SMH: Ekologické zemědělství pomůže v boji proti hladu
Kdyby bylo dnešní průmyslové zemědělství, které používá umělá hnojiva a chemické postřiky, zcela nahrazeno zemědělstvím ekologickým, propadly by se výnosy na pouhou polovinu. To je také důvod, proč se o biozemědělství nikdy neuvažovalo při debatě o řešení problémů s nedostatkem potravin. Podle dánských vědců by však převedení poloviny zemědělské plochy v Evropě a Severní Americe na ekologický způsob obdělávání nemělo žádný negativní vliv na vývoz potravin do oblastí, jako je subsaharská Afrika, píše Sydney Morning Herald.
Zatímco celková produkce potravin by výrazně poklesla, u zemědělských plodin by byl propad menší, než se předpokládalo. Nárůst cen potravin na celém světě by na druhé straně provázelo zlepšení kvality půdy a životního prostředí. A stejná sázka na biozemědělství v subsaharské Africe by pomohla lépe pokrýt potravinové nároky místních obyvatel. A to především proto, že by se snížilo množství potravin, které se musejí dovážet, prohlásil Niels Halberg z dánského Centra pro výzkum organického zemědělství a potravin na konferenci OSN věnované ekologickému zemědělství. Zemědělci, kteří se vrátí k tradičnímu způsobu pěstování, nebudou utrácet za umělá hnojiva a chemikálie a mohou vypěstovat různorodější plodiny. Navíc bude jejich produkce v biokvalitě, takže mohou odprodat jakékoli přebytky. A dokud budou biopotraviny drahé, jako jsou dnes, tak na tom vydělají dost peněz, napsal Sydney Morning Herald.
Podle Alexandera Muellera z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) lze očekávat, že počet hladovějících lidí v subsaharské Africe v budoucnu poroste. Důvodem jsou změny klimatu. Podle Muellera by „sázka na biozemědělství mohla být tou správnou“. Další představitelka FAO Nadia El-Hage Scialabba prohlásila, že podle odborníků by biozemědělství dokázalo uživit celou dnešní populaci. Podle studie Michiganské univerzity by celosvětový přechod k organickému zemědělství znamenal, že pro každého obyvatele by bylo k dispozici nejméně 2 641 kilokalorií na den (což je méně než současná produkce, ta dosahuje 2786 kilokalorií/den) a nejvíce 4 381 kilokalorií na den. „Tyto výzkumy ukazují, že biozemědělství dokáže pokrýt celosvětovou poptávku po potravinách, a to bez škodlivých dopadů na životní prostředí,“ prohlásila na konferenci Nadia El-Hage Scialabba. Podle ní se biozemědělství provozuje již ve 120 zemích světa a za poslední rok dosáhlo obratu 40 miliard amerických dolarů.
Podle článku The Sydney Morning Herald 06. 05. 2007.
reklama
