Rozhovory v Bonnu skončily, klimatické změny hrozí dál
Nad výsledkem jednání vyjádřil své uspokojení generální tajemník Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC) Michael Zammit Cutajar. Jednání podle něj skončila poté, co "dosáhla nezvratitelného pokroku v hledání řešení pro omezení emisí skleníkových plynů rozvinutých zemí a pro širší zapojení rozvojových zemí do akcí proti klimatickým změnám".
Jednání v Bonnu probíhala od 5. do 10. června jako neformální rozhovory a od 12. do 16. června jako 12. zasedání dvou pomocných orgánu UNFCCC - Pomocného orgánu pro implementaci (SBI) a Pomocného orgánu pro vědecké a technické poradenství (SBSTA). Jednání se zúčastnilo téměř 1700 diplomatů a zástupců nevládních a mezivládních organizací ze 153 zemí.
Během bonnských rozhovorů vydala skupina významných ekologických organizací varování, že se vedoucí průmyslové země pokoušejí podkopat účinnost mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu před globálním oteplováním. Přátelé Země, Greenpeace, WWF a dalších 14 organizací označily Spojené státy, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland za hlavní viníky snah o podkopání účinnosti Kjótského protokolu. Podle něj mají vyspělé země snížit emise o 5 procent do období let 2008-2012.
"Vlády se snaží vytvářet dojem, že v politice ochrany klimatu postupují kupředu, avšak v zákulisí mezitím Kjótský protokol systematicky trhají na kousky a narušují jeho environmentální celistvost," prohlásil Bill Hare, odborník Greenpeace na mezinárodní klimatické rozhovory.
V rámci současných jednání o klimatu se vedou spory mj. o způsobu měření a ověřování množství emisí vypouštěných jednotlivými zeměmi a o mechanismech, které umožní vyspělým zemím plnit své závazky i jinými způsoby než snižováním vlastních emisí. Jde např. o to, jakým způsobem budou jednotlivým rozvinutým zemím započítávány kredity za vysazování lesů, které pohlcující oxid uhličítý, či jejich podpora pro snižování emisí v rozvojových zemích. Spory se také vedou o to, do jaké míry a zda vůbec je jaderná energie řešením přijatelnou náhradou spalování fosilních paliv.
Velkou a pro budoucnost jednání v rámci UNFCCC možná klíčovou otázkou je zapojení rozvojových zemí do snižování emisí skleníkových plynů. Jde o to, že tyto země mají v současnosti většinou poměrně malé emise skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele, ale pokud by se životní úroveň v nich měla přiblížit úrovni rozvinutých zemí, musely by tyto emise radikálně vzrůst. Takovýto vzrůst emisí by však pravděpodobně znamenal pro lidstvo katastrofu.
"Kjótský protokol je pomalu ale jistě rozbíjen tím, jak se vlády snaží vytvářet v jeho textu mezery, jež by jim umožnily vyhnout se povinnosti udělat cokoliv pro snížení emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv, jež jsou hlavní příčinou klimatických změn," varuje Karla Shoetersová z Climate Network Europe.
Ve stejný den, kdy skončila jednání v Bonnu, informovala britská rozhlasová a televizní a společnost BBC na svých internetových stránkách o tom, že britská Královská komise pro znečištění životního prostředí požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 60 % během příštích padesáti let. Komise také požaduje, aby občané každé země, bez ohledu na její bohatství, měli právo emitovat stejné množství skleníkových plynů.
reklama
