Richard Brabec: Bavorský park byl inspirací pro novou zonaci české Šumavy

Nová zonace Národního parku Šumava (NPŠ), kterou v červnu schválila rada parku, ještě více podpoří spolupráci se sousedním Národním parkem Bavorský les. Německý park, který má třetinovou rozlohu vůči NPŠ a téměř 60 procent bezzásahové divočiny, českou stranu při tvorbě zonace hodně inspiroval. Společně řeší přeshraniční projekty za stovky milionů korun, například obnovy mokřadů, díky nimž se Šumava více zavodní, a monitoring rysa. Po jednání s ministrem životního prostředí Thorstenem Glauberem to řekl jeho český protějšek Richard Brabec (ANO).

"Národní parky výrazně pomáhají dobrým sousedským vztahům. Vycházejí ze stejné filozofie, zajistit v naší nejcennější přírodě prostor pro přírodní procesy a přitom park neuzavřít veřejnosti," uvedl Brabec. Ministři se setkali v česko-německém mládežnickém táboře v divočině, který získal cenu OSN v rámci Desetiletí pro biodiverzitu.

Nové členění parku schválila Rada NPŠ, v níž jsou obce, kraje, vědci, zemědělci, zástupci cestovního ruchu i obyvatel. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) teď připravuje vyhlášku, která po prázdninách projde meziresortním řízením a platná by měla být od ledna 2020.

Nová zonace zásadně nerozšiřuje dosavadní bezzásahové území, které zaujímá plochu podle Brabce "pouhých" 27 procent NPŠ. Nebude se rozšiřovat 15 let a poté odborníci vyhodnotí, co se mezitím stalo. Naopak na třech čtvrtinách území se bude nadále zasahovat proti kůrovci. Díky nové zonaci podle ministra vznikne dostatečně velké ochranné pásmo na hranicích parku, které má trvale zabránit šíření brouka. Ani jedna ze stran si na kůrovce nestěžovala, z bavorské strany podle Brabce není žádný tlak na ráznější zásahy v České republice. "V šumavských partiích je více vlhko a je tu víc zima a příroda si s kůrovcem poradí," řekl.

"Nová zonace (NPŠ) stanoví jasná pravidla pro rozvoj obcí i ochranu částí území nadlouho dopředu. Velmi oceňuji i snahu ministra Brabce a ředitele (NPŠ) (Pavla) Hubeného znovu otevřít hraniční přechod Modrý sloup alespoň na část roku, aby mohli turisté z české i německé strany volně přecházet mezi parky," řekl Glauber.

Brabec uvedl, že loňský monitoring evropsky významného rysa ostrovida v Česku, Německu a Rakousku potvrdil výskyt 109 jedinců. Projekt Life for Mires (Život pro mokřady) chce zachránit a obnovit přes 2000 hektarů mokřadů a rašelinišť. V terénu se má zablokovat a zasypat asi 80 kilometrů odvodňovacích kanálů a obnovit 13 kilometrů potůčků.

Spolupráce obou parků se podle Brabce začala hodně rozvíjet od roku 2014. "Teď je hodně otevřená, jak v odborné rovině, tak z hlediska výměny zkušeností, strážců i společných projektů. Parky si dnes rozumí jako nikdy předtím, což pomáhá i turizmu a značení tras," řekl. Bavorský park příští rok oslaví 50 let, český funguje 28. rokem.

---

reklama

---