Reuters: GM bavlník by nasytil půl miliardy lidí
 |
|
| Pole s bavlnou v Texasu. | |
| Foto: USDA Natural Resources Conservation Service |
"Účelem výzkumu však nebylo snížit hladinu gossypolu v celé rostlině, ale pouze v semenech. A to se povedlo," řekl Rathore. Látka totiž pomáhá při obraně před nemocemi a hmyzem. GM bavlník by tak mohl posloužit jako strava bohatá na bílkoviny pro hladovějící obyvatele světa. Dobře splňuje všechna kritéria stanovená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) i FDA (nejvyšším orgánem pro povolování nových léčiv v USA) pro potraviny, prohlásili vědci.
"Čistě teoreticky: kdyby byla všechna bavlníková semena, která se dnes vypěstují, určena k výživě lidí, pokryla by se potřeba bílkovin půl miliardy obyvatel Země," řekl Rathore. "V současné době přichází většina těchto bílkovin nazmar," poznamenal vědec. Bavlníková semena jsou totiž často využívána jako krmivo pro dobytek, jehož trávicí ústrojí dokáže gossypol rozložit, píše Reuters. Gossypol obsahují žlázky na nadzemní části rostliny bavlníku.
Bavlna se používá již tisíce let k výrobě oblečení a dalšího textilu. Na každou libru bavlněného vlákna však připadá také 1,6 libry semen. Každoročně je na světě vyprodukováno okolo 44 milionů tun semen bavlníku, která obsahují 21 procent oleje a okolo 23 procent bílkovin. Bavlna se pěstuje v 80 zemích světa, kromě USA a Austrálie především v rozvojových zemích. Vědci odhadují, že bude trvat ještě nejméně deset let, než se podaří vyvinout odrůdy vhodné ke komerční produkci. V padesátých a šedesátých letech minulého století se vědcům již povedlo vypěstovat bavlník bez gossypolových žlázek, ale z komerčního hlediska to byl propadák, protože se rostliny nedokázaly ubránit škůdcům ani nemocem, napsala agentura Reuters.
Podle článku Willa Dunhama z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 21. 11. 2006
reklama
Online diskuse
GM vs. ? - 22. 11. 2006 - lyn_xno.. 'zajimava' diskuse.. nicmene, k problematice boje propagatoru GMO a jejich odpurcu - je dobre si uvedomit, ze problemem neni nedostatek potravin, ale jejich distribuce, a to je vec, kterou GMO plodiny nevyresi, vlastne GMO vubec nejsou cileny na hladovejici(az na svetle vyjimky jako je vyse zminena zlata ryze a (mozna) tato GM bavlna; mimochodem nevim o aktivistech, kteri by bojovali proti zlate ryzi - je mozne zverejnit zde nejaky odkaz?).Myslim, ze neni ani neopodstatnena otazka, proc vyvijet nejedovatou (temer) bavlnu, kdyz je mozne za stejnym ucelem pestovat napriklad konopi, ktere ma pevnejsi a trvanlivejsi vlakno, nejedovata, kvalitni semena, je mene narocne na pudu a zavlazovani a podstatne odolnejsi, tzn. se znacne nizsi potrebou pesticidu a herbicidu. Opravdu me nenapada zadny racionalni duvod, snad krome penez. Ale na druhou stranu, pokud se podari tento odpad dovest do rozumne stravitelne podoby a milostive jej prodat hladovejicim, snad nakonec opravdu zachrani nejake zivoty. |
