https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rejdari-resi-ekologicke-dilema-naklady-jdou-do-miliard
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rejdaři řeší ekologické dilema, náklady jdou do miliard

3.4.2018 07:33 | PRAHA (ČTK)
Na celkových emisích oxidu siřičitého vzniklých spalováním mazutu s 3,5procentním obsahem síry se lodě podle údajů IMO podílejí 13 procenty. To je více než 2000krát víc než povoluje norma automobilům na dálnicích v USA. / Ilustrační foto
Na celkových emisích oxidu siřičitého vzniklých spalováním mazutu s 3,5procentním obsahem síry se lodě podle údajů IMO podílejí 13 procenty. To je více než 2000krát víc než povoluje norma automobilům na dálnicích v USA. / Ilustrační foto
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Nadcházející zpřísnění emisních pravidel staví majitele 60.000 nákladních lodí na světě před dilema za miliardy dolarů: začít nakupovat palivo s čistějším spalováním, nebo investovat do zařízení, které pročistí spaliny předtím, než opustí loď. Není to snadná volba. Dodatečné vybavení jedné lodi výfukovým systémem zachycujícím síru nazývaným pračka, neboli skrubr, stojí až deset milionů dolarů (206,6 milionu Kč) a čistší paliva jsou o 55 procent dražší než ta stávající, píše zpravodajský server The Wall Street Journal (WSJ).
 

Zda má smysl instalovat tyto čističky a přijmout větší finanční zátěž předem, závisí na tom, zda tato zařízení bude splňovat přísnější ekologické limity, které v budoucnu nejspíš přijdou, a také na dostupnosti a cenách ekologického paliva. Oba faktory je obtížné zhodnotit.

"Skrubry jsou nákladná záležitost, vybavení lodi přijde na pět až deset milionů dolarů a přínos pro životní prostředí stále není jasný," řekl Soren Toft, hlavní provozní ředitel dánské společnosti Maersk Line, která je největším světovým provozovatelem kontejnerové přepravy. "Je to jako postavit malou rafinérii na zhruba 60.000 plavidlech, a to není příliš rozumný způsob, jak věci řešit," dodal. Nové limity emisí síry Mezinárodní námořní organizace (IMO) vstoupí v platnost v lednu 2020.

Na celkových emisích oxidu siřičitého vzniklých spalováním mazutu s 3,5procentním obsahem síry se lodě podle údajů IMO podílejí 13 procenty. To je více než 2000krát víc než povoluje norma automobilům na dálnicích v USA. Znečištění způsobené palivem s vysokým obsahem síry způsobuje respirační onemocnění a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může také zhoršit srdeční choroby.

Nový limit na obsah síry v palivu bude 0,5 procenta a podle představitelů sektoru tato změna přijde odvětví na zhruba 40 miliard dolarů. Vyšší náklady na pohonné hmoty se pak přenesou na spotřebitele ve formě vyšších přepravních sazeb.

Rafinérie uvádějí, že mají dostatek čistších palivových směsí, aby pokryly poptávku, mnozí rejdaři se ale rozhodli nečekat. Dodavatelé praček čistících plyny očekávají do roku 2026 zakázky v hodnotě šest až 18 miliard dolarů. Přitom loni činily necelých 300 milionů a v roce 2016 byly na pár milionech. Lví podíl získají velké firmy jako finská Wartsila, švédská Alfa Laval Co. a norská Yara Marine Technologies.

Podle studie IMO bude po roce 2020 vybaveno touto "pračkou" asi 6,7 procenta komerčních plavidel, což je kolem 4000 lodí. Představitelé loděnic v Číně a Jižní Koreji, kde se nyní staví nebo upravuje podle nových norem na 1500 lodí všech typů, uvedli, že asi čtvrtina z nich je vybavena skrubrem. Dalších 65 procent je vyrobeno pro používání čistších palivových směsí a zbytek pro jiné varianty včetně zkapalněného zemního plynu.

Skrubr připomíná malou rafinérii. Zplodiny z motoru procházejí jednotkou, kde se mísí s vodou. Ta rozpouští oxidy síry předtím, než upravené výpary odcházejí lodním komínem. V závislosti na tom kterém systému se použitá voda pak uvolní do moře, nebo se vyčistí a použije znovu.

Skrubery jsou pro firmy obrovskou finanční zátěží. Světová jednička ve sféře výletních plaveb, Carnival Corp. se sídlem v Miami, investovala už 400 milionů dolarů do jejich instalace v 82 lodích ze své flotily o 102 plavidlech. Švédská společnost Stena Line, jeden z největších evropských poskytovatelů trajektových služeb, která provozuje lodě v oblasti kontroly emisí síry (SECA), už v roce 2014 oznámila, že kvůli skrubrům musela propustit kolem 30 procent zaměstnanců.

Výrobci "praček" argumentují tím, že jakkoli jsou prvotní náklady vysoké, jejich zařízení podstatně snižuje provozní náklady. Podle viceprezidenta společnosti Alfa Laval Petera Leiflanda, obří ropný tanker, takzvaný VLCC, ročně vydá za palivo s nízkým obsahem síry devět milionů dolarů, ale se skrubrem za 3,7 milionu by za pohonné hmoty platil jen sedm milionů plus roční servis poplatek 75.000 dolarů. "Návratnost je asi dva roky, což není dlouho vzhledem k tomu, že pračka lodi vydrží napořád," řekl Leifland. Životnost VLCC činí v průměru 20 let.

Podle čínských a jihokorejských loděnic, kde se vyrábí většina VLCC, z padesáti těchto plavidel objednaných v loňském roce bude 35 vybaveno skrubry.

Maersk Line uvedla, že sice zůstává vůči "pračkám" otevřená, avšak přednost dává používání čistějšího paliva. Předpokládá totiž, že se zvyšováním produkce rafinérií bude jeho cena klesat. Pro některá plavidla ze své flotily 770 lodí ale možná skrubr zvolí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist