Ptákům může pomoci ekologické zemědělství
O poklesu množství ptáků v zemědělské krajině se hovoří již delší dobu. Projevuje se zejména na populaci vrabců a vlaštovek, zvyklých na hmyz u farem či - v případě východních zemí - zemědělských družstev a státních statků. Odborníci pokles v západních zemích připisují intenzivnímu zemědělství, které zapřičiňuje nižší biodiverzitu, ale také opaku - opuštění zemědělsky využívané krajiny (hlavně pastvin).
Co však často zmiňováno není: statistiky EEA jasně naznačují, že počty ptáků hnízdících u rybníků a mokřadů jsou na vzestupu. Jejich počet stoupl od roku 1980 dokonce o pětinu. EEA však pro jistotu varuje před zamořením vod sinicemi a řasami, způsobujícím úhyn ryb. Ten by mohl být pro výskyt ptáků rizikový.
Jsou i ptáci, kteří se zřetelně přizpůsobili urbanistické krajině (holubi, havrani), ale podle zoologů dokonce i někteří vzácní dravci hnízdí např. na hustě obydlených sídlištích a létají si pro potravu za město i desítky kilometrů.
Poklesu množství polního ptactva může do určité míry zabránit ekologické zemědělství, nepoužívající umělá hnojiva a chemické postřiky. Jeho podíl je zatím v nových zemích EU zanedbatelný - necelé jedno procento (včetně čekatelů Bulharska, Rumunska a Turecka). Ve starých zemích Unie tvoří více než 4 procenta. V jednatřiceti zemích Evropské environmentální agentury však stoupl mezi lety 1997 a 2000 o čtyři pětiny, ze 2,4 na 4,4 milionu hektarů ekologicky šetrně obdělané půdy.
Významně může k zachování a ochraně hodnotné krajiny přispět síť chráněných území Natura 2000, z nichž zemědělská půda měla tvořit necelou třetinu těchto území.
A v neposlední řadě je možné motivovat i přizpůsobením Společné zemědělské politiky, a to v rámci finančních příspěvků na rozvoj venkova. Tyto příspěvky od začátku 90. let mírně stoupají, v roce 2002 tvořily 13 % z rozpočtu pro kapitolu zemědělství. Podle přístupových dohod mají čerstvé členské země v letech 2004 - 2006 nárok na vyšší poměrnou část dotací pro rozvoj venkova než staré země (kolem poloviny slíbené částky), což v přepočtu vychází na 45 euro na hektar.
Na farmáře mohou mít jistý dopad i klimatické změny. Například vegetační období se jen za posledních dvacet let v průměru prodloužilo o deset dní, a množství zelené biomasy vzrostlo o 12 procent. Tento jednoznačně pozitivní vývoj ale bohužel může být vyvážen větším rizikem nedostatku vody. Také některé plodiny a stromy potřebují v zimě nízké teploty, aby začaly pučet až na jaře. Tyto druhy pak už nelze pěstovat v oblastech, kde začínají být zimní teploty příliš vysoké.
Doporučení EEA vyznívá jednoznačně: protože existuje prodlení mezi dobou, kdy začaly vyspělé země snižovat emise CO2 a časem, kdy by se jejich snahy mohly začít pozitivně projevovat na koncentracích skleníkových plynů v atmosféře, je nutné se změnám klimatu snažit přizpůsobit.
reklama
