Reuters: GM bavlník by nasytil půl miliardy lidí
 |
|
| Pole s bavlnou v Texasu. | |
| Foto: USDA Natural Resources Conservation Service |
"Účelem výzkumu však nebylo snížit hladinu gossypolu v celé rostlině, ale pouze v semenech. A to se povedlo," řekl Rathore. Látka totiž pomáhá při obraně před nemocemi a hmyzem. GM bavlník by tak mohl posloužit jako strava bohatá na bílkoviny pro hladovějící obyvatele světa. Dobře splňuje všechna kritéria stanovená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) i FDA (nejvyšším orgánem pro povolování nových léčiv v USA) pro potraviny, prohlásili vědci.
"Čistě teoreticky: kdyby byla všechna bavlníková semena, která se dnes vypěstují, určena k výživě lidí, pokryla by se potřeba bílkovin půl miliardy obyvatel Země," řekl Rathore. "V současné době přichází většina těchto bílkovin nazmar," poznamenal vědec. Bavlníková semena jsou totiž často využívána jako krmivo pro dobytek, jehož trávicí ústrojí dokáže gossypol rozložit, píše Reuters. Gossypol obsahují žlázky na nadzemní části rostliny bavlníku.
Bavlna se používá již tisíce let k výrobě oblečení a dalšího textilu. Na každou libru bavlněného vlákna však připadá také 1,6 libry semen. Každoročně je na světě vyprodukováno okolo 44 milionů tun semen bavlníku, která obsahují 21 procent oleje a okolo 23 procent bílkovin. Bavlna se pěstuje v 80 zemích světa, kromě USA a Austrálie především v rozvojových zemích. Vědci odhadují, že bude trvat ještě nejméně deset let, než se podaří vyvinout odrůdy vhodné ke komerční produkci. V padesátých a šedesátých letech minulého století se vědcům již povedlo vypěstovat bavlník bez gossypolových žlázek, ale z komerčního hlediska to byl propadák, protože se rostliny nedokázaly ubránit škůdcům ani nemocem, napsala agentura Reuters.
Podle článku Willa Dunhama z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 21. 11. 2006
reklama
Online diskuse
GM ? - 22. 11. 2006 - MilanSPoložte si otázku, co je Vaší prioritou. Zda Vy jako člověk a Vaši blízcí, nebo příroda. Nebo, což by bylo nejlepší, Vy jako součást přírody, kterou je třeba chránit (ale současně s lidmi jako součástí přírody), tudíž prosazovat mj. efektivní metody výroby energie, zemědělství apod. Pokud se budeme řídit tímto, zbude o to více i na přírodu (i když, ta si IMHO stejně poradí i bez nás či Vás).Příklad: Když budeme v horách stavět větrné elektrárny, zabereme řádově více území na neefektivní zdroj elektřiny, kterou lze vyrobit šetrněji v jaderných elektrárnách (zabereme podstatně víc místa, i se zahrnutím celého palivového cyklu). Tím zbude víc "přírodního" prostoru, narušovaného "pouze" turisty. Hypotéza antropogenního oteplování planety je IMHO tím posledním (pseudo)problémem, který by měl lidstvo zajímat. Souhlasím s Vámi, že nerovnoměrný vývoj (bohatnutí některých a zbídačování ostatních) může být nebezpečný. Zvrtnout se může všechno. Stačí jeden tunguzský meteorit a všechny výše uvedené starosti mohou být - "však víte, kde" (praví klasik). Nicméně "optimismus, to je moje" S pozdravem a přáním kritického myšlení (a celoživotního vzdělávání) Milan |
