Rozhodování o dálnici začne nanovo.
Ve vyšším veřejném zájmu
Ministr připomněl, že v listopadu loňského roku vycházelo MŽP ze zákona 114/92, kde je uveden zákaz stavět na celém území CHKO nové dálnice s tím, že výjimku lze povolit jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody. Ve svém rozhodnutí pak MŽP dospělo k názoru, že "zatímco záměr dálničního spojení Praha - Berlín je veřejným zájmem, vedení úseku 0805 přes České středohoří již veřejným zájmem není a nemůže tudíž převažovat nad zájmem ochrany přírody." Výjimka tedy udělena nebyla.
Proti tomuto rozhodnutí se odvolalo, tzv. rozklad podalo 5 subjektů - investor Ředitelství silnic a dálnic, město Lovosice a obce Sulejovice, Velemín a Chotiměř. Expertní rozkladová komise MŽP se pak seznámila s písemnými podklady všech účastníků správního řízení, vyslechla názory přizvaných odborníků a iniciovala věcnou a právní diskusi. "Obsah té věcné diskuse jasně vyzněl tak, že průchod chráněnou krajinnou oblastí je nešťastný. Co se týče právních otázek, dospěla rozkladová komise k závěru, že nelze nepřiznat, že spojení Prahy s Berlínem vedené právě přes Ústí nad Labem by nebylo veřejným zájmem," řekl Jiří Šembera, vedoucí sekretariátu komise. Ta navíc zjistila, že nebyla dodržena lhůta pro vydání onoho rozhodnutí o udělení či neudělení výjimky pro průchod dálnice Českým středohořím. Žádost o výjimku byla podána již 16. května 1995, zatímco rozhodnutí o neudělení výjimky až v listopadu loňského roku, tedy téměř tři a půl roku poté. Přitom lhůta pro vydání takového rozhodnutí je pouhých 90 dní.
Pěkně od začátku
Nové ministrovo rozhodnutí v podstatě tedy znamená jediné: správní řízení o udělení výjimky začne nanovo. Tentokrát jen s tím rozdílem, že úředníci MŽP předem stanoví podmínky, které bude muset investor stavby, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), splnit. Tyto podmínky by měly podle prohlášení ministerstva směřovat k tomu, aby bylo vyhověno zájmům ochrany přírody a krajiny. Pokud však nebude moci ŘSD stanoveným podmínkám vyhovět, zavazuje se ministerstvo k pomoci v realizaci základního záměru. "Rozhodně však nejde o žádný automatismus. Neznamená to, že by nyní při novém projednávání byla výjimka automaticky vydána," bránil se ministr Kužvart. Zároveň připustil, že nepřiměřeně dlouhé rozhodování vedlo k přijetí řady opatření, která udržovala žadatele o výjimku v naději, že průchod CHKO bude povolen. Také proto je v současné době dálnice D8 již dostavěna nebo rozestavěna až do Lovosic, a tedy prakticky dovedena až před hranici CHKO.
Hra na kočku a na myš
Nyní by tedy měli být - alespoň podle nového Kužvartova rozhodnutí - na tahu právě úředníci MŽP, kteří by měli stanovit podmínky, za nichž by bylo možné o udělení výjimky uvažovat. Podle Petra Rotha, ředitele odboru ochrany přírody MŽP, je stanovení podmínek otázkou čtrnácti dnů. "Poté bude správní řízení přerušeno, aby investor doložil variantní řešení a abychom měli vůbec o čem rozhodovat," prohlásil Roth. Naproti tomu šéf Ředitelství silnic a dálnic Jaroslava Čipera zdůraznil, že jeho úřad rozhodně nebude začínat od nuly. "Chceme jednat pouze o vylepšení trasy," řekl pro tisk Čipera, který zároveň připomněl, že jeho úřad už dříve v minulosti musel několikrát vyhovovat různým ekologickým podmínkám Ministerstva životního prostředí. Oba úřady jakoby si před vleklým problémem začaly dávat přednost, taktizují. Koneckonců rozhodnutí ministra Kužvarta o celé záležitosti ve smyslu "ani tak, ani tak", to jenom potvrzuje. Přestože se Kužvart brání tím, že za jeho působení dokázalo vydat ministerstvo rozhodnutí za desetkrát kratší dobu, než kdy jindy, jsou to právě jeho rozhodnutí, která celou záležitost oddalují. Ve svém prohlášení přiznává, že jeho úřad vždy dával najevo, že průchod přes CHKO se předpokládá, přesto ještě nedávno tvrdil pravý opak a rozhodnutí o neudělení výjimky z 20. listopadu 1998 to jenom potvrzuje. V souvislosti s jeho dnešními slovy se tedy zdá, že otázku dálnice D8 záměrně blokuje.
reklama
