https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ramsarska-mise-pochvala-nebo-kritika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ramsarská mise: Pochvala nebo kritika?

21.8.2001 16:40 | PRAHA (EkoList)
"Jde o něco, co dává za pravdu ministerstvu. Pro mne je tato zpráva odbornou satisfakcí," prohlásil dnes před novináři ministr životního prostředí Miloš Kužvart při představování závěrů Ramsarské poradní mise. Ta od 5. do 8. června 2001 vyhodnocovala opatření Správy Národního parku Šumava (NPŠ) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) v lesích poškozených kůrovcem a v šumavských mokřadech a rašeliništích. Mise ve svých závěrech pozitivně hodnotí současný managment Správy NP Šumava.
 

Komise odborníků z výboru Ramsarské úmluvy, která se celosvětově stará právě o ochranu mokřadů a rašelinišť mezinárodního významu, mj. doporučila detailní rozpracování Plánu péče o NP Šumava, uznala šumavská rašeliniště jako jedny z nejhodnotnějších přírodních ekosystémů na Šumavě, doporučila monitoring rašelinišť a pokračování v jejich revitalizaci.

Ve dvou bodech jsou ovšem závěry Ramsarské komise v rozporu s tím, co preferuje a prosazuje současná Správa NP Šumava a MŽP, a tedy poněkud narušují optimistický postoj ministra Kužvarta. Komise především navrhla změnu zonace Národního parku, tak aby se z desítek malých ploch 1. zóny stalo několik velkých ploch, ve kterých se nebude zasahovat. Komise také doporučila správě parku, aby kladla zvláštní důraz na slatě, mokřady a rašeliniště, které mají zůstat striktně bezzásahové. V přilehlých lesích v okolí těchto lokalit se podle komise nemá používat dřevařská technika, kácet ani vysazovat stromy.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA jsou "bezzásahovými ramsarskými" lokalitami především Modravská slať, Ptačí slať, Mezilesní slať a Ztracená slať. "Jde ovšem o oblasti, kde se v minulých letech kácelo velmi razantně. Proto je zarážející, jak ministerstvo interpretuje závěry komise," řekl dnes Bláha EkoListu.

Ministerstvo tvrdí, že správnost rozhodnutí na Šumavě kácet potvrzuje i útlum kůrovcové kalamity. Podle nejnovějších údajů byla letos v nejcennějších zónách parku vytěžena třetina loňského objemu. Kůrovec se podle MŽP šíří od Trojmezné, kde se zasahovalo jen částečně kvůli blokádě odpůrců kácení v roce 1999. "Početnost kůrovce ale po blokádě nevzrostla. Jeho populace zůstala v roce 2000 na stejné úrovni jako v roce 1999. I kdyby jeho početnost vzrostla, cílem blokády bylo zachování přírodních procesů," řekl EkoListu Jaromír Bláha, mj. jeden z mluvčích tehdejší blokády.


reklama

Michael Polák
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist