Reuters: Japonsko musí zavést povinné limity, aby splnilo Kjóto
Pátý největší znečišťovatel na světě totiž není schopen udržet na uzdě produkci skleníkových plynů jen pomocí dobrovolných dohod. Za poslední rok narostly emise o 0,6 %, přitom Japonsko by mělo jejich objem snížit o 14,1 %, aby dosáhlo svých cílů v rámci Kjótské dohody. Spolu se zeměmi Evropské unie, jejichž emise také narůstají, by Japonsko mělo zavést přísnější pravidla pro domácí průmysl i domácnosti a zároveň investovat do mezinárodního obchodování s povolenkami. „Japonsko může svoje závazky splnit jen v případě, že zavede extrémně nepopulární povinné limity. Nicméně je otázkou, jestli to skutečně musí udělat, když se ostatní země netváří, že by to myslely skutečně vážně,“ říká Yonghun Jung z Asijsko-tichomořského centra energetického výzkumu (APERC). „Po zavedení limitů není v Japonsku žádná poptávka.“
Neschopnost dodržet závazky přijaté v starobylém japonském městě Kjóto by znamenala porážku ve snaze snížit emise skleníkových plynů, které podle vědců mohou za změny klimatu, častější výskyt extrémních jevů v počasí a vymírání řady živočišných i rostlinných druhů. Japonská vláda se přitom již dlouho vyhýbá zavedení povinných limitů pro průmyslové provozy, protože se obává ztráty konkurenceschopnosti svých podniků, na rozdíl od Evropské unie. V současnosti Japonci zkouší zavést dobrovolný systém obchodování s emisními povolenkami, tento měsíc se uskutečnil první z obchodů. Firmy, které se do vládního systému zapojí, dostanou dotace na snižování energetické náročnosti. Jenže snížení pomocí obchodování dosáhlo za letošní rok jen 0,02 % celkových emisí. „Plán měl zapojit do obchodování místní podniky, jenže nebyl úspěšný a také nepřinesl žádné výsledky,“ říká Kuniyuki Nishimura, ředitel environmentálního výzkumu na Výzkumném institutu Mitsubishi (MRI).
Nepřipojili se žádní skutečně velcí znečišťovatelé, ačkoli jeden z nich, firma TEPCO, tvrdí, že nákupem povolenek chce dosáhnout svého dobrovolného cíle snížit emise o 20 %. Jinak většina velkých firem v Japonsku povinné limity odmítá. Na druhou stranu je pravda, že průmyslové emise rostou velmi málo, za poslední roky stoupl jejich objem o 0,02 %. Skleníkové plyny produkované domácnostmi naproti tomu skočily za rok o 4,5 %. Ty však japonská vláda neomezuje nijak, neřeší dokonce ani spotřebu ropných produktů pro vytápění během zimního období. Navíc ekonomové varují, že kvůli obavě z hospodářské stagnace není Japonsko příliš ochotné do snižování emisí investovat.
Dalším způsobem, jak by Japonsko mohlo snížit svoje emise v rámci Kjótské dohody, je investice do projektů v rozvojových zemích. Na ty má vláda 12,2 miliard jenů (102,9 milionů dolarů), jenže to je hodnota zhruba 0,5 % japonských emisí za poslední rok. Na to, aby vláda mohla nakoupit kredity, které by pokryly produkci skleníkových plynů za poslední rok, by potřebovala 2,3 miliard eur.
Podle článku Neila Chatterjeeho a Ikuka Kaoa agentury Reuters 27. 10. 2006.
reklama
