Riziková analýza: Dioxiny ze Spolany by mohly hrozit už při padesátileté vodě
Tajemství "dioxinových baráků"
Ve Spolaně jsou dioxiny zamořeny tři tzv. "dioxinové baráky". Zamoření vzniklo v letech 1965 až 1968, kdy se tu vyráběl chlorovaný herbicid Arboricid (2,4,5-T), z něhož se vyráběl bojový prostředek Agent Orange, který používala americká armáda ve válce ve Vietnamu. Výroba teto látky musela být v roce 1968 zastavena, protože asi 80 zaměstnanců začalo trpět vážnými zdravotními problémy. Jeden z "dioxinových baráků" byl v roce 1998 částečně zalit do betonového sarkofágu. "Sanace stála sto milionů korun," řekl k tomu ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Zbylé dva objekty na likvidaci stále čekají.
"Dioxinové baráky" ve Spolaně začínají ovšem být i mezinárodním problémem. Když byl v Praze v polovině ledna na návštěvě saský ministr životního prostředí Steffen Flath (CDU), byl problém Spolany hned druhým v pořadí při jeho rozhovorech s Milošem Kužvartem. "Samozřejmě, že naše veřejnost sleduje potenciální nebezpečí dioxinů v Labi bedlivě," potvrdil obavy Němců z možného zamoření řeky Flath. "Ovšem ministr Kužvart mě ujistil, že vše je pod kontrolou a že se usilovně hledá definitivní řešení," dodal.
Stačí padesátiletá voda
Ve čtvrtek 24. 1. vyznačili členové Greenpeace kótu stoleté vody před jednou z bran závodu. Podle analýzy Aquatestu by totiž podlaha jednoho ze zamořených objektů skončila v případě padesátileté vody 55 cm pod vodou. Pokud by přišla stoletá povodeň, stoupla by voda až do výše 90 cm. To by podle Greenpeace znamenalo značné riziko toxického znečištění Labe.
S tím, že koncentrace dioxinů v zamořených objektech je vážným problémem, souhlasí i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). "Bezprostřední nebezpečí zatím nehrozí. Mimo ty objekty se provádí pravidelná měření a stav dioxinů je tam hluboce podlimitní," řekl EkoListu ředitel ČIŽP Petr Soukup. "Ovšem uvnitř těch domů jsou podle mých informací koncentrace dioxinů vysoké a je třeba urychleně hledat řešení, které bude rychlé, ale hlavně účinné," dodal Soukup. Informace ČIŽP pochází z měření Spolany. "My jsme tam zatím nic neměřili," říká Soukup.
Tento článek vyjde v tištěném EkoListu č. 2/2002.
reklama
