Rok hory
Konference, kterou za podpory OSN uspořádala vláda Kyrgyzstánu, měla upozornit na stále se zhoršující životní prostředí v horských oblastech. Podle výsledků studie Mountain Watch, kterou Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Program - UNEP) zveřejnil necelý týden před začátkem jednání, jsou světové hory ohroženy rozšiřujícím se zemědělstvím a budováním silnic a další infrastruktury. Klimatické změny a různé ozbrojené konflikty pak situaci dále zhoršují. To s sebou přináší ohrožení způsobu života horalů. Pokud se ale zvýší intenzita výskytu povodní nebo pádů lavin, pak budou častěji přímo ohroženy i jejich životy.
Himáláje. Foto: DEP Kumar/UNEP/Topham
Podle organizátorů se ale problémy v horských oblastech netýkají jen jejich obyvatel, ale všech. "Hory jsou vodárenské věže světa," prohlásil ředitel UNEPu Klaus Töpfer. "Musíme je chránit ku prospěchu lidí, kteří v horách žijí, ku prospěchu celého lidstva," dodal.
Hlavním politickým výstupem summitu se stala tzv. Biškecká platforma (Bishkek Mountain Platform). Ta má ukázat vládám i všem dalším, kteří jsou nějak s horami spojeni, jak se o ně v 21. století starat. Hlavním cílem platformy je zlepšení životních podmínek horalů a ochrana horských ekosystémů. "To, co se děje vysoko v horách, má vliv na život v údolích, na pitnou vodu, dokonce i na moře," komentoval snahu své organizace zástupce ředitele UNEPu Šafkat Kakachel.
Ledovec. Foto: Kelly Vandenberg/UNEP/Topham
Zatím je obtížně odhadnout, zda Biškecká platforma není jen papírem, který se bude válet v archivech Valného shromáždění OSN. Přesto summit přinesl jeden výraznější výsledek. Norská vláda totiž nabídla Kyrgyzstánu pomoc při čištění nebezpečného skladu jaderného odpadu, který zůstal vysoko v horách ještě od dob Sovětského svazu.
Rok 2002 byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem hor. Konference v Biškeku byla jeho vyvrcholením, na kterém se vyhodnocovaly projekty a akce, které po celý rok probíhaly. Konference se nezúčastnili žádní delegáti z České republiky.
Alpy. Foto: Jan Stejskal/EkoList
Další závěry zpávy Mountain Watch
Autoři zprávy odhadují, že v Africe se k pěstování různých plodin nebo k pasení dobytka využívá téměř polovina půdy v horských regionech. Situace v Jižní Americe se prý Africe blíží. Naopak nejzachovalejší hory nalezneme (vynecháme-li Grónsko) v Severní a Latinské Americe, kde bylo k zemědělským účelům přízpůsobeno pouze přibližně 14 procent země.
"Studie ukázala," prohlásil ředitel UNEPu Klaus Töpfer, "že některé z posledních divokých oblastí planety rychle mizí." Klimatické změny si podle něho už vybraly daň na některých tajících ledovcích. Podobně pocítily změny i některé druhy rostlin a živočichů ve vysokých nadmořských výškách.
Podle zprávy mohou starší formy zemědělství, jako je například pěstování plodin na terasách, k dobrému stavu hor přispět. U našeho příkladu například terasy stabilizují půdu, která tak není odnášena do údolí. Zároveň ale autoři poukazují na skutečnost, že rozsáhlé využívání půdy pro zemědělské účely způsobuje ztrátu lesního porostu, což dále vede k stále se zvyšující erozi a ztrátě půdy.
Ve zprávě dále stojí, že:
- část Kavkazu, Kalifornie a severozápadních And patří mezi nejohroženější, na biodiverzitu velmi bohatá, místa na světě
- téměř čtvrtina světových horských oblastí by mohla být do roku 2035 vážně poškozena budováním infrastruktury (jako jsou cesty, doly, ropovody atd.)
- až 98 procent grónských hor by mohly do roku 2055 zasáhnout klimatické změny
- pravděpodobnost výskytu vážných násilných konfliktů je vyšší v horských oblastech
reklama
