Reuters: Nová studie doporučuje změny v evropské politice biopaliv
Palma olejná, významná tropická surovina pro výrobu biopaliv.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
Foto: Wikimedia Commons |
V roce 2008 se představitelé Evropské unie dohodli, že do roku 2010 by mělo 10 % paliv v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Tento cíl je od počátku některými lidmi kritizován zejména kvůli hrozbě zvýšení cen potravin a nepřímé podpoře odlesňování a odvodňování.
Ve čtvrtek zveřejněná studie Evropské komise dává těmto hlasům částečně za pravdu, když doporučuje oproti unijnímu předpisu téměř poloviční podíl – pouze 5,6 % biopaliv v motorových palivech. Podle dokumentu nejsou ještě negativní účinky při dosažení této hodnoty významné. Číslo bylo podle odborníků sníženo i proto, že byl v minulosti nadhodnocován odhad počtu elektromobilů používaných v roce 2020. Počítalo se totiž s jejich 20% prodejem mezi novými vozy. Automobilový průmysl ale očekává číslo dvakrát až šestkrát nižší.
"Nepřímý vliv na změny ve využivání půdy skutečně vyrovnává část výhod v nižších emisích, ale odhaduje se, že v současné době není při podílu 5,6 % hrozbou," píše se ve zprávě Evropské komise. Při množství biopaliv vyšším než 5,6 % ale již "existuje reálné nebezpečí, že nepřímé změny ve využívání půdy by mohly podkopat environmentální životaschopnost biopaliv", uvádí dále zpráva.
Podle studie je podíl 5,6 % bipaliv přijatelný i z hlediska změn v cenách potravin. "Vliv EU a její biopalivové politiky na ceny potravin zůstanou velmi omezené, s maximálním zdražením potravin v Brazílii o 0,5 % a 0,14 % v Evropě," uvádí.
Toto zjištění odporuje jiným studiím, podle kterých by současná politika EU mohla zvýšit ceny obilovin a rostlinných olejů o 10 %, respektive 35 %, a způsobit nedostatek potravin v rozvojovém světě.
Zveřejněná studie je ale kritizována i z jiných důvodů. Kritika se snáší zejména na udávanou hodnotu nejzelenějšího biopaliva – bioetanolu. Zatímco prý studie uvádí jeho 45% zastoupení mezi biopalivy, v současnosti je jeho příspěvek pouze kolem 19 %. Tento rozpor podle nich bagatelizuje horší dopady bionafty. Podle agentury Reuters není nicméně jasné, zda se jedná o skutečnou chybu v datech, nebo Komise nechystá v tomto směru změnu politiky.
Podle článku Petea Harrisona a Charlieho Dunmorea „EU report signals U-turn on biofuels target“ ze dne 25. 3. 2010.
reklama
Online diskuse
Podle družicových měření - 29. 3. 2010 - lyn_xNechtěl byste se bavit třeba trochu slušně? Rozdíl mezi kukuřicí a stromem je ten, že strom těch 100 let roste a z toho uhlíku, co vychytá z atmosféry, staví svoje tělo. Kukuřici každý rok zklidíte, zkrmíte, sníte, strávíte, část vydýcháte v podobě CO2, část vyprdíte v podobě metanu, část vyloučíte v podobě.. to skončí v čistírně odpadních vod, kde se biologicky stabilizuje. Část se rozloží opět na metan, který se spálí a vypustí v podobě CO2 do atmosféry. Malá část zůstane a použije se třeba jako hnojivo, pokud není kal kontaminovaný, nebo se skládkuje případně spálí a poté už žádný vázaný uhlík - vše se vrátilo zpět do atmosféry (případně zlomek leží na skládce nebo byl zaorán do půdy). |