Respekt: Katastrofální povodně a sucha jsou jako černý Petr, říká Václav Cílek
Klimatologové na jaře upozorňovali, že teplota hladiny Atlantského oceánu je na mnoha místech vyšší. Při vyšší teplotě oceánu se odpaří víc vody, kvůli čemuž pak víc vody i spadne a deště jsou ničivější. Zároveň však stoupá vzhůru i více teplého a vlhkého vzduchu, který za určitých podmínek začíná rotovat. Vzniklý vír pak nasává další teplý vzduch a rychlost otáčení se zvyšuje. "Dráha hurikánů je víceméně obvyklá," píše Václav Cílek. "Pokud vůbec zamíří nad pevninu, tak většinou udělají široký oblouk přes Floridu někam k New Yorku, zeslábnou třením o zemi, voda vyprší a zkrotlá bouře někdy opět zamíří nad Atlantik."
Stává se však, že některé bouře naberou nad Atlantikem nový dech a důsledky se pak projeví v podobě bouřlivého příboje na pobřeží Anglie a severní Evropy, nebo dokonce silnými větry v západní a střední Evropě. "Vyšší teplota a hlavně poněkud jiné rozmístění teplých a studených vod na povrchu Atlantiku, ale i v jiných částech světového oceánu je rovněž pravděpodobně hlavní příčinou podivného evropského počasí," říká Václav Cílek. S tím, jak se mění směry větrů, mění se i rozložení srážek nad kontinentem. V posledních deseti letech jsme se v Evropě dočkali nebývalých katastrofálních povodní a katastrofálních such - dvou černých Petrů, na které spolu evropské státy hrají, míní autor článku.
Co proti tomu dělat? Bránit se na místní úrovni. Václav Cílek radí: "Ať starosta obce projde staré kroniky zachycující průběh přírodních pohrom na jeho území. Pak by měl vzít dva tři uvážlivé místní lidi, obejít obec a uvažovat u toho o všech možných rizicích." Vítězství nad klimatickou pohromou to samozřejmě nezaručuje, je to však ve hře s černým Petrem obezřetnější postup.
Podle článku Václava Cílka v časopise Respekt č. 36/2005.
reklama
