https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pvc-se-pomalu-vytraci-z-nemocnic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PVC se pomalu vytrácí z nemocnic

26.6.2006 15:35 | PRAHA (EkoList)
Většina zodpovědných matek ví, že dětem nemají přijít do ruky hračky z PVC, protože obsahují nebezpečná změkčovadla – ftaláty. Málokdo však tuší, že ftaláty se dostávají k nedonošeným miminkům v inkubátorech. Hadičky, napojené na jejich tělíčka, kromě životadárných tekutin přinášejí DEHP (z anglického Di-2-EthylHexyl-Phtalate), jenž podle vědců může poškodit reprodukční schopnosti dětí v dospělosti. PVC se používá v celé EU, některé nemocnice od jeho užití upustily. Olomoucké nemocnici to na konci května vyneslo cenu za „Nejlepší environmentální praxi“ na konferenci CleanMed Europe 2006 ve Stockholmu.
 

Proč „environmentální praxe“, když se jedná o zdraví? Protože odborníci berou v potaz celý životní cyklus PVC. Likvidace zdravotnických pomůcek z PVC je hlavním zdrojem dioxinů a kyseliny chlorovodíkové, které vznikají při spalování zdravotnického odpadu ve spalovnách. Navíc v průběhu výroby PVC se uvolňují karcinogeny jako vinylchlorid monomer a etylen dichlorid. Omezení PVC by tedy prospělo i životnímu prostředí obecně.

Arnika sklízí plody
Významný podíl na rozšíření povědomí o PVC a ftalátech ve zdravotnictví má v České republice sdružení Arnika. Ladislav Kleger, který má nyní na starosti kampaň Zdravotnictví bez PVC, říká, že před třemi lety obeslali všechny nemocnice v republice osvětovými materiály a žádali, aby se připojily ke snahám eliminovat pomůcky z PVC, zejména na novorozeneckých odděleních, ale taky na hemodialyzačních jednotkách. Pacienti jsou při dialýze totiž vystaveni vyplavování ftalátu do těla velmi často a po delší časový úsek.

Ve světě přistoupili k nahrazení pomůcek z PVC ve Švédsku v Univerzitní nemocnici Karolinska (1997) a ve stockholmské okresní nemocnici; podobně se zachovali ve Vídeňské asociaci nemocnic, kam spadá 18 nemocnic, sanatorií a středisek péče o seniory pečujících o 3,4 miliony pacientů. Také v USA reagovali – nezisková síť nemocnic Kaiser Permanente, sloužící asi 8,4 milionu lidí, nahradila PVC na jednotkách intenzivní péče pro novorozence. Vídeňská asociace nemocnic šla ve strategii omezování PVC ještě dál. Od roku 1990 se na jejích klinikách přestalo používat PVC u podlahových krytin a okenních rámů, při nedávné rekonstrukci tří pavilonů vyloučily nemocnice i použití kabelů a vodičů z měkčeného plastu.

V ČR jsou změny spíš v počátcích. Jako první nahradili pomůcky z PVC na hemodialyzačním oddělení na pražské Homolce, v Brně U svaté Anny, nedávno rovněž v ostravské nemocnici. „Velice brzy reagoval na náš dopis primář novorozeneckého oddělení olomoucké nemocnice Lumír Kantor, který má na nahrazení PVC velkou zásluhu,“ popisuje počátky osvěty Kleger. Primář Kantor se podílel na informační studii o současném stavu a výzkumech PVC ve zdravotnictví, kterou vypracovala nevládní organizace Health Care Without Harm s přispěním Arniky. Olomoucké novorozenecké oddělení taky před lety spolu s Arnikou uspořádalo seminář pro lékaře a sestry desítek nemocnic o tomto problému.

Infuze bez škodlivin
V Olomouci začali se změnami na podzim 2003, nejdřív proběhl takzvaný PVC audit. Na obalech zdravotnických pomůcek nebývá většinou uvedeno, z čeho jsou vyrobeny. Z 80 dlouhodobě užívaných výrobků, které přicházejí do styku s tělem novorozence, zjistila staniční sestra složení u 58, z toho 19 výrobků bylo z PVC. Mnoho dodavatelských firem ani neodpovědělo na dotaz o složení jejich pomůcek.

Nejdůležitější bylo nahrazení PVC v infuzních soupravách, které jsou dost drahé. „Kdyby nám nevyšla vstříc firma B. Braun, asi bychom si tu náhradu nemohli dovolit, protože náš rozpočet je dost napjatý a sponzory bychom na tak dlouhodobou záležitost těžko sehnali. Díky nim náklady na non-PVC vyšly srovnatelně,“ vysvětluje Lumír Kantor.

„K dnešnímu dni jsme nahradili 95 % pomůcek PVC alternativními materiály,“ říká Lumír Kantor. Zbylých 5 % představují tzv. endotracheální rourky, které zatím nahradit nejde. Před třemi lety bylo „nenahraditelných“ pomůcek mnohem víc. „Poptávka má na rozšíření nabídky určitě vliv,“ souhlasí primář. „Myslím, že je to jen otázka času. Například minulý podzim jsme o tom měli přednášku a poster na konferenci. Zájem o infuzní soupravy bez PVC projevili kolegové ze všech 12 novorozeneckých jednotek intenzivní péče, co jsou v ČR,“ dokládá zvyšující se poptávku Kantor.

Změna přichází zezdola
Když je známo, co můžou ftaláty způsobovat, a hračky z PVC a přidávání DEHP do kosmetiky nebyl problém zakázat, proč s omezením PVC ve zdravotnictví zákonodárci váhají? Evropská komise nezahálela, její Strategie minimalizace rizik DEHP (1997), podle níž by těhotné ženy a malé děti byly před zdravotnickými prostředky obsahujícími DEHP chráněny, je však pouze doporučení, tudíž není závazné. Existuje návrh směrnice o zdravotnických pomůckách, která by omezila vystavování DEHP tam, kde jsou dostupné alternativy. „Tlak chemického průmyslu ale zabránil dokončení ochranných opatření v těchto dokumentech,“ tvrdí v informačním materiálu Health Care Without Harm. Vladimír Janeček ze Svazu chemického průmyslu si ale myslí něco jiného. „Chemický průmysl žádný tlak nevytvářel, podle mě to byl spíš tlak nemocnic, které ty pomůcky potřebují. Ti výrobci to taky nemusejí vyrábět vůbec,“ horlí Janeček.

Podle Klegera z Arniky se má začátkem příštího roku na bruselské půdě znovu jednat o směrnici o zdravotnických pomůckách. „Zatím se nerýsuje, že by mohla nastat změna,“ říká Kleger. Ministerstvo zdravotnictví jeho názor potvrzuje. „Ministerstvo nemá regulační pravomoc, nemůže ani vytvářet tlak na výrobce. Může jen doporučit nemocnicím, aby si zvolily jiného dodavatele,“ zní odpověď Danuše Drahotové z odboru zdravotní péče a farmacie. Zatím tedy prý ministerstvo „velmi intenzivně na problému ftalátu spolupracuje s Výborem pro zdravotnické prostředky při EU“ a „návrh zastoupení ftalátů jinými látkami byl předán do pracovní skupiny“. Teď „je nutné vyčkat na nové informace a návrhy, které vyjdou z výboru“.

Odstranění PVC tak zůstává dobrovolnou aktivitou nemocnic. Olomoucký primář situaci ovšem pesimisticky nevidí: „Když se to před lety projednávalo, ještě nebyly na trhu téměř žádné non-PVC výrobky. Průmysl na to nebyl připraven. Mezitím se situace zlepšila, takže časem k omezení určitě dojde,“ věří Kantor.

Ftaláty – co způsobují a čím je nahradit

Změkčovadla PVC ftaláty představují nebezpečí zejména pro nedonošené chlapce, jejichž pohlavní ústrojí ještě není dovyvinuté. Z výsledků studií na zvířatech, která byla vystavena DEHP v množství 3 mg/kg tělesné hmotnosti denně, vyplynulo, že DEHP může způsobit vrozené vývojové vady penisu či poškození varlat, prostaty či snížení produkce spermií. Bylo zjištěno ale i nevratné poškození embrya, zhoršený růst plodu, či dokonce uhynutí plodu v děloze. Došlo taky k poškození funkce ledvin.

Běžně jsou lidé vystaveni DEHP z potravin, zejména masa, oleje, mléka a výrobků obsahujících tuky, rovněž z polétavého prachu. Expozice je v řádu mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. Děti vstřebávají chemické látky rychleji než dospělí, zpracovávají je pomaleji a dětský organismus se jich zbavuje obtížněji, proto jsou víc ohroženy. V případě krevní transfuze, infuze, okysličení krve či sondy do trávicího ústrojí je člověk vystaven až desítkám mg DEHP/kg hmotnosti těla za den. Zejména s krví se ftalát do těla snadno dostane, neboť se naváže na tuky v ní obsažené. Zaměstnanci dětského oddělení stockholmské nemocnice si všimli, že nasogastrické sondy (vedou nosem do trávicího traktu) jsou už po 24 hodinách křehké a tvrdé. Za tak krátkou dobu stačilo množství ftalátu přejít do těla dítěte. DEHP se snadno vyplavuje (nebo vypařuje) z produktů z PVC, protože není na PVC chemicky vázán.

Většinu zdravotnických pomůcek lze nahradit polyetylenem, polyamidem, polyuretanem, silikonem, etylen vinyl acetátem či vícevrstvými laminátovými plasty. Ty jsou ze samé podstaty pružné, nepotřebují tedy přísady na změkčení. Jejich ceny jsou vyšší, ale záleží na množství objednaného materiálu a dohodě s dodavatelem.

Iva Nachtmannová
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist