Rozřeší spor o D8 až soud?
Spor o dálnici D8 se táhne již od roku 1993, kdy byla trasa dálnice vytýčena. Dnes, po sedmi letech od zahájení projektu, je hotova ze 60 procent a její dokončení je, zdá se, v nedohlednu. Problémem je totiž naplánovaný průchod dálnice přes území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se totiž v CHKO žádné dálnice stavět prostě nesmějí. S jedinou výjimkou - pokud veřejný zájem na dálnici vysoce převáží nad zájmem ochrany přírody.
Co je veřejný zájem?
Pojmem "veřejný zájem" se ale ohánějí obě strany. Proti průchodu D8 přes CHKO České středohoří se od roku 1998 radikálně staví především Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) v čele s ministrem Kužvartem. Ministr Kužvart tvrdí, že stát by měl stanovit ochranu svého přírodního dědictví jako prioritu, a proto by nemělo být rozhodování o trase dálnice vedeno jen jednoduchým počtem, která trasa je levnější a která dražší. "Rozhodování musí probíhat ve variantách. Já jsem uložil již loni 19. února ŘSD, aby vypracovalo variantní řešení k dnes navrhované trase dálnice. Nedostal jsem prakticky ani čárku, jen návrh na jakýsi tubus, do něhož by se část dálnice schovala. To považuji spíš za aprílový žert, než za návrh řešení," říká Kužvart.
Ještě dále jdou nevládní ekologické organizace, zejména brněnské Děti Země a severočeská iniciativa Pro přírodu. Ty odmítají dálnici D8 jako zbytečnou a navrhují od roku 1994 stejné řešení: "ukončit výstavbu dálnice D8 v Lovosicích, přičemž Ústí nad Labem bude na ni napojeno silnicí podél Labe s funkcí přivaděče. V Sasku se napojí v Pirně, čímž dálnice A17 vytvoří tolik žádaný obchvat drážďanské aglomerace. Souběžně začít s přípravnými pracemi na výstavbě tunelu na silnici R28 v Krušných horách, čímž bude vyřešen její nejsložitější úsek," říká Miroslav Patrik z Dětí Země.
Na druhé straně "barikády" stojí Ministerstvo dopravy a spojů ČR (MDS) v čele s Antonínem Peltrámem. Ten drží linii, kterou jeho úřad zastává od začátku. Tedy udržet stavbu dálnice D8 v trase, která byla naplánována. MDS argumentuje tím, že veřejné zájmy naopak svým postojem ohrožuje MŽP, protože brání dostavbě klíčové dopravní tepny, která přivede ekonomický růst do severních Čech.
Tento argument používá i Ústí nad Labem, které se na dálnici těší tak, že v postoji k ní se mažou rozpory mezi politickými stranami. "Osmičku" zkrátka chtějí všichni. Poté, co v loňském roce organizovali ústečtí zastupitelé krizové štáby po oddálení stavby ministrem Kužvartem (EkoList 3/1999), byl okolo dálnice D8 chvíli klid. V polovině ledna, kdy se rozhodnutí MŽP začalo blížit, poslal dnešní primátor Ústí nad Labem Miroslav Pátek (ODS) dopis vicepremiérovi Pavlu Rychetskému (ČSSD). V dopise vyslovil "vážné znepokojení nad neustálými průtahy při jednáních o vydání výjimky ze zákona". A když o týden později zasedalo severočeské vedení Kužvartovy strany, objevila se druhý den v ČTK zpráva o tom, že Severočeši budou požadovat ministrovo odvolání, pokud výjimku nevydá.
Kdo zdržuje prosperitu?
Miloš Kužvart se sešel s Antonínem Peltrámem 19. ledna u premiéra Zemana, aby se pokusili najít nějaké východisko. "ŘSD nebylo více než rok schopné připravit alternativní návrh tak, jak bylo v únoru 1999 dohodnuto," vysvětluje důvody schůzky Kužvart. Podle jeho názoru není normální, že ŘSD předstupuje po roce prakticky se stejným návrhem, který před rokem severočeský územní odbor jeho úřadu zamítl a kterému pomohlo jen stanovisko ministerské rozkladové komise. "Očekával jsem vstřícnost ze strany ŘSD v tom, že se bude snažit vypracovat návrh, na kterém bychom se mohli shodnout," říká Kužvart, "ovšem to se nestalo." Výsledkem schůzky s Peltrámem byla tedy nakonec pouze dohoda o tom, že ŘSD do prvního únorového týdne vypracuje studii, která posoudí časovou a finanční náročnost "tunelové varianty", prosazované MŽP. "Nejde o žádnou analýzu, je to jenom víceméně orientační studie," říká ale generální ředitel ŘSD Jaroslav Čipera. "Víc nemůžete za 14 dní chtít."
"Obáváme se toho, aby se tu neopakoval stejný scénář, jako s obchvatem Plzně," říká Čipera. "Tam jsme také ustoupili rozmaru MŽP a dostavba je v nedohlednu." Z "plzeňského syndromu" má obavy i vládní poslanec Vladimír Laštůvka. "Kvůli dodržení termínu dostavby v roce 2005 si dovedu představit i nějaký způsob obejití správního řízení, či změnu zákona," řekl po jednání severočeské ČSSD v Ústí nad Labem. Na dotaz EkoListu upřesnil, co termínem "změna zákona" zamýšlel. "Myslím, že existují stavby veřejně prospěšné a není dobře, když o jejich osudu rozhodují úředníci, kteří během čtyř let několikrát změní názor," říká Laštůvka. Podle něj by v takovém případě měla mít možnost rozhodnout o problému vláda. "Jestliže dikce zákona dává poslední slovo MŽP, pak si dovedu velice dobře představit jeho změnu v tom smyslu, že by jistou rozhodovací pravomoc získala i vláda."
"Je velice nešťastné, pokud zákonodárce nabádá k obcházení zákonů či k účelovým změnám kvůli jedné kauze," kritizuje jeho výrok Miloš Kužvart. "My jsme před sedmi lety tuto legislativu přijímali v dobré víře, že pomůže ochraně přírody a ne, že dá klacek do ruky těm, kdo předem vědí, co nechtějí," oponuje Vladimír Laštůvka. "To je ale zásadní omyl. Nejde o žádný klacek, který by zneužívali odpůrci D8. Zákon jednoduše říká "ne" takovým stavbám a MŽP jen plní příkaz zákona. Výjimka je od toho, že se dává jen v naprosto výjimečných případech, kdy neexistuje jiné řešení a to tady přece existuje," říká k tomu Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.
Situační nákres ukazuje všechny tři alternativní koridory dálnice D8. Prostřední koridor B (var.5) dnes prosazuje ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Jeho předchůdce František Benda ale vybral nejvýchodnější koridor C (var. 2). (Čerchovaná čára v trase dálnice značí tunel). Kresba: Klára Koldová/EkoList
Nic nového nerozjíždět...
Variantních řešení průchodů dálnice D8 přes území CHKO České středohoří bylo vypracováno hned několik. V letech 1993 - 1994 zpracovalo ŘSD coby investor stavby návrh tří koridorů a v rámci nich pěti možných tras. Na základě krajinářského zhodnocení MŽP v roce 1995 vybralo variantu C2 (koridor C, varianta 2). Na ní poté byla zpracována studie o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a investor zažádal na MŽP o udělení výjimky ze zákona.
Běžnou lhůtu 90 dnů, kterou tento nejvyšší orgán státní ochrany přírody využívá se podařilo překročit více než desetinásobně. V úřadě už seděl čtvrtý ministr v pořadí (Václav Benda, Jiří Skalický, Martin Bursík, Miloš Kužvart) a po téměř 1200 dnech od podání žádosti chomutovský územní odbor MŽP rozhodl výjimku ze zákona neudělit. Proti tomu podaly některé obce i ŘSD rozklad a rozkladová komise ministru Kužvartovi doporučila rozhodnutí chomutovského odboru zrušit. Ministr Kužvart tak učinil, ovšem s tím, že si vyžádal dopracování variant.
Dnes prosazuje tzv. "tunelovou" variantu, vedoucí koridorem B s 3,5 km dlouhým tunelem pod vrchem Kletečná. "Je to nesmysl. To je varianta, kterou samo MŽP v roce 1995 zamítlo," říká ředitel Čipera. "Připadám si jako v Kocourkově, když MŽP dnes po takové době prosazuje řešení, které předtím samo zavrhlo," přisvědčuje poslanec Laštůvka. "Máme se zase vrátit do doby před pěti lety? Nové správní řízení si vyžádá pět až sedm let, jestli dokonce nedojde k opakování obstrukcí z Plzně," říká Čipera. Pokud MŽP výjimku na trasu C2 neudělí, je ŘSD podle slov svého generálního ředitele odhodláno svěřit rozhodnutí soudu.
Podle ministra Kužvarta ale stavbu zdržuje naopak ŘSD. "To, že bývalý ministr František Benda vybral variantu, která je protizákonná přece není důvodem k tomu, abychom ji my podpořili," říká ministr Kužvart. "Je hezké, že pan poslanec Laštůvka má takovou obavu o dodržení termínu dostavby. Pokud ale chce urychleně dostavět dálnici D8 bez ohledu na právní a odborný stav věci, pak je to klasický příklad sebenaplňujícího proroctví, kdy člověk tolik chce, aby se něco nestalo, že tomu nakonec sám pomáhá," říká Miroslav Patrik.
reklama
