Ramsarská mise: Pochvala nebo kritika?
Komise odborníků z výboru Ramsarské úmluvy, která se celosvětově stará právě o ochranu mokřadů a rašelinišť mezinárodního významu, mj. doporučila detailní rozpracování Plánu péče o NP Šumava, uznala šumavská rašeliniště jako jedny z nejhodnotnějších přírodních ekosystémů na Šumavě, doporučila monitoring rašelinišť a pokračování v jejich revitalizaci.
Ve dvou bodech jsou ovšem závěry Ramsarské komise v rozporu s tím, co preferuje a prosazuje současná Správa NP Šumava a MŽP, a tedy poněkud narušují optimistický postoj ministra Kužvarta. Komise především navrhla změnu zonace Národního parku, tak aby se z desítek malých ploch 1. zóny stalo několik velkých ploch, ve kterých se nebude zasahovat. Komise také doporučila správě parku, aby kladla zvláštní důraz na slatě, mokřady a rašeliniště, které mají zůstat striktně bezzásahové. V přilehlých lesích v okolí těchto lokalit se podle komise nemá používat dřevařská technika, kácet ani vysazovat stromy.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA jsou "bezzásahovými ramsarskými" lokalitami především Modravská slať, Ptačí slať, Mezilesní slať a Ztracená slať. "Jde ovšem o oblasti, kde se v minulých letech kácelo velmi razantně. Proto je zarážející, jak ministerstvo interpretuje závěry komise," řekl dnes Bláha EkoListu.
Ministerstvo tvrdí, že správnost rozhodnutí na Šumavě kácet potvrzuje i útlum kůrovcové kalamity. Podle nejnovějších údajů byla letos v nejcennějších zónách parku vytěžena třetina loňského objemu. Kůrovec se podle MŽP šíří od Trojmezné, kde se zasahovalo jen částečně kvůli blokádě odpůrců kácení v roce 1999. "Početnost kůrovce ale po blokádě nevzrostla. Jeho populace zůstala v roce 2000 na stejné úrovni jako v roce 1999. I kdyby jeho početnost vzrostla, cílem blokády bylo zachování přírodních procesů," řekl EkoListu Jaromír Bláha, mj. jeden z mluvčích tehdejší blokády.
reklama
