Skeptický ekolog přednášel v Praze
 |
|
| Ministr Petr Jan Kalaš a Bjorn Lomborg na přednášce Liberálního institutu. | |
| Foto: Hugo Charvát/EkoList |
Téma podzimní přednášky Liberálního institutu „Ekonomický růst - hrozba pro životní prostředí?“ zahájil krátkým vystoupením český ministr, hlavní hvězdou večera však byl jednoznačně dánský vědec Björn Lomborg a jeho myšlenky, které vyvolaly při zveřejnění knihy Skeptický ekolog mnoho emocí. „Myslím, že vyvolání diskuze je bezesporu pozitivním bodem této knihy,“ řekl ve svém příspěvku ministr Kalaš.
Skeptického ekologa letos na jaře vydalo v češtině nakladatelství Dokořán právě ve spolupráci s Liberálním institutem. Ve svém úctyhodně rozsáhlém díle se Lomborg snaží pomocí celé řady veřejně přístupných statistik dokázat, že stav světa se neustále zlepšuje a ekonomický růst je velmi dobrým lékem na problémy životního prostředí. „Vycházím z informací od nejchytřejších lidí této planety a to je to nejlepší, co v tuto chvíli máme k dispozici,“ řekl včera o metodě své práce Björn Lomborg.
Podle Lomborga řada politických nástrojů, které by měly pomoci životnímu prostředí (jako napříkald Kjótská dohoda), nefungují a peníze na ně vynaložené by se mohly daleko lépe investovat například na boj proti AIDS. Jak tvrdí Lomborg, ve světě se zvyšuje snaha o prosazování špatné ekologické politiky, příkladem takového chování je podle něj bývalý americký viceprezident Al Gore nebo David King, poradce Tonyho Blaira. Na přetřes se dostalo i to, že nevládní organizace nepovažují Kjóto za dostatečné. Lomborgovi vadí, že se z Kjótské dohody stala nálepka. „Jste pro Kjóto, jste dobří, jste proti, jste špatní,“ řekl na včerejším setkání. Podle dánského statistika je prostě Kjótská dohoda nejhorším možným způsobem, jak utrácet peníze a nezmění na tom nic, že jí Al Gore věří a začíná o tom přesvědčovat i největší americké firmy.
Charismatický Lomborg na přednášce pomocí statistik dokazoval, jak se snižuje počet lidí strádajících hladem v chudých zemích, že v Londýně je v posledních letech stejně čisté ovzduší jako bylo ve středověku nebo o kolik stoupne hladina oceánu v důsledku klimatických změn. Hladina by se prý měla zvednout maximálně o sedmdesát centimetrů, přitom za poslední století se hladina zvedla o celých patnáct centimetrů a vážné důsledky to nemělo. „Zeptejte se starých lidí, co se stalo důležitého za jejich života, budou asi hovořit o tom, že zažili dvě světové války. Nebo že přišly počítače. Ale nikdo vám neřekne, že se zvedla hladina oceánů,“ prohlásil Lomborg.
Stav světa je tedy podle Lomborga stále lepší a naše představa, že životní prostředí trpí, je jen mediální šum, který vzniká tím, že dobré zprávy jsou méně prodejné než ty špatné. „Dozvíte se v médiích, že kvůli vlnám vedra způsobených klimatickými změnami zemřelo 2 000 lidí, ale hlavní zpráva dne nebude, že kvůli těm samým změnám nezemřelo jinde ve světě 20 000 lidí kvůli extrémně nízkým teplotám,“ řekl Lomborg.
Björn Lomborg vystudoval politické vědy a pracoval jako asistent na univerzitě v Aarhusu. Nejprve napsal studii, která se týkala pouze Dánska, později knihu rozšířil na celou planetu a zaznamenal s ní světový úspěch. V současnosti je ředitelem dánského Copenhagen Consensus Center (CCC), ketré se zabývá analytováním a hledáním ekonomických řešení nejrůznějších světových problémů.
V českém jazyce vyšla kniha Björna Lomborga Skeptický ekolog s podtitulem Jaký je skutečný stav světa?. Recenzi Jana Stejskala naleznete zde.
reklama
