S návratem vlků do Skalistých hor se vrací i touha vlky střílet
Vlci byli v loňském roce vyškrtnuti ze seznamu ohrožených druhů v sousedních státech Idaho a Montana. Ve státě Wyoming ale zůstal vlk stále na seznamu právě proto, že se tam třesou na to, až bude možné vlky znovu střílet.
S přibývajícím počtem psovitých šelem se tak znovu otevřela diskuse o povolení regulačního odstřelu. Jakmile by se ale povolil odstřel, například v místě takzvané „John D. Rockefeller Parkway“, lesních územích mezi národními parky, byla by tím znemožněna migrace vlků.
„Můj osobní názor je, že vlci by měli být loveni, kdekoliv se jen objeví,“ říká Joe Tilden, okresní komisař z Wyomingu a zároveň jeden z nejhlasitějších obhájců odstřelů. „Jsou to tajnůstkářská stvoření s extrémně vysokou inteligencí.“ Pokud by byla požadovaná změna v zákoně schválena, mohli by být vlci odstřelováni jako trofejní zvěř i na území těsně sousedícím s lesy národních parků Yellowstone a Grand Teton.
Vlci patřili donedávna k přírodnímu koloritu amerického severu. V časech před koloniální expanzí se volně pohybovali pustinami i prériemi. Z kraje dvacátého století se lidé postarali o jejich likvidaci a kolem roku 1930 se daly poslední exempláře spočítat na desítky kusů. Skalisté hory se staly bariérou, za kterou se desítky let žádný vlk nesměl dostat. Ochranná opatření, zejména Úmluva o ochraně ohrožených druhů z roku 1973, však časem umožnila obnovu jejich počtů a jednotlivé smečky se postupně vydávaly dále od Skalistých hor.
„Vlci využívají území na severu státu, oblast Rockeffeller Parkway, k přechodům mezi parky,“ říká Sharon Maderová, mluvčí asociace národních parků. „Právě díky volnému pohybu můžeme udržovat životaschopné populace. Tato ikonická zvířata si prostě veškerou ochranu, kterou v parku mohou nalézt, zaslouží.“
Prozatím to ale vypadá, že vlci přijdou o svůj ochranný status nejpozději na podzim tohoto roku a lovci jako Tilden dostanou svůj prostor. Otázkou zůstává, zdali se ochráncům přírody podaří uhájit oblast Rockefeller Parkway jako místo nezbytného migračního koridoru.
Článek byl uveřejněn 10. 2. 2012 na serveru npr.org pod názvem „As Gray Wolves Return, So Does Debate Over Hunting“.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Reuters: Bývalý lovec želv v Angole nyní chrání ohrožené druhy
Na ruském pobřeží Kaspického moře byly nalezeny stovky mrtvých tuleňů
V Africe žije 135 690 slonů pralesních, uvádí nová zpráva IUCNOnline diskuse
Krvelační vlci - 22. 2. 2012 - V.J.Hezký den - aplikovat argumenty typu dobro a zlo, nebo krvelačné a agresivní chování má smysl u lidí, kde existuje (tady aspoň u části lidí ... doufám :-) ) morálka, což je u zvířat nesmyslný pojem. Ale rozumím, taky dost běžně personifikuju a připisuju třeba psům pomalu lidské vlastnosti a z krvelačného chování rozhodně nejsem kdovíjak nadšený. Ale ono je holt docela těžké pro vlka ulovit vysokou stylem dohoním ji, aplikuji ji celkové anestetikum a teprve až usne, tak ji humánně (animálně?) sežeru.Dívejte se na to i z druhé strany - lov vlků je docela krvelačný a radost z něj nemám, podobná míra krvelačnosti je ale prakticky u všech predátorů - kdyby mi tohle mělo vadit, musel bych být i proti chování dobytka na maso a stát se vegetariánem. Chování lidí ke zvířatům na jatkách je skutečně hodně kruté (byť nezáměrně - ale vlcí taky nejsou krutí záměrně!), beru to jako nutné "zlo" a v kontextu jiných problémů jako jeden z těch málo závažných (ve srovnání s ohrožeností druhů, likvidací deštných pralesů a v některých případech pěkné přírodní krajiny). Vegetarián nejsem a ani se jím stát nehodlám. No a ta druhá strana mince - vlci se naopak chovají velmi "pěkně" (opět lidský konstrukt) k sobě navzájem v rámci smečky - běžně krmí starého jedince, který už nemůže lovit. Srovnejte to s lidmi a tím, jak mladá generace dost často na dědečky/babičky kašle a bere je jako příležitostný zdroj peněz, nebo se naopak nechá krmit spíš jimi a z tohoto by vlci zase vyšli líp. Toš tak. |
