Silné mrazy využili v Národním parku České Švýcarsko k nasazení harvestorů
V národním parku se kácí nepůvodní smrk. Tím se do lesa dostane více světla, které potřebují k růstu listnaté stromy a jedle, jež sem patří. Les se pomalu uvádí do složení přírodě blízkého lesa. Jak uvádí správa parku, harvestory měly být na těžbu nasazeny už v lednu. Lednové teplé počasí a těžká technika by ale vedly k rozježdění a poškození lesní půdy. S nedávnými mrazy se ale situace pro použití harvestorů zcela změnila.
„Dobře provedený lesnický zásah s využitím harvestoru trvá kratší dobu, je méně nákladný a v konečném důsledku k přírodě naopak šetrnější než jiné postupy,” říká ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. Harvestory jsou stroje, které umí provést několik operací po sobě a automaticky: strom pokácí, odvětví, rozřeže a uloží na požadované místo.
V prosinci loňského roku upozornil na těžbu harvestory Jan Rovenský. Podle něho byla těžba brutální a poškozovala přírodu. Svá tvrzení dokládal fotografiemi hlubokých kolejí, vyjetých v lesní půdě těžkou technikou. Česká inspekce životního prostředí nenašla na postupu národního parku vadu. Zásahy v lesních porostech podle ní proběhly v souladu s plánem péče a lesním hospodářským plánem. Správa má výjimku ze zákona, díky níž může použít v parku těžkou techniku, aby připravila území na bezzásahový stav, který by měl nastat v roce 2016. Těžba má odstranit geograficky nepůvodní dřeviny a snížit podíl smrku, což uvolní území pro přirozené zmlazení buku a dalších dřevin. Někde bude pravděpodobně dosazována jedle. „Těžba probíhá citlivě, sice za použití techniky, ale v souladu s vládní výjimkou,“ konstatovala loni v prosinci Česká inspekce životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
V národním parku se brutálně těží, tvrdí aktivista. Vše je v pořádku, odpovídá inspekceOnline diskuse
Rozum x cit - 20. 2. 2012 - MartinPokud jde o vodní erozi, tak samozřejmě může mít rýha od harvestoru jdoucí po spádnici poměrně značný efekt v porovnání s rytím prasat. Prasata při rytí půdu navíc kypří, zatímco pojezd techniky půdu naopak spíše udusává. Rozdíly se tedy jistě najdou. Pokud jde o to, že se na narušené půdě uchytí jisté druhy rostlin (typicky sítina rozkladitá), pak to může být efekt obou činitelů podobný. K určitému nárůstu druhové diverzity tím lokálně dojde, otázkou je, jestli o takovou diverzitu vůbec někdo stojí. Lesy v národních parcích by měly poskytovat především dostatek doupných stromů, či tlejících klád - což je zdroj, který je pro řaadu lesních druhů v dnešní krajině nedostatkový a na který je navázáno nepřeberné množství druhů živočichů, hub i rostlin. Rozježděných cest máme naopak v celé republice habaděj a není to něco, čím by se NP mohl chlubit. |
