Slamečka chce podpořit cyklistiku - slibuje jízdu v protisměru a peníze na cyklostezky
 |
||
|
Takto vypadá ranní špička v Kodani. „Do práce jezdí na kolech obchodníci, penzisté i slečny s vysokými podpatky, a to i když prší nebo sněží," tvrdí dánský velvyslanec v Praze Ole Moesby.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
||
| Foto: Mikael Colville-Andersen/Wikimedia Commons |
Novinkou navrhovanou v zákoně je zavedení šesti nových dopravních značek pro cyklisty. Nejdůležitější bude patrně „jízda cyklistů v protisměru", která řidiče aut upozorní na možnost protijedoucích cyklistů, „povolený směr jízdy cyklistů“, umístěný na křižovatkách pro lepší orientaci. Dále půjde o vodorovnou značku „koridor pro cyklisty“, která už je v Praze použita. Upozorňuje řidiče na možnost výskytu cyklistů a nutnost zvýšit opatrnost, cyklisté tu však nemají žádná zvláštní práva. Specialitou v novele silničního zákona bude patrně přejezd pro cyklisty kombinovaný s přechodem pro chodce, na kterém budou mít cyklisté přednost před auty stejně jako pěší. Slamečka uvedl, že se uvedené změny nemusí jevit pro běžné občany nijak významné, ale pro urbanisty a stavební projektanty je to důležitý ukazatel, kam směřovat další kroky.
„Chceme dostat do legislativy cyklostezky, které nyní nejsou součástí stavby nové silnice,“ uvedl Slamečka. Pak je totiž bude možné financovat v rámci výstavby nových silnic ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Novela je až do začátku května v mezirezortním přípravném řízení. Stavba současných 322 cyklostezek prý vyšla na celkovou sumu 1 miliardy korun, z evropských fondů máme podle Ministerstva dopravy přislíbeny další 4 miliardy korun, přičemž byla již částka 2,6 miliard korun přerozdělena na konkrétní projekty.
Městskou cyklistiku přijel na Cyklokonferenci podpořit dánský novinář a fotograf Michael Colville Andersen, který již několik let dokumentuje cyklisty ve své zemi. Přidal se k němu i Ole Moesby, dánský velvyslanec. Oba jsou nadšenci pro cyklistiku a velvyslanec i v Praze jezdí do práce na dvou kolech. „Nejde jen o sport či způsob rekreace, v Dánsku je jízdní kolo naprosto běžný dopravní prostředek. Jezdí na něm všichni v jakémkoli oblečení a v jakémkoli počasí. I když prší nebo hustě sněží, vidíte businessmany nebo děvčata na vysokých podpatcích na kolech. Pravdou je, že je ale Kodaň je oproti Praze svou krajinou velmi rovná,“ řekl Moesby. Podle Andersena projede na hlavní silniční tepně v Kodani 35 tisíc cyklistů každý pracovní den. „U nás používá 37 % obyvatel Kodaně kolo proto, aby se dostali do práce. Všiml jsem si, že se tento způsob přepravy rozšiřuje i v dalších světových metropolích, například v Barceloně, Paříži, New Yorku. V Amsterdamu a některých japonských městech má kolo podobně dlouhou tradici jako v Dánsku,“ uvedl Andersen. Více jak polovina Dánů jezdí prý na kole proto, že je to nejsnadnější a nejrychlejší způsob dopravy. Kolem 20 % si pochvaluje dobrou fyzickou průpravu nebo nízké náklady.
Dánský velvyslanec otevřel tento týden putovní výstavu „Sny na kolech“ (Dreams on wheels), která bude do 26. 4. ke shlédnutí v Drahobejlově ulici 15, Hale C. Kromě několika běžně užívaných modelů kol v Dánsku, například s úložným prostorem pro děti či nákup před předním kolem, zde diváci najdou na třech paravanech fotografie zachycující kulturní zvyklosti nebo inovační design v Dánsku.
V Praze jezdí na kole podle informací organizace Auto*Mat rekreačně 30 % obyvatel. Znamená to, že vyjíždějí pravidelně několikrát za měsíc. „Pak je tu dalších 160 tisíc lidí, kteří by za určitých zlepšených podmínek na kole jezdili také. Nejčastěji je trápí nebezpečnost provozu na silnicích. Naštěstí úrazové statistiky nepotvrzují tuto obavu, ale jde spíše o nepříjemný pocit a atmosféru na vozovce, která tyto lidi zneklidňuje,“ objasnil Michal Křivohlávek z Auto*Matu. Dalším problémem je pak nemožnost bezpečně zaparkovat kolo v cíli své trasy. Chcete-li se kochat jarní Prahou ze sedadla svého bicyklu, na webu www.prahounakole.cz najdete bezpečné trasy, kterými se vyhnete motorové dopravě a přeplněným silnicím.
Z monitorovacího průzkumu, který provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Technickou správou komunikací Praha jednoznačně vyplývá, že lidé běžně užívají kolo pro přemístění do práce a zpět, neboť existují velké výkyvy naměřených hodnot vždy kolem ranní a odpolední špičky. Množství cyklistů se monitoruje například tlakovými detektory, což jsou jednoduše dvě hadičky položené přes silnici či chodník. Sčítat lze také infračerveným detektorem, který však nerozlišuje mezi chodci a cyklisty a nebo indukční smyčkou, která cyklisty umí separovat. Tento monitoring cyklistů probíhal na nejfrekventovanější cyklostezce v Praze v Podolí v období od května 2009 do dubna 2010. Jako denní maximum bylo naměřeno 2 806 cyklistů (květen), a denní minimum 15 kolařů (leden). Za hodinu projelo maximálně 322 kolařů (červenec). „Množství lidí projíždějících na kolech bylo rovnoměrně rozloženo v celém týdnu, “ uvedl Luboš Kala z Nadace Partnerství.
Současný ministr dopravy prý chce, aby jeho úřad šel příkladem, a tak nechal před budovu ministerstva instalovat stojany na kola a uvnitř zřídit šatny se sprchami. „Vzal jsme si za cíl podpořit využívání jízdního kola jako rovnocenného dopravního prostředku. K tomu je zapotřebí nejen kvalitní infrastruktura, dopravní značení, bezpečné parkování v cíli cesty, ale i možnost po příjezdu do práce se osprchovat,“ podotkl ministr dopravy. Právě vylepšení situace ohledně parkování se zdá být na místě. Z průzkumu, který provedla novinářka Jitka Vrtalová, vyplynuly smutné závěry. „Objely jsme s kolegyní na kole 14 oficiálních sídel našich ministerstev, Úřad vlády, kancelář Poslanecké sněmovny a kancelář Senátu parlamentu ČR. Celkem tedy 17 míst a parkování pro kola mělo vyřešené v podobě stojanů jen ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy a částečně ministerstvo spravedlnosti. Ve zbylých případech buď stojany chyběly zcela nebo se do nich kola nedala kvůli nevhodné konstrukci umístit. Zatímco je v Bruselu k dispozici evropským úředníkům zhruba 300 služebních kol, z našich ministerstev má služební kola zatím jen ministerstvo životního prostředí. Více o tomto průzkumu najdete na webových stránkách www.NaKole.cz.
Vybrat vhodný stojan a správně jej nainstalovat je často větší problém, než se na první pohled zdá. „Stojan musí nabízet možnost opřít kolo ve dvou bodech a uzamknout rám, popřípadě i zamknout přední, nebo zadní kolo. Části stojanu by měly být oblé a stojan označen pro lepší přehlednost symbolem kola,“ zdůrazňuje cykloprůvodkyně Radka Žáková z občanského hnutí Plzeňsko na kole s tím, že se do stojanů často nevejdou kola s kotoučovými brzdami či přehazovačkou. Dobrou zprávou je, že za poslední rok a půl přibylo podle Pavla Poláka z Komise rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu v Praze celkem 902 dvoumístných stojanů.
reklama
Kritika cyklostezek je vlastně šance, říká cyklokoordinátor
