https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-afghanske-uprchlice-bojuji-v-indii-proti-znecisteni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Afghánské uprchlice bojují v Indii proti znečištění

26.6.2017 08:30 (ČTK)
Indická metropole vyprodukuje přibližně 650 tun plastového odpadu denně, jen 60 procent z toho je přitom recyklováno. Studenti místní univerzity tak považují znečištění za závažný a přehlížený sociální problém. / ilustrační foto
Indická metropole vyprodukuje přibližně 650 tun plastového odpadu denně, jen 60 procent z toho je přitom recyklováno. Studenti místní univerzity tak považují znečištění za závažný a přehlížený sociální problém. / ilustrační foto
Pětice žen z Afghánistánu bojuje v Indii nejen proti tradičnímu pojetí genderových rolí, ale i proti znečištění indické metropole Dillí. Pro místní kavárny a zmrzlinárny vyrábí jedlé nádobí jako alternativu k plastu, která by nezatěžovala životní prostředí, píše agentura Reuters.
 

Afghánka Farah Nazová uprchla před Talibanem před pěti lety, když ji málem upálili, jejího manžela chtěli zabít a děti unést. Na uštěpačné poznámky a nesouhlasné pohledy afghánské uprchlické komunity si už zvykla. Říkali jí, že je "špatná žena" a že její místo je doma vedle nemocného manžela a pěti dětí. To, co si lidé myslí, jí však už vrásky nedělá.

"Nemám jinou možnost než pracovat a jsem na to pyšná... Živím svou rodinu, měním pohled na ženu v afghánské komunitě a co víc ukazuju, že i uprchlíci mohou udělat mnoho dobrého," říká Nazová.

Farah společně s dalšími čtyřmi ženami pracuje pro projekt, který vznikl z iniciativy studentů univerzity v Dillí. Přestože pět párů rukou nevyřeší ekologické problémy, kterým Indie čelí, projekt postupně získává mezinárodní podporu. A to především díky snaze bojovat proti chronickému znečištění země a současně podpořit ženy z uprchlických komunit, často ztracených v nově nalezeném domově.

Nádobí vyrobené z pšeničné mouky, které chutná jako sušenky, získává na Západě popularitu jako alternativa k plastu, která je šetrná k životnímu prostředí. Indie je podle iniciátorů projektu nevyužitým trhem.

"Chtěli jsme vytvořit model sociálního podnikání, jehož cílem je nejen zlepšení životního prostředí, ale i vytvoření takového plánu, který by zaměstnával lidi z vyloučených komunit, jako jsou například migranti," říká student ekonomie Niščaj Hans.

Hans patří ke čtyřiceti studentům pracujících pro mezinárodní charitu Enactus, která podporuje mladé lidi po celém světě. Organizace pracuje s chudými komunitami a vytváří trvale udržitelné a ekologicky šetrné podniky, které následně přenechá místním lidem.

Indická metropole vyprodukuje přibližně 650 tun plastového odpadu denně, jen 60 procent z toho je přitom recyklováno. Studenti místní univerzity tak považují znečištění za závažný a přehlížený sociální problém.

Velkou část odpadu v metropoli tvoří jednorázové plastové nádobí, jehož rozklad může trvat až tisíc let. Do půdy a vody se navíc při tom vypouštějí škodlivé látky, což má hrozivé důsledky.

Studenti tak oslovili kavárny v metropoli a jejich majitelům nabídli dodávat jedlé nádobí. K zapojení do projektu následně vyzvali místní uprchlickou komunitu.

Iniciativu ocenila i Organice spojených národů. "Takové projekty ukazují, že uprchlíci jsou aktivními členy společnosti a pozitivně přispívají k jejímu životu," řekla Ipšita Senguptaová z agentury OSN pro uprchlíky.

Indie je domovem více než 200.000 migrantů a azylantů utíkajících před pronásledováním ve Srí Lance, Číně, Afghánistánu nebo Barmě.

Země však nepodepsala konvenci o uprchlících z roku 1951, která zavazuje státy chránit migranty. Nemá ani vlastní legislativu, která by zajišťovala základní práva uprchlíků. Mnoho z nich se tak stane obětí obtěžování a vykořisťování. Migranti často nemají přístup ke vzdělání nebo zdravotní péči a pracují v žalostných podmínkách za nízký plat.

Afghánská komunita v Indii čítá přes 11.000 lidí, mnozí z nichž žijí z ruky do úst. Možnosti jak zlepšit život a získat nové dovednosti jsou navíc omezené. Farah a další čtyři Afghánky proto dlouho neváhaly, když dostaly nabídku pracovat pro ekologický projekt.

Většina z nich jsou ženy bývalých podnikatelů z Kábulu, které neustálé výhrůžky Talibanu, strach z útoků ve školách nebo na trzích donutily zemi opustit. Po pěti letech v Indii se přitom tradiční role žen a mužů obrátily. Některé ženy pracují, protože ovdověly, jiné protože jejich muži jsou příliš nemocní a neschopní pracovat.

Kromě výroby jedlého nádobí zajišťuje Farah a její společnice i prodej a marketing projektu, setkávají se i se zákazníky a přijímají objednávky. Samostatně by tak měly podnik převzít už za tři roky.

Projekt v současné době funguje půl roku a dodává nádobí deseti kavárnám a zmrzlinárnám v Dillí, další objednávky přijímá online. Měsíčně si tak vydělá průměrně 7500 indických rupií (přibližně 2700 Kč), které si ženy mezi sebou rozdělí rovným dílem.

Přestože současný profit je zatím nízký, těší se afghánské ženy, že jednou povedou svůj vlastní podnik a budou zaměstnávat vlastní zaměstnance.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist