Reuters: Nová studie doporučuje změny v evropské politice biopaliv
Palma olejná, významná tropická surovina pro výrobu biopaliv.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
Foto: Wikimedia Commons |
V roce 2008 se představitelé Evropské unie dohodli, že do roku 2010 by mělo 10 % paliv v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Tento cíl je od počátku některými lidmi kritizován zejména kvůli hrozbě zvýšení cen potravin a nepřímé podpoře odlesňování a odvodňování.
Ve čtvrtek zveřejněná studie Evropské komise dává těmto hlasům částečně za pravdu, když doporučuje oproti unijnímu předpisu téměř poloviční podíl – pouze 5,6 % biopaliv v motorových palivech. Podle dokumentu nejsou ještě negativní účinky při dosažení této hodnoty významné. Číslo bylo podle odborníků sníženo i proto, že byl v minulosti nadhodnocován odhad počtu elektromobilů používaných v roce 2020. Počítalo se totiž s jejich 20% prodejem mezi novými vozy. Automobilový průmysl ale očekává číslo dvakrát až šestkrát nižší.
"Nepřímý vliv na změny ve využivání půdy skutečně vyrovnává část výhod v nižších emisích, ale odhaduje se, že v současné době není při podílu 5,6 % hrozbou," píše se ve zprávě Evropské komise. Při množství biopaliv vyšším než 5,6 % ale již "existuje reálné nebezpečí, že nepřímé změny ve využívání půdy by mohly podkopat environmentální životaschopnost biopaliv", uvádí dále zpráva.
Podle studie je podíl 5,6 % bipaliv přijatelný i z hlediska změn v cenách potravin. "Vliv EU a její biopalivové politiky na ceny potravin zůstanou velmi omezené, s maximálním zdražením potravin v Brazílii o 0,5 % a 0,14 % v Evropě," uvádí.
Toto zjištění odporuje jiným studiím, podle kterých by současná politika EU mohla zvýšit ceny obilovin a rostlinných olejů o 10 %, respektive 35 %, a způsobit nedostatek potravin v rozvojovém světě.
Zveřejněná studie je ale kritizována i z jiných důvodů. Kritika se snáší zejména na udávanou hodnotu nejzelenějšího biopaliva – bioetanolu. Zatímco prý studie uvádí jeho 45% zastoupení mezi biopalivy, v současnosti je jeho příspěvek pouze kolem 19 %. Tento rozpor podle nich bagatelizuje horší dopady bionafty. Podle agentury Reuters není nicméně jasné, zda se jedná o skutečnou chybu v datech, nebo Komise nechystá v tomto směru změnu politiky.
Podle článku Petea Harrisona a Charlieho Dunmorea „EU report signals U-turn on biofuels target“ ze dne 25. 3. 2010.
reklama
Online diskuse
Podle družicových měření - 28. 3. 2010 - Rostislav AdamAch jo, asi jste mne nepochopil. Pravda, že se mi na lidi typu Vás, fafnira atd. moc reagovat nechce, protože zkrátka nechcete připustit, že byste neměli pravdu.Ok. Jako, že se na venkově, dejme tomu třeba Vysočině, bez auta lidi moc neobejdou je způsobeno dnešním režimem. Pořád je nesmyslně podporována automobilová doprava na úkor železniční a veřejné(s tím se setkávám i v Praze, i když je Praha pořád dobře obsloužena). Že berete chudobu jako největší problém lidstva, s tím se celkem dá souhlasit. AIDS je beze sporu taky problémem. Najdeme jistě i další. Problém je, že tyto problémy jaksi nestojí sami o sobě. Defakto mezi chudými a méně vzdělanými se začalo AIDS šířit. S chudobou je v dané oblasti větší porodnost. Se zvyšujícím se počtem obyvatel hrozí vyšší výskyt násilí. Proč to násilí vzniká? Jedním, a asi nejdůležitějším, zdrojem násilí je boj o území. Když se území, na kterém můžete žít, reálně(jsou tam zdroje potravy a energie), se zmenšuje, je i násilí větší, protože množství potravy, vody a energie pro skupiny se snižuje. Problém nekončícího násilí je v Africe. Tito bojující lidé často neumějí nic jiného než bojovat a rozmnožovat se. Tím se jednak AIDS taky šíří, ale děti se často později stávají sami aktivními účastníky těchto bojů, takže jde v podstatě o perpetum mobile. Teda pokud děti nemají štěstí a nedostanou se do dobrých rukou. Ti, co se nedostali se jen těžko stanou zase dobrými. A teď proč se tam zmenšuje životní prostor. Těch příčin je samozřejmě víc. Jednak klima zcela určitě nemměnné není. Ale taky dochází ke kácení tropických pralesů. To má jednak za příčinu příbytek skleníkových plynů v atmosféře(zejména CO2, CH4). Taky dochází k úbytku živočichů v této oblasti. Na místech bývalých pralesů vznikají plantáže toho, co v naší "civilizované zemi" potřebujeme, asi nejhoršími plodinami jsou bavlna a soja. Takto se tam děje několik málo let, až země zeslábne natolik, že je třeba místo opustit a začít jinde. Na vyčerpaném místě už jen těžko něco vyroste. Tím se snižuje prostor, na kterém obyvatelé dané oblasti mohou žít. Teď se přesuňme k nám. Jak se žije u nás asi víte, nebo alespoň částečně. Trochu se vracím, dost lidí jezdí, ať sobecky, nebo že prostě musí. Paradoxně máme jednu z nejhustších železničních sítí na světě. Všechno se musí převážet, často nesmyslně po celém světě. No, můžeme namítnout, že v Americe je to ještě horší se spotřebou energie, kamkoliv se automaticky jezdí autem, na delší trasy se používá letadlo. Teď všechno se točí kolem peněz, které se stávají čím dál tím imaginárnější. Přesto takhle vlastně ovlivňujeme chudobu v Africe a jinde, protože se všechno snažíme dostat na co možná nejnižší cenu, respektive prodejní řetězce tlačí ceny dolů. Lidé tady pak zajdou do těch řetězců a koupí tolik, kolik si ten původní výrobce nemůže dovolit, a k tomu si ještě koupí tolik zbytečností, které snad ani nikdy nevyužijí. A podívejte se na vývoj počasí během tak deseti let zpět(pokud si pamatujete, jak bylo). Já osobně pamatuji, a není to zrovna tak dávno, kdy se počasí podle roční doby měnilo opravdu předvídatelně. Uznejte, že +17°C v tuto roční dobu asi nic normálního není. Když se podíváte na poslední roky, tak asi střídání celkem slušné zimy jeden rok a druhý rok extrémně horké léto, vychřice Emma, orkán Kyrril, tornádo skrz město(tuším Litovel, ale jist si nejsem), ještě myslíte, že se klima nemění? A podívejte, co člověk dělal během posledního století. Myslím, že kauza freony(hlavně CFC) a ozonová vrstva by mohla stačit, abyste si uvědomil, že dneska člověk opravdu na planetu vliv má, a tento vliv celkem jistě malý není. Je nepravděpodobné, i když je možné, že se mýlím, že by člověk neměl na to, co se děje teď vliv. O biopalivech se tedy zopakuju, kdyby se lidi dokázali uskromnit, a zejména lidé u nás ve "vyspělých zemích", nemuseli bychom se problémy s palivy tolik zabývat. Uskromnit samozřejmě nemyslím jít zpátky do doby kamenné, ale myslím tím říct si: Toto je opravdu nezbytné, ale bez tohohle se lze obejít. Asi jsem něco zapomněl, někde jsem to třeba úplně nespojil, ale dnešní problémy to není jeden a druhý, ale jeden a s ním související další a s ním zase další. Dle mne je největším problémem dneška lidská hloupost. |