ScienceDaily: Ve Švédsku sledují orly pomocí satelitů
„Doufáme, že se nám podaří zjistit, jaká stanoviště mají orli oblíbené. A jakmile toto budeme znát, můžeme snáz určit místa, kde lze vybudovat větrné elektrárny, které nebudou orlům vadit,“ říká Tim Hipkiss. Větrné elektrárny mohou ptáky omezovat tím, že jednak hrozí riziko srážky ptáka s rotorem, jednak záborem stanoviště.
Kvůli zkušenostem s odchytem volně žijících dravců kontaktovali švédští badatelé i odborníky z USA a Kanady, kteří jim pomáhají s vhodnou metodikou v terénu. „Odchyt dospělých orlů skalních nebyl dosud ve Švédsku realizován, a pravděpodobně ani v celé Evropě,“ říká Hipkiss.
Dravci jsou lapáni do sítí, když se snesou k nastražené mršině. Hipkiss popisuje náročnost odchytu: „Po celou dobu musí kolegové nehnutě čekat ve skrytu poblíž pasti a pak bleskurychle zareagovat, orlové jsou velmi ostražití. I při manipulaci s nimi se musejí mít na pozoru. Dospělá samice váží kolem šesti kilogramů a má velmi ostré spáry i zobák.“ Připevnit vysílačku, která orly nikterak neomezuje v pohybu, pak trvá přibližně půl hodiny. Dosud bylo vysílačkou označeno šest jedinců, cílem projektu je dosažení označení dvaceti dravců – tak aby alespoň pět pocházelo z území, kde se větrné elektrárny plánují.
K tomu, aby vědci mohli v terénu orly identifikovat, museli vybavit ptáky satelitním vysílačem. Díky němu mohou monitorovat pohyb jednotlivců v rámci hnízdiště, ale i přesuny mladých exemplářů do nových teritorií. „Mladí ptáci letí, dokud mohou – často se usadí i desítky kilometrů od hnízda, kde se narodili,“ popisuje výzkumník Tom Hipkiss.
Článek vyšel 27. 10. 2010 pod názvem „Tracking Golden Eagles by Satellite; Impact of Large-Scale Wind Farms Studied“ na serveru ScienceDaily.
reklama
Online diskuse
způsob označování orlů - 22. 11. 2010 - ŠafaříkVezmete-li mládě, tak mu určitě nebudete první dávat vysílačku, ale nabídnete mu potravu, čímž velmi rychle padnou všechny zábrany. Měl-li jsem kdysi odchycené dravce, tak jsem je nejprve uvázal a neustálým - prý "uspávacím" monologem jsem je duševně "zpracovával" - a to zásadně po tmě, čímž jsem předešel jakýmkoliv stresům a ve velmi krátkém časovém úseku jsem si získal jejich důvěru - věřil byste, že mi velmi starý jestřábí hagard (pták chycený z přírody ve starém šatě) za půl dne přiskakoval na 2 m na ruku a za 10 dní létal a bezpečně přiletoval už volně na ruku? Můj rekord byl - 6. den po chycení už jsem létal volně s jedním mladým jestřábem. Až máte ptáka takto zpracovaného, teprve pak mu můžete dávat kšíry na vysílačku a on se ani nehne - leda v klidu sedí. To nelze dělat u čerstvě chyceného ptáka.S tím vlivem větrníků je to nesmysl, ptáci létají pokaždé jinde. A ten orel na snímku asi sotva bude někdy nosit vysílačku ... |
