Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - zelená ekonomika
Přečtěte si i další díly vládního seriálu Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - energetika a Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - doprava. |
O ekologické daňové reformě se mluvilo jako o hlavním ekonomickým nástroji, který pomůže snížit výrobu energií ze „špinavých“ zdrojů a naopak podpoří výrobu i spotřebu „čistých“ zdrojů. Na oplátku se měla snížit cena práce tak, aby byla zachována fiskální neutralita reformy. Vláda počítala s tím, že peníze vybrané ze zdanění uhlí, elektřiny a zemního plynu budou využity ke snížení povinných plateb sociálního pojištění zaměstnavatelů. V první polovině roku 2008 měla vláda odhadnout roční výnosy a o jejich výši snížit odvody, a to s účinností od 1. ledna 2009. Všechno ale dopadlo jinak. Jak letos Ekolistu řekl Karel Korba z ministerstva financí, na nových daních se vybralo méně, než se čekalo, celkem zhruba 2,5 miliardy korun, zatímco podle původních předpokladů mělo jít o částku přesahující 4 miliardy. Podle Korby tak ministerstvo práce a sociálních věcí od změny zákona o sociálním pojištění upustilo – mimo jiné právě kvůli zanedbatelné výši inkasa nových daní.
Cílem druhé fáze reformy, jež by měla začít od roku 2010, mělo podle vlády být vytvoření emisní daně z CO2, která by vznikla transformací poplatku za znečištění ovzduší. Od tohoto záměru ale vláda odstoupila – podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se jako mnohem efektivnější a významnější nástroj pro omezování emisí oxidu uhličitého totiž ukázalo obchodování s povolenkami na vypouštění emisí. Zároveň se prý ukázalo, že klíčovým problémem životního prostředí v ČR jsou emise jemného polétavého prachu. MŽP se proto v dokončovaném návrhu nového zákona o ochraně ovzduší zaměřilo právě na tento problém a ustoupilo od záměru zavedení emisní daně.
Další slib týkající se daní vláda splnila jen částečně. Snížené sazby DPH se měly dočkat dřevěné a rostlinné ekobrikety, pelety, štěpka a palivové dříví a technologická zařízení pro lokální výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Palivové dříví, štěpka a všelijak slisovaný dřevěný odpad se snížení DPH v roce 2007 skutečně dočkaly. Šlo sice o poslanecký návrh zákona, ale hlasovali pro něj i poslanci vládní koalice. Stranou ovšem dodnes zůstaly rostlinné ekobrikety a stejně jsou na tom i zařízení pro místní výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. „U těchto zařízení není umožněna snížená sazba daně, protože to předpisy EU jednoduše neumožňují,“ vysvětluje situaci Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí. Stejně tak nejsou ve snížené sazbě zařazeny ekobrikety, rovněž kvůli nesouladu se směrnicí EU pro DPH.
Lépe to dopadlo se závazkem získat peníze z výnosů prodeje emisních kreditů v mezinárodním emisním obchodování pro program na úspory energií v bytových a rodinných domech, administrativních a veřejných budovách. To se vládě povedlo, jde o v současnosti asi nejvíc propagovaný úspěch rezortu životního prostředí, program Zelená úsporám, který je živen deseti miliardami Kč z prodeje povolenek do Japonska. Dalších 15 miliard z evropských fondů by mělo směřovat na další programy zateplování a úspor energie v budovách. Podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka díky dotacím na zateplení a moderní zdroje energie pro domácnosti ušetří lidé každoročně tři miliardy korun za vytápění a budou dýchat čistší vzduch. Ročně se má snížit zátěž ovzduší o 220 000 kg emisí prachových částic a emise CO2 mají být o milion tun nižší.V souladu s vládním prohlášením rovněž zůstaly zachovány územní limity těžby hnědého uhlí. Navíc vznikla novela horního zákona, která zavádí roční lhůtu pro těžební společnost na přípravu technické dokumentace potřebné k odpisu zásob uhlí. Tu totiž současná úprava nestanovuje, přestože zároveň hrozí sankcemi při jejím nesplnění. Kvůli tomu mohla Mostecká uhelná společnost sedmnáct let kompletovat podklady pro odpis zásob pod Horním Jiřetínem a zřejmě by v tom ještě dlouho pokračovala – přitom územní limity těžby určily hranici odpisu už v roce 1991. Novelu zákona vláda poslala do Sněmovny, tam se s ní ovšem od jejího předložení loni na podzim nic neděje.
reklama