ScienceDaily: V Oceánii hrozí vymírání druhů
12.8.2009 10:14 | PRAHA/ROCKVILLE
(Ecomonitor)
Vlády musí okamžitě jednat, aby zastavily ničení životního prostředí a šíření invazních druhů. Obojí totiž představuje závažné ohrožení biodiverzity a způsobuje vymírání druhů v celé oblasti Oceánie - od Austrálie přes Nový Zéland až po tichomořské ostrovy. Takový je závěr nové studie, o níž informuje server ScienceDaily.
Zpráva zveřejněná v mezinárodním časopise Conservation Biology je prvním souhrnným přehledem více než 24 000 vědeckých prací zabývajících se ochranou přírody v tichomořském regionu. Studie obsahuje zejména neveselé informace o ničení přirozených prostředí a ztrátách druhů. Jsou v ní ale také popsány současné nedostatky ve správě a návrhy vládních opatření, která by mohla tyto problémy zmírnit.
"Země zažívá svoje šesté velké vymírání a z nové zprávy vyplývá, že tato hrozba postupuje v šesti hlavních liniích," říká vedoucí čtrnáctičlenného autorského týmu, profesor Richard Kingsford z University of New South Wales.
"Náš region má pověst místa s největším vymíráním druhů na zemi. Dá se předpokládat, že tomu tak bude i nadále, pokud neučiníme výrazné změny ve způsobu, jakým nakládáme s životním prostředím a na něm závislými organismy. V naší části světa máme úžasnou přírodu, ale její velká část je ničena před našima očima. Druhy jsou ohroženy ztrátou přirozeného prostředí či jeho znehodnocením, invazivními druhy, klimatickými změnami, nadměrným znečištěním a chorobami," pokračuje.
"Mnoho lidí teď začíná chápat plný rozsah těchto problémů, pokud jde o ničení půdy, degradaci řek, škůdce a nadměrný rybolov," říká dále profesor Kingsford. "Změna klimatu je velmi důležité téma, ale zdaleka není jedinou hrozbou pro biodiverzitu. Největším problémem se zdá být nezájem o tyto věci ze strany politiků. Ochranářské snahy se stále berou jako brzda pro ekonomiku."
Seznam šesti největších hrozeb:
- Ztráta a degradace prostředí, na nichž je závislých mnoho suchozemských druhů, včetně 80 procent ohrožených druhů.
- Více než 1200 druhů ptáků žijících v oblasti tichomořských ostrovů a souostroví je na hranici vymření.
- V Austrálii bylo kvůli zemědělství pozměněno nebo zničeno okolo 50 procent lesů, asi 70 procent ze zbývajících lesů je ekologicky znehodnocováno těžbou dřeva.
- Invazivní druhy, zejména obratlovci a cévnaté rostliny, ničí druhy na tichomořských ostrovech a způsobily zde 75 procent všech dosavadních případů vyhynutí suchozemských obratlovců.
- Více než 2 500 invazních rostlin osídlilo Nový Zéland a Austrálii.
- Mnohé z invazních plevelů, obratlovců a ryb bylo do oblasti zaneseno vládními rozhodnutími, zemědělci, zahradníky a lovci.
Pro každou z hlavních hrozeb vědecký tým navrhl tři až pět konkrétních politických opatření, která by měla být přijata vládami v celém regionu. Mnohé z těchto všeobecných zásad jsou již prováděny, ale zatím nekoordinovaně. Velká část tichomořských států má také stále relativně málo informací o stavu tamější přírody. Studie zjistila, že 88,5 % všech vědeckých prací z regionu se týkalo pouze třech států, a to Austrálie (53,7 %), Nového Zélandu (24,3 %) a Havaje (10,5 %).
Autoři jsou také znepokojeni negativními dopady rybolovu, ke kterým dochází při používání vlečných sítí, kyanidu a výbušnin.
"Naše doporučení jasně hovoří o potřebě omezení rybolovu a jeho lepším řízení," říká profesor Kingsford. "Je opravdu třeba mít lepší mezinárodní mechanismy pro ochranu moří," dodává.
Velký nepříznivý vliv na životní prostředí má v daném regionu i rostoucí lidská populace. "A ten se bude dále zvyšovat, dokud nezačneme s rozumným snižováním naší ekologické stopy," uzavírá profesor Kingsford.
Podle článku Extinction Crisis Looms In Oceania uveřejněném na serveru ScienceDaily 29. 7. 2009.
reklama
 |
|
|
Terej žlutonohý (Sula leucogaster), jeden ze zástupců fauny obývající pobřeží Tichého oceánu.
Licence: public domain
|
|
| Foto: United States Federal Government/Wikimedia Commons |
Zpráva zveřejněná v mezinárodním časopise Conservation Biology je prvním souhrnným přehledem více než 24 000 vědeckých prací zabývajících se ochranou přírody v tichomořském regionu. Studie obsahuje zejména neveselé informace o ničení přirozených prostředí a ztrátách druhů. Jsou v ní ale také popsány současné nedostatky ve správě a návrhy vládních opatření, která by mohla tyto problémy zmírnit.
"Země zažívá svoje šesté velké vymírání a z nové zprávy vyplývá, že tato hrozba postupuje v šesti hlavních liniích," říká vedoucí čtrnáctičlenného autorského týmu, profesor Richard Kingsford z University of New South Wales.
"Náš region má pověst místa s největším vymíráním druhů na zemi. Dá se předpokládat, že tomu tak bude i nadále, pokud neučiníme výrazné změny ve způsobu, jakým nakládáme s životním prostředím a na něm závislými organismy. V naší části světa máme úžasnou přírodu, ale její velká část je ničena před našima očima. Druhy jsou ohroženy ztrátou přirozeného prostředí či jeho znehodnocením, invazivními druhy, klimatickými změnami, nadměrným znečištěním a chorobami," pokračuje.
"Mnoho lidí teď začíná chápat plný rozsah těchto problémů, pokud jde o ničení půdy, degradaci řek, škůdce a nadměrný rybolov," říká dále profesor Kingsford. "Změna klimatu je velmi důležité téma, ale zdaleka není jedinou hrozbou pro biodiverzitu. Největším problémem se zdá být nezájem o tyto věci ze strany politiků. Ochranářské snahy se stále berou jako brzda pro ekonomiku."
Seznam šesti největších hrozeb:
- Ztráta a degradace prostředí, na nichž je závislých mnoho suchozemských druhů, včetně 80 procent ohrožených druhů.
- Více než 1200 druhů ptáků žijících v oblasti tichomořských ostrovů a souostroví je na hranici vymření.
- V Austrálii bylo kvůli zemědělství pozměněno nebo zničeno okolo 50 procent lesů, asi 70 procent ze zbývajících lesů je ekologicky znehodnocováno těžbou dřeva.
- Invazivní druhy, zejména obratlovci a cévnaté rostliny, ničí druhy na tichomořských ostrovech a způsobily zde 75 procent všech dosavadních případů vyhynutí suchozemských obratlovců.
- Více než 2 500 invazních rostlin osídlilo Nový Zéland a Austrálii.
- Mnohé z invazních plevelů, obratlovců a ryb bylo do oblasti zaneseno vládními rozhodnutími, zemědělci, zahradníky a lovci.
Pro každou z hlavních hrozeb vědecký tým navrhl tři až pět konkrétních politických opatření, která by měla být přijata vládami v celém regionu. Mnohé z těchto všeobecných zásad jsou již prováděny, ale zatím nekoordinovaně. Velká část tichomořských států má také stále relativně málo informací o stavu tamější přírody. Studie zjistila, že 88,5 % všech vědeckých prací z regionu se týkalo pouze třech států, a to Austrálie (53,7 %), Nového Zélandu (24,3 %) a Havaje (10,5 %).
Autoři jsou také znepokojeni negativními dopady rybolovu, ke kterým dochází při používání vlečných sítí, kyanidu a výbušnin.
"Naše doporučení jasně hovoří o potřebě omezení rybolovu a jeho lepším řízení," říká profesor Kingsford. "Je opravdu třeba mít lepší mezinárodní mechanismy pro ochranu moří," dodává.
Velký nepříznivý vliv na životní prostředí má v daném regionu i rostoucí lidská populace. "A ten se bude dále zvyšovat, dokud nezačneme s rozumným snižováním naší ekologické stopy," uzavírá profesor Kingsford.
Podle článku Extinction Crisis Looms In Oceania uveřejněném na serveru ScienceDaily 29. 7. 2009.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
