výzkum ukazuje, že lidé také využívají suroviny v domácnosti: 16 % lidí papíry pálí doma nebo na chatě, igelitové tašky ze supermarketu využije 25 % respondentů, 45 % dále používá nápojové kartony a 15 % textilií skončí jako hadry. Naopak 19 % Čechů vyhazuje do popelnice baterie a alkalické články a 20 % tam hází i prošlé léky. „To je každý pátý z nás, což není příznivé procento,“ komentuje výsledky Macků.

Poslední část se věnovala energetickým úsporám. Zde se výzkum ptal na chování za poslední rok. „Snažili jsme se postihnout, co se tu událo za posledních dvanáct měsíců, ten živý stav,“ vysvětlil Ekolistu Tomáš Macků. Takto položená otázka totiž vyřazuje ze hry lidi, kteří se chovají dlouhodobě šetrně a těžko mohou znovu zateplit například před dvěma lety zaizolovaný dům. Dvě třetiny populace vyměnily za poslední rok žárovky za úporné zářivky, 42 % si koupilo úspornější spotřebiče a 41 % investovalo do bydlení, vyměnili si okna nebo zateplili fasádu. Nejméně přitom na energetické úspory bydlení mysleli v Praze. Češi si tedy kupují energeticky úsporné zboží (zakoupilo si jej 77 % respondentů), ale na dračku jdou podle výzkumu i recyklované výrobky (56 %), ekologicky šetrné výrobky (44 %), a prodávaly se i biopotraviny a výrobky netestované na zvířatech (34 %) a zboží označené jako fairtrade (28 %).

Klaus by radost neměl

V poslední části výzkumu měli oslovení lidé vyjádřit souhlas s předkládaným tvrzením. Odpady podle této kategorie třídí 87 % (sečtené kategorie rozhodně ano a spíše ano), 85 % Čechů se snaží šetřit energií, 77 % dává přednost vodě z kohoutku před balenou, 76 % je ochotno se uskromnit, aby ušetřili energii, 77 % dává přednost lokálním potravinám před dováženými, 70 % dává přednost nebaleným potravinám. Podporu státu si podle 89 % zaslouží auta na alternativní pohon, u kterých lidé vnímají jako hlavní nevýhodu vysokou cenu a nedostatečné zázemí. Podle 65 % obyvatel je lepší odpad pálit než vozit na skládky a 63 % vnímá negativně jednorázové pleny, které jsou „významnou zátěží životního prostředí“.

Více než polovina obyvatel ČR vyjadřuje ochotu zaplatit víc za ekologický výrobek, a téměř stejný počet se ztotožňuje s tvrzením, že se snaží omezovat dopravu, aby pomohl životnímu prostředí. „Jedna věc je říct, druhá skutečně zaplatit, jen sedm procent říká rozhodně ano,“ dodává Tomáš Macků. Podle něj tak lidé ekovýrobky podpoří jen slovně, ne ale ve chvíli, kdy by měli vytáhnout peníze z peněženky. Radost ze svých občanů asi nebude mít český prezident, podle dvou třetin obyvatel totiž klimatické změny probíhají a nejde o výmysl. Výzkum se ptal i na obecnější otázky, z nich vyplynulo paradoxní chápání toho, kdo se má o životní prostředí starat. Lidé jsou sice z 94 % přesvědčení, že každý může výrazně přispět k jeho zlepšení, zároveň ale 78 % říká, že zodpovědnost mají vlády jednotlivých zemí.

---

reklama

---