Silné mrazy využili v Národním parku České Švýcarsko k nasazení harvestorů
V národním parku se kácí nepůvodní smrk. Tím se do lesa dostane více světla, které potřebují k růstu listnaté stromy a jedle, jež sem patří. Les se pomalu uvádí do složení přírodě blízkého lesa. Jak uvádí správa parku, harvestory měly být na těžbu nasazeny už v lednu. Lednové teplé počasí a těžká technika by ale vedly k rozježdění a poškození lesní půdy. S nedávnými mrazy se ale situace pro použití harvestorů zcela změnila.
„Dobře provedený lesnický zásah s využitím harvestoru trvá kratší dobu, je méně nákladný a v konečném důsledku k přírodě naopak šetrnější než jiné postupy,” říká ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. Harvestory jsou stroje, které umí provést několik operací po sobě a automaticky: strom pokácí, odvětví, rozřeže a uloží na požadované místo.
V prosinci loňského roku upozornil na těžbu harvestory Jan Rovenský. Podle něho byla těžba brutální a poškozovala přírodu. Svá tvrzení dokládal fotografiemi hlubokých kolejí, vyjetých v lesní půdě těžkou technikou. Česká inspekce životního prostředí nenašla na postupu národního parku vadu. Zásahy v lesních porostech podle ní proběhly v souladu s plánem péče a lesním hospodářským plánem. Správa má výjimku ze zákona, díky níž může použít v parku těžkou techniku, aby připravila území na bezzásahový stav, který by měl nastat v roce 2016. Těžba má odstranit geograficky nepůvodní dřeviny a snížit podíl smrku, což uvolní území pro přirozené zmlazení buku a dalších dřevin. Někde bude pravděpodobně dosazována jedle. „Těžba probíhá citlivě, sice za použití techniky, ale v souladu s vládní výjimkou,“ konstatovala loni v prosinci Česká inspekce životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
V národním parku se brutálně těží, tvrdí aktivista. Vše je v pořádku, odpovídá inspekceOnline diskuse
Pár poznámek na okraj - 22. 2. 2012 - Jan RovenskýDovolím si přidat pár marginálních poznámek.1) Základní kámen úrazu vidím v tom, že z prvních zón parku se vyváží dřevo nikoliv z důvodů managementu, ale kvůli jeho prodeji. Park musí ročně odvést do státního rozpočtu 15 (?) miliónů a ty peníze vydělává do značné míry právě prodejem dřeva. Primární odpovědnost za nastavení tohohle systému ovšem nese MŽP, nikoliv SNP. Pamatuju si bývalého náměstka NP (lesáka), jak jen s mírnou nadsázkou řekl "sežeň nám těch 15 miliónů a klidně přestaneme kácet". (Ve skutečnosti ale spíš myslel "klidně to dřevo necháme v lese".) 2) Předmět ochrany v NP ČS je problematický. To, co je zde mimořádně cenné, je pískovcový fenomén, nikoliv les a na něj vázaná biota. Chápu (jakkoliv sysifovské) úsilí o vytlačení invazních druhů. Vcelku chápu i snahu urychlit restituci přirozené druhové skladby (jakkoliv ve mne, ač je buk můj nejoblíbenější strom, tahle "pomoc přírodě" nevyvolává žádné zvláštní nadšení - prostě asi věřím sukcesi víc než kolegové a nemyslím, že je důvod spěchat). Ale pokoušet se o to s pomocí těžké mechanizace (ve spojení se zmíněným prodejem dřeva) je podle mého skromného soudu fakt medvědí služba. 3) Pokud už má ovšem SNP zato, že lesy prvních zón nejsou dostatečně přírodní (což povětšinou nejsou) a je tedy třeba jim trochu domluvit pilou, není smysluplné ani legitimní do nich pod záminkou ochrany přírody zakazovat vstup návštěvníkům. Setkání s vyvážecí soupravou, LKT či harvestorem na cestě uzavřené pro veřejnost není ani tak zážitek neestetický (jak se domnívá I.B.), ale především hluboce absurdní. Což ovšem nedoceníte, dokud to nezažijete na vlastní kůži. 4) Ano, je samozřejmě lepší použít mechanizaci v zimě na zmrzlé půdě, než na podzim na mokré. Ale úplně nejlepší je nepoužívat jí v NP vůbec, pokud k tomu nemáte zatraceně dobrý důvod. A zde se můžeme obloukem vrátit k poznámce č. 1. |
