RTR: Ochuzený uran v Bosně má prý na svědomí nárůst rakoviny
"Máme přesné ukazatele, podle kterých se počet pacientů s rakovinou v této oblasti zvýšil nejméně 2,5krát ve srovnání s obdobím války a prvních dvou let po válce," říká Slavko Zdrale. Zatímco v letech 1992-97 byly podle něho v nemocnici registrovány čtyři případy leukémie, za uplynulé tři roky zemřelo na tuto nemoc 18 lidí včetně čtyřletého dítěte.
Za používání munice s ochuzeným uranem na Balkáně, který podle některých nemocných vojáků a protijaderných aktivistů způsobuje rakovinu, je kritizována Severoatlantická aliance (NATO). Jak aliance, tak Spojené státy, jejichž letadla shodila během leteckých úderů na Jugoslávii v roce 1999 a na Bosnu v letech 1994-95 asi 40.000 raket s ochuzeným uranem, odmítají souvislost mezi použitím ochuzeného uranu a rakovinou.
Zdrale s tím nesouhlasí. "Naše analýzy ukazují, že zde existuje souvislost s používáním munice obsahující ochuzený uran." Poválečná Bosna je od roku 1995 oficiálně rozdělena na Republiku srbskou (RS) a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH). Nemocnice v Kasindolu se stala hlavním centrem, které od konce války poskytuje lékařskou péči více než 100.000 lidem ze střední a východní části RS.
V těchto oblastech, které zahrnují místa bombardovaná při útocích NATO na bosensko-srbské základy, byl podle Zdraleho zaznamenán zvýšený počet onemocnění rakovinou. Počet případů v oblastech poznamenaných ochuzeným uranem se prý zvýšil nejméně 2,5 krát a mnoho z nemocných jsou mladší lidé.
Personál nemocnice je přitom opatrný, pokud jde o zmíněné údaje, protože bere do úvahy také vysoký stupeň migrace a nepřesné informace o množství populace v různých oblastech. "Máme obavy z toxických účinků. Kovy jsou v půdě, vodě a potraviny jsou nyní znečištěny toxickým spadem," vysvětluje lékař.
Většina lékařů v Sarajevu ovšem odmítá spojovat rakovinu s ochuzeným uranem, přestože údaje hlášené z velkých klinik ukazují podstatný nárůst případů v posledních letech. Rovněž tým Ismeta Gavrankapetanoviče, ředitele chirurgické kliniky při sarajevské univerzitě, zaznamenal za uplynulé dva roky zvýšení počtu nemocných rakovinou, zvláště dětí. Mezi nejčastější typy onemocnění patří leukémie a rakovina zažívacích orgánů.
"Nevím, jaké jsou příčiny. Můžeme pouze vyjádřit naše podezření," říká Gavrankapetanović s tím, že existuje dost dalších faktorů, které by mohly vysvětlovat nárůst rakoviny v Sarajevu a v Bosně. "Jestliže na Sarajevo během obléhání spadly dva milióny granátů, musejí tady být těžké kovy včetně uranu. Těžké kovy jsou toxické, způsobují mutace kyseliny deoxyribonukleové (DNA), což může vytvořit podmínky vedoucí k rakovině," vysvětluje lékař.
Mezi další faktory, které by mohly přispívat ke zhoršení zdravotní situace v Bosně, Gavrankapetanović řadí špatnou výživu během 43 měsíců trvajícího obléhání města bosensko-srbskými jednotkami, stejně jako denní stres, nedostatek vody, elektřiny a používání léků s prošlou záruční lhůtou. Podle lékaře jsou údaje z jednotlivých částí Bosny jen "spekulací", pokud se shromažďováním údajů za celou zemi nezačne státem uznaná instituce zabývající se výzkumem rakoviny.
"Rozhodně protestuji proti jakémukoliv zneužívání těchto informací pro politické a další účely, jiné než je péče o pacienta. Aby mohla být provedena skutečná statistická analýza, musí existovat státní instituce pro rakovinu. To je podstatné. Myslím, že Bosna je jedinou zemí na světě, která ji nemá," říká Gavrankapetanović.
Zdravotnictví patří mezi sektory, které zcela spadají pod kontrolu dvou oddělených bosenských vlád, a proto zde neexistuje zdravotní politika na celostátní úrovni. Přestože se srbští a muslimští lékaři liší v názorech na příčiny, které mohly vést k nárůstu rakoviny v zemi, shodují se alespoň na existenci problému. Důležitá je podle nich také pomoc Západu při určování diagnózy na počátečních stupních rozvoje rakoviny. "Nejsme schopni provádět potřebné testy a nemáme na to ani vybavení," dodává Zdrale.
reklama