Science Blog: Speciální úprava půdy může pomoci v boji proti globálnímu oteplování

Pole ve francouzském kraji Provence.
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

Podle týmu výzkumníků z univerzity v Newcastlu bude v budoucnu možné specifickým způsobem upravovat půdu tak, aby se zamezilo uvolňování uhlíku do atmosféry. To může dle vědců významně pomoci v boji proti globálnímu oteplování.

Základním východiskem nového konceptu úpravy půdy je fakt, že rostliny a stromy vstřebávají během fotosyntézy oxid uhličitý z atmosféry a jeho přebytek pak skrze kořeny vypouštějí do půdy. Velká část oxidu uhličitého se následně z půdy dostává zpět do atmosféry nebo do podzemních vod. Právě tomuto zpětnému uvolňování oxidu uhličitého chtějí vědci zamezit.

A podle výzkumu je to možné. Uvolňující se uhlík se totiž může slučovat s vápníkem vázaným v silikátech. Skrze tuto reakci vznikne uhličitan vápenatý, který zůstane ve formě malých kamínků či zrnek v půdě v blízkosti kořenů rostliny. Na základě tohoto poznatku vědci předpokládají, že uvolňování uhlíku lze zamezit obohacením půdy o silikáty vápníku.

V současné době chtějí vědci z univerzity v Newcastlu zkoumat uhličitan vápenatý vyskytující se v půdách bohatých na vápník. Poté přijde na řadu výzkum půdy, kterou připraví smísením kompostu a hornin bohatých na vápník. V další fázi plánují přímo pěstovat rostliny v půdě vysoce obohacené silikáty vápníku a sledovat hromadění uhličitanu vápenatého.

Vedoucí výzkumného týmu profesor David Manning uvedl: "Až se nám podaří potvrdit proveditelnost této metody, budeme schopni vyvinout počítačové modely, které budou sloužit k predikování toho, jak velké množství uhličitanu vápenatého se bude tvořit v různých typech půdy a jak dlouho bude tento proces trvat." Poté budou vědci schopni určit optimální složení půdy, jehož je třeba docílit.

Nová metoda má dle serveru zajistit, aby se uhlík neuvolňoval zpět do atmosféry, a tak přispět k boji proti klimatickým změnám. Podle vědců bude metoda dobře využitelná k obnovování kvality půdy v rámci rozličných rozvojových projektů. Obohacená půda by se pak mohla dobře využívat například pro pěstování biopaliv.

Podle článku na serveru Science Blog ze dne 31. března 2008