Pytláci v Africe strhli rekord, letos pobili přes tři stovky nosorožců
Ze statistik Jihoafrických národních parků vyplývá, že zatímco loni pytláci kvůli rohu postříleli na 333 kriticky ohrožených nosorožců, za prvních deset měsíců letošního roku jich pobili 341. Podle závěrů loňského zasedání k Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES) stojí za nárůstem aktivity pytláků především poptávka z Vietnamu.
Vietnamská touha po nosorožčích rozích vedla už k vyhubení nosorožce jávského, jehož poslední jedinec byl kvůli rohu zabit letos v říjnu.
Podle ochránců zvířat nejsou zákonná opatření, trestní postihy a vysoké pokuty dostatečnou výstrahou pro organizované pytlácké a pašerácké skupiny. „Nebylo by překvapením, kdyby roh posledního jávského nosorožce putoval na domácí trh,“ říká Tom Mililiken, koordinátor programu TRAFFIC, mapující černý trh s rohy. „Vietnam je významné odbytiště, pokud jde o nosorožčí rohy a také lidovou medicínu z tygřích těl. Většina tradičních léků z ohrožených živočichů se produkuje právě zde.“
Představitelé CITES se teď obávají, že po vyhubení nosorožců na jihovýchodě se přesune zájem pytláků na jih Afriky. Poptávka je vysoká. „Nepodložená pověra, že roh může vyléčit rakovinu, pravděpodobně zpečetil osud jávského nosorožce,“ říká Christie Williams z WWF. „Problém je, že podobný osud čeká zřejmě další populace nosorožců v Africe a jižní Asii.“
Článek byl uveřejněn 3. 11. 2011 na serveru ENN pod názvem „Rhino horn demand leads to record poaching“.
reklama
Dále čtěte |
V Peru při razii proti pašerákům našli 12 tun žraločích ploutví pro asijský trh
Srílanský soud poslal na 15 let do vězení muže, který si koupil nelegálně odchyceného slona
Newyorčan se přiznal k pašování 850 chráněných želv za 1,4 milionu dolarůOnline diskuse
A co naši aktivisté - 31. 12. 2011 - Honza SmolaTo Adin VyhlídkaJá bych Vaše tvrzení pouze trochu poopravil v tom smyslu, že takových "pavlů" je mezi námi naprostá většina, jinak by nevymírali jen nosorožci v Africe a Asii, ale také třeba živočichové vázaní na polní krajinu u nás v Evropě. Za každou devastací přírody a vymíráním druhů je třeba vidět nenažranost člověka a jeho touhua mít, nikoliv být, která se více či méně projevuje u každého z nás, mě nevyjímaje. Co s tím? Nevím. Asi jsme my a naši potomci odsouzeni žít v budoucnu na planetě bez tygrů, slonů, nosorožců, orangutanů, goril, ale také bez koroptví, chocholoušů, strnadů, křepelek, ťuhýků, motýlů...Smutný výčet by mohl pokračovat snad donekonečna... |
